Ústí nad Orlicí (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústí nad Orlicí
Pohled z vlaku od České Třebové
Pohled z vlaku od České Třebové
StátČeskoČesko Česko
KrajPardubický
MěstoÚstí nad Orlicí
Souřadnice49°58′17,59″ s. š., 16°22′40,92″ v. d.
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice538637
Tratě010, 024
Nadmořská výška330 m n. m.
V provozu od1845
Zabezpečovací zařízeníElektronické stavědlo[1]
Dopravní koleje8[1]
Nástupiště (nástupní hrany)3 (6)[1]
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaBariérové WCPlatba v EurechČekárna pro cestujícíSchodiště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Ústí nad Orlicí je železniční stanice na západním okraji stejnojmenného města v Pardubickém kraji, v katastrálních územích Ústí nad Orlicí a Kerhartice nad Orlicí. Jsou do ní zaústěny tratě Praha – Česká Třebová a Ústí nad Orlicí – Międzylesie.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Místem nádraží vedla již od roku 1845 železniční trať z Olomouce do Prahy, postavená jako úsek Severní státní dráhy. Stanice vznikla roku 1874 při napojení trati do Letohradu, stavěné společností Rakouská severozápadní dráha. Z prostorových důvodů byla staniční budova umístěna mezi dvě skupiny kolejí a byla přístupná pouze přes úrovňový přejezd. Hlavní trať byla elektrizována v roce 1957, odbočka do Letohradu v roce 1982.

Staniční budova byla v roce 2010 prohlášena za kulturní památku.[2] Její budoucnost byla od roku 2008 předmětem medializovaných polemik, neboť podle plánů na přestavbu I. železničního koridoru měla být zbourána.[3] Tyto plány byly opuštěny po vzniku petice „Nádraží nedáme“, kterou podepsalo přes 16 000 občanů. O budoucnosti nádraží a podobě odbavení cestujících se v následujících letech objevovaly protichůdné informace. V roce 2012 nadále sloužila včetně nádražní restaurace.[4]

Podle návrhu výstavby koridoru byla historická budova nevyhovující pro potřeby Českých drah a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) a celá uzlová stanice s mezinárodním provozem (spoje do polského Kłodzka a do Vratislavi nebezpečné mj. kvůli chybějícím podchodům k nevyhovujícím nástupištím a potřebovala celkovou rekonstrukci.[5] Proto byla vyprojektována nová sklo-betonová budova pro odbavení cestujících. V polovině ledna 2012 bylo vydáno stavební povolení na přestavbu ústeckého nádraží (vč. estakády směrem na Českou Třebovou a modernizace okolí) a bylo vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Celková hodnota stavby byla cca 2 miliard Kč.[6] Začátkem března 2012 byly zahájeny přípravné práce na koridoru vykácením přes 2500 stromů a zeleně v okolí nádraží a městské části Mendrik, kde se připravovalo narovnání trati.[7] Ve druhé polovině roku 2012 počítala SŽDC s počátkem prací na stavbě nového ústeckého nádraží a na mostní estakádě.

Od roku 2016 je vlastníkem původní výpravní budovy společnost Oustecké nádraží.[8][9] V roce 2021 nabídli dva ze tří vlastníků budovu státu ke zpětnému odkupu.[10][11]

Provoz[editovat | editovat zdroj]

Ve stanici zastavují rychlíky linky R19 („Svitava“) Českých drah z Prahy do Brna a linky R18 („Slovácký expres“) z Prahy na střední Moravu, osobní vlaky Kolín – Pardubice – Česká Třebová a Ústí nad Orlicí – Letohrad (–Lichkov). V minulosti zde zastavovaly vlaky společnosti RegioJet a přímé expresy Českých drah na Slovensko a do Polska, které ovšem nyní[kdy?] zastavují na zastávce Ústí nad Orlicí město (od 12/2023 se jedná pouze o 2 páry spojů z 8 párů.[12][13]

Od jízdního řádu 12/2019 zde zastavují také spoje společnosti Leo Express na trase Praha – Olomouc – Bohumín/ Ostrava – Košice. Rovněž obsluhuje trať Ústí nad Orlicí – Letohrad – Lichkov.[14]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Ústí nad Orlicí (plánek stanice). [s.l.]: SŽDC, 2015. 
  2. ↑ Nádraží v Ústí nad Orlicí bude na třetí pokus kulturní památkou. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ SUDOP, SŽDC: Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí. www.usti-chocen.cz [online]. [cit. 2011-05-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-14. 
  4. ↑ Restaurace Na Nádraží (Letohrad) • Firmy.cz. www.firmy.cz [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Co s nádražím? Možná nic. Orlický deník. 2010-08-08. Dostupné online [cit. 2021-12-10]. 
  6. ↑ Stavební povolení, DÚČR. ducr.cz [online]. [cit. 2012-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-25. 
  7. ↑ Ústí nad Orlicí kácí tisíce stromů, nahradí je trať a nové nádraží. ČT24 [online]. [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Účetní závěrka společnosti Oustecké nádraží, s.r.o. za rok 2016, k 31. prosinci 2016 společnost vlastnila nedokončený dlouhodobý hmotný majetek v účetní hodnotě 1,45 milionu korun, vlastní kapitál byl záporný
  9. ↑ Katastr nemovitostí na https://nahlizenidokn.cuzk.cz, Ústí nad Orlicí č.p. 684, jediný vlastník Oustecké nádraží, s.r.o., datum přístupu 2020-02-18
  10. ↑ MfD: Aktivisté nevědí co s nádražím v Ústí nad Orlicí. Nabízejí ho zpět státu [online]. 2021-05-23 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vyvzdorované nádraží v dražbě nikdo nekoupil, vlastníci jsou ve sporu. iDNES.cz [online]. 2021-12-02 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ Tisková zpráva Regiojet. www.studentagency.cz [online]. [cit. 2011-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-24. 
  13. ↑ LATISLAV, Radek. Vlaky v centru Ústí nad Orlicí nakonec zastaví, nebude to však zadarmo. iDNES.cz [online]. 2023-11-26 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ Podorlické tratě čeká dopravní revoluce, na koleje míří Leo Express. iDnes. 15. 12. 2019. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Železniční trať Praha – Česká Třebová
> Praha-Libeň – Praha-Hloubětín – Praha-Kyje – Praha-Dolní Počernice – Praha-Běchovice – Praha-Běchovice střed – Odb Blatov – Praha-Klánovice – Úvaly – Tuklaty – Rostoklaty – Český Brod – Klučov – Poříčany – Odb Tatce – Tatce – Pečky – Odb Cerhenice – Cerhenice – Velim – Nová Ves u Kolína – Kolín zastávka – Kolín – Kolín dílny – Starý Kolín – Záboří nad Labem – Týnec nad Labem – Kojice – Chvaletice – Řečany nad Labem – Lhota pod Přeloučí – Přelouč – Valy u Přelouče – Pardubice-Opočínek – Pardubice-Svítkov – Pardubice hlavní nádraží – Pardubice centrum – Pardubice-Pardubičky – Pardubice-Černá za Bory – Kostěnice – Moravany – Uhersko – Sedlíšťka – Zámrsk – Dobříkov u Chocně – Sruby – Choceň – Brandýs nad Orlicí – Bezpráví – Odb Bezpráví – Ústí nad Orlicí – Ústí nad Orlicí město – Dlouhá Třebová – Odb Parník – Česká Třebová
Železniční trať Ústí nad Orlicí – Międzylesie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústí_nad_Orlicí_(nádraží)&oldid=23591700“