Breitenfurt bei Wien

Breitenfurt bei Wien
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°8′ s. š., 16°9′ v. d.
Nadmořská výška	295 m n. m.
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousko
Okres	Mödling
	Breitenfurt bei Wien
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	27 km²
Počet obyvatel	5 853 (2018)
Hustota zalidnění	216,8 obyv./km²
Správa
Status	městys
Oficiální web	www.gemeinde-breitenfurt.at
E-mail	office@gemeinde-breitenfurt.at
Telefonní předvolba	02239
PSČ	2384
Označení vozidel	MD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Breitenfurt bei Wien je městys jihozápadně od Vídně v okrese Mödling v Dolních Rakousích.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Breitenfurt leží přímo na hranici velkoměsta Vídně, ve Vídeňském lese v údolí Reichen Liesing. Obec v okrese zaujímá jen mírné zalidnění, které činí pouze 197/km². Obec leží v nadmořské výšce 200 až 592 metrů nad mořem.

Obec sestává ze dvou katastrálních území Breitenfurt a Hochroterd. Strukturálně je obec rozdělena Breitenfurt na východě je přímo sousedem vídeňského Kalksburgu, na západě sousedí přes Kleinen Semmering se Wolfsgrabenem.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Na severu je Laab im Walde, na východě Vídeň, na jihu Kaltenleutgeben, na jihozápadě Wienerwald (obec) a na severozápadě je Wolfsgraben.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Breitenfurt je poměrně pozdě založený a vynořuje se poprvé 1622 v dokumentu jako obydlená oblast, zatímco do té doby byl znám jen jako samota, Až do druhého tureckého obléhání Vídně v roce 1683 v zastavěné části císařský lovecký zámek, který je dnes ruinou a zdobí obecní znak. Po tureckém obléhání zbylo v obci ještě dvacet domů. Okolí se však brzy zalidnilo osadníky ze Solnohradska, Bavorska a Štýrska. Obyvatelé byli hlavně drvoštěpové, kteří bydleli v roce 1721 již ve 42 domech. Dalších 32 domů bylo v dalším oddělené části současné obce. V letech 1714 až 1732 nechal účetní a ministerský bankéř Gregor Wilhelm postavit v obci barokní zámek, který již 1786 byl téměř celý zbourán a dodnes ještě stojí farní kostel (dřívější zámecká kaple).

V roce 1848 se obec stala samostatnou a roku 1850 si zvolili prvního starostu. Budoucnost obce se dobře vyvíjela, protože se stala cílem výletníků z blízkého města Vídně, takže mimo jiné vzkvétaly hostinské živnosti. Vzrůstajícím počtem obyvatel na přelomu století se otevíraly v místě živnosti a obchody. V roce 1930 bylo obci propůjčeno právo trhů a v roce 1938 bylo připojeno do Velké Vídně jako 25. okres. Teprve v roce 1954 se obec opět osamostatnila stala se opět součástí Dolního Rakouska.