Pečky (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pečky
Výpravní budova
Výpravní budova
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoPečky
Souřadnice50°5′22,92″ s. š., 15°1′36,84″ v. d.
Pečky
Pečky
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice531160
TratěPraha – Česká Třebová, Pečky–Kouřim
Nadmořská výška200 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníElektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje8
Nástupiště (nástupní hrany)3 (4)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusová stanice před výpravní budovou
PoznámkyVnitrostátní přepážkaeu, bw, vp, ro, ob, sc,
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pečky jsou železniční stanice v jižní části města Pečky na v ulici J. A. Komenského. Nachází se ve východní části středních Čech v Středočeském kraji, v okrese Kolín. Leží v km 363,154[1] elektrizované dvoukolejné trati Praha – Česká Třebová a je koncovou stanicí jednokolejné neelektrizované trati Pečky–Kouřim. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádraží vzniklo jakožto trojkolejná stanice IV. třídy na nově budované trati společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v Pečkách v letech 1843–1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi. Stanice zpočátku sloužila zejména pro obyvatelé z přibližně 9 kilometrů vzdálených Poděbrad a návštěvníky místních lázní pod sloučeným názvem Pečky-Poděbrady. Trať byla roku 1855 privatizována a provozovatelem se stala Rakouská společnost státní dráhy (StEG).

V roce 1871 byl u Poděbrad dokončen úsek Rakouské severozápadní dráhy spojující Vídeň do Berlín a došlo k výstavbě poděbradského nádraží, a stanice změnila název. Ačkoliv poté stanice ztratila na dopravním významu, pro město ovšem napojení na páteřní trať Rakouské monarchie přinesla ekonomický, stavební i populační rozvoj, už v roce 1847 vyrostl poblíž železnice cukrovar. 15. února 1882 byla zprovozněna trať vedoucí z Peček přes Zásmuky do Kouřimi. Po zestátnění StEG roce 1909 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Roku 1957 byla hlavní trať elektrizována stejnosměrnou napájecí soustavou 3000 V.

Modernizace[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází První a Třetí železniční koridor, leží na trase 4. Panevropského železničního koridoru. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, nádražní provoz je řízen dálkově z Centrálního dispečerské pracoviště Praha díky dálkově ovládanému staničnímu zabezpečovacímu zařízení – elektronickému stavědlu ESA 11.

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

V původní stanici 4. třídy byla podle architekta Antona Jünglinga postavena budova výpravny a přes kolejiště naproti ní objekt vodárny pro zbrojení lokomotiv vodou. Výpravní budova měla dvoupodlažní tříosý střední rizalit se stanovou střechou a postranní jednoosá přízemní křídla. V roce 1881, kdy byla postavena Společností státní dráhy dvoupatrová budova pro úředníky, byly ve výpravní budově uvolněné prostory upraveny na čekárny 1. a 2. třídy a zvětšena čekárna 3. třídy. V roce 1912 byla budova výpravny snesena a postavena nová, kdy pro její stavbu bylo použito stejných plánů jako při výstavbě výpravny v Přelouči, pouze s jiným řešením fasády.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Pečky (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2023-11-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraži. 2: Severní státní dráha, Brnénsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 2–7, 29, 40. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Pečky – Bošice – Bečváry/Kouřim
Pečky – Bošice – Bečváry
Bošice – Kouřim
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pečky_(nádraží)&oldid=23568319“