Maria Enzersdorf
Maria Enzersdorf | |
---|---|
Farní a poutní kostel sv. Magdaleny v centru Maria Enzersdorf | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°6′ s. š., 16°17′ v. d. |
Nadmořská výška | 225 m n. m. |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousko |
Okres | Mödling |
Maria Enzersdorf | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,3 km² |
Počet obyvatel | 8 829 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 1 675,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | městys |
Oficiální web | www |
mariaenzersdorf | |
Telefonní předvolba | 02236 |
PSČ | 2344 |
Označení vozidel | MD |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maria Enzersdorf je městys v Dolních Rakousech, v okrese Mödling, na jižním předměstí Vídně. Do roku 1999 se obec jmenovala Maria Enzersdorf am Gebirge.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Obec sestává ze starého města Maria Enzersdorf a jižního města. Západní část zastavěného území je na úbočí Vídeňského lesa, jižní město ve východní části se rozprostírá v planině Vídeňské pánve.
Jižní město bylo plánováno jako obytná a obchodní oblast jako "Zahradní město". Usídlily se zde dolnorakouské i zahraniční společnosti. Skupina pověřených architektů prof. Vilhelm Hubarsch, Ing. Franz Kiener a Ing. Gustav Peichl vypracovala plány na zřízení nového správního centra a obchodních společností a přidružené obytné zóny. Práce na tomto území byly zahájeny dne 12. září 1960.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Historie obce je úzce spojena s pěstováním vinné révy. Podle archeologických nálezů zde sídlili již Keltové a později se zde usazovali také Římané.
První písemná zmínka o Andělské šibalské obci (Engelschalkesdorf) při klášteru Klosterneuburg je z roku 1130. V té době se také stavěl hrad Liechtenstein. V roce 1454 byl postaven františkánský klášter. V období tureckých válek byla obec vícekrát zničena. Také františkáni museli v době reformační klášter opustit, potom se zase vrátili a obec se opět rekatolizovala.
Dějiny 19. století jsou úzce a velmi silně svázány s Johannem I. z Liechtensteina (1760-1836), který zase koupil hrad Liechtenstein a okolí znovu zalesňoval.
Koncem 19. století vznikl druhý klášter, misijní dům svatého Gabriela Steylerské misie. Tomuto klášteru také děkujeme, že tamní okolí - navzdory obrovskému stavebnímu ruchu v celé obci - s částečně zanedbanou zelení, která se postupně začala obnovovat.
Od roku 1938 až do 1954 obec Maria Enzersdorf příslušela k Velké Vídni (24. okres).
V roce 1964 byl postaven klášter klarisek.
K největšímu rozšíření obce došlo, když se postavilo jižní město, jako zahradní město. Zásluhu na tom má někdejší generální ředitel NEWAG a zemský hejtman Viktor Müllner, za kterého se od 12. září 1960 za deset let dokončila výstavba a počet obyvatel obce se více než zdvojnásobil (1961 3825 obyvatel a 1971 8120 obyvatel). Současně se také v jižním městě zřídilo ústředí dnešní EVN. Také zřízením zemského sportovního centra v jižním městě napomohlo při budování města a současně se osídlovalo.
Nový obecní úřad[editovat | editovat zdroj]
Dne 19. října 2004 se rozhodlo, že starý obecní úřad, který je příliš malý a po bezpečnostní stránce nevyhovující se prodá a postaví se nový na pozemku koupeném v roce 2000. Od 6. srpna 2007 má obecní úřad novou adresu: Hauptstraße 37. Nová budova je různými aktivitami kritizována jako drahá a zbytečně předimenzovaná. ÖVP namítá, že růst nákladů je způsoben mnoholetým prodlevou způsobenou právě různými aktivitami.
Nový obecní úřad byl otevřen 6. října 2007 za přítomnosti zemského hejtmana Erwina Prölla.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostové[editovat | editovat zdroj]
- 2006–2013 Edeltraud Obner
- od roku 2013 Johann Zeiner (ÖVP)
Sádrové doly[editovat | editovat zdroj]
V západní a nejvýše položeném místě obce (na pomezí obce Gießhübel) je v podzemí důl na sádru, která se zde těžila již od roku 1880. Tento důlní závod je pod stálým bezpečnostním dozorem. V devadesátých letech došlo k ojedinělému poklesu půdy na povrchu, vytvořila se přirozeně dutina, ale předpokládalo se že došlo k poklesu v místech starých štol v blízkosti sousedního jeskynního jezera. Proto bylo provedeno v letech 2004 a 2005 přes 70 vrtů, při nichž se v hloubkách identifikoval stav kamerami. Štoly zasahují až do území sousedního Gießhübelu. Tam snad měl být dříve vstup do dolu. Protože v sedmdesátých letech bylo území určené pro výstavbu, docházelo tam k poruchám na obytných domech a odůvodňovalo se to podzemní hornickou činností. Protože v tomto místě byla v době mezi válkami také skládka, mohlo pokles způsobit i nedostatečné zhutnění zeminy. Náklady na průzkumné vrty musela financovat obec. Na počátku roku 2007 důlní společnost započala se zásypem propadliny, což dokončila v srpnu 2007. Náklady na toto opatření byly vyčísleny na 3 miliony Euro, na kterých se podílela země i obec.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání obyvatel měla obec v roce 1971 8120 obyvatel, roku 1981 9148, 1991 8594, 2001 8202 a v roce 2006 celkem 8482 obyvatel.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Přes obec vede Jižní dráha. Nádraží Brunn / Maria Enzersdorf je společné se sousední obcí Brunn am Gebirge, které leží na jeho katastru severně od Maria Enzersdorf. Proto je Maria Enzersdorf spojeno s Vídní v patnáctiminutových intervalech.
Městská část Jižní město leží přímo na "Badner Bahn", která ve špičce jede po 7 - 8 minutách a spojuje Wiener Neudorf a Vídeň - operu. Zastávka je východně od zastavěného území.
Do roku 1967 probíhala přes obec také tramvajová linka 390 (Vídeň-Rodaun - Mödling). Byla nahrazena autobusovou linkou.
Kromě toho vede přes obec značný počet autobusových linek, mezi jinými dobrá s přípojem ve směru na Mödling a Siebenhirten (U6). Také nádraží Liesing na Shopping City Süd a U-Bahn-stanice Hietzing (linka U4) jsou v přiměřeném čase dosažitelné.
Nadregionální spojení je mimo obec rychle dosažitelné po dálnici A2 a vídeňský vnější okruh A21. Přes obec vede zemská B12 (hlavní silnice) v severojižním směru, jakož i další zemská silnice v Schnablen, Franz-Josef-Straße, Johannesstraße, výletní okružní silnice) ve směru od východu na západ. V posledních letech došlo v celé oblasti ke vzrůstajícímu objemu přepravy, pro kterou jsou využity i vedlejší komunikace a ulice nižších tříd.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Jak bylo hlavním výdělkem vinařství, tak je dnes rozhodující průmysl a obchod. Je zde velký průmyslový závod světového významu na výrobu tiskařských strojů KBA. V jižním městě je ústředí distribuční společnosti pro Dolní Rakousko (dříve Newag-Niogas). Dále je známým ze závodů v Maria Enzersdorfu prodejna aut Stipschitz (VW-Audi).
Obě hlavní obchodní centra, jak na hlavní ulici tak i EKZ v jižním městě, mají po léta zápasů problémy: především silná konkurence jen pár kilometrů vzdálené Shopping City Süd a poměrně vyšší pronájmy v EKZ v jižním městě. Ve staré obci je málo obchodů a parkovišť, neatraktivní nabídka a zavření poslední velkoprodejny (přestěhovaná o pár set metrů na velký pozemek), na obtížnější místo. Také blízkost okresního města Mödling a Shopping City Süd způsobuje úbytek.
Školství[editovat | editovat zdroj]
- 3 Obecné školy
- 1 Gymnázium (sportovní)
- 1 Vysoká škola (teologická sv. Gabriela v misijním domě sv. Gabriela)
Až do školního roku 2007/08 byla v Maria Enzersdorfu také hlavní škola. Protože bylo málo žáků, musí docházet do hlavní školy v Brunn am Gebirge. Až po roce 2011 bude dřívější hlavní škola obnovena rozšířením obecné školy.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Známé je spolkové sportovní centrum pod dřívějším názvem Trenkwalder Arena, domácí fotbalový spolek VfB Admira Wacker Mödling, která hraje druhou ligu.
Maria Enzersdorf je také domovem národního a mezinárodně úspěšného klubu házené žen Hypo Niederösterreich.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Hrad Liechtenstein
- Misijní dům sv. Gabriela
- Poutní kostel Marie bolestné
- Zámek Hunyadi
- Přírodní park Föhrenberge
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Enzersdorf na německé Wikipedii.
- ↑ Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maria Enzersdorf na Wikimedia Commons