Kaltenleutgeben

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kaltenleutgeben
Radnice v Kaltenleutgebenu
Radnice v Kaltenleutgebenu
Kaltenleutgeben – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška356 m n. m.
Časové pásmoSEČ/SELČ
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresMödling
Kaltenleutgeben
Kaltenleutgeben
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha17,5 km²
Počet obyvatel3 112 (2005-12-31)
Hustota zalidnění178 obyv./km²
Správa
Statusměstys
StarostaJosef Graf (SPÖ)
Oficiální webwww.kaltenleutgeben.gv.at
E-mailgemeinde@kaltenleutgeben.gv.at
Adresa obecního úřaduHauptstraße 78
2391 Kaltenleutgeben
Telefonní předvolba02238
PSČ2391
Označení vozidelMD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaltenleutgeben je městys v okrese Mödling v Dolních Rakousích.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kaltenleutgeben leží v Industrieviertelu v Dolních Rakousích, v jižní části Vídeňského lesa. 73,41 % výměry katastru je zalesněna. Plocha městyse činí 17,5 čtverečních kilometrů. Obec sousedí s jihozápadním okrajem města Vídně a je oblíbenou příměstskou rekreační oblastí pro Vídeňany.

Zástavba Kaltenleutgebenu je v údolí Dürren Liesingu, které se táhne na východ do Perchtoldsdorfu. Úzké a až 80 metrů hluboké údolí má velmi svažitá úbočí. Kaltenleutgebenerský úval svými pasekami a čerstvým vzduchem prospívá vídeňskému jižnímu území.

Mimo Kaltenleutgebenu nejsou již další katastrální území.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Severně leží Breitenfurt bei Wien, severovýchodně Vídeň, východně Perchtoldsdorf, jihovýchodně Gießhübl, jižně Hinterbrühl a západně je obec Wienerwald.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V dávnověku byla oblast součástí provincie Pannonia. Jádro Dolních Rakous má stejně proměnlivé dějiny jako celé Rakousko. Po "anšlusu" Rakouska v roce 1938 se stala obec součástí 24. okresu Vídně.

Teprve od roku 1954 se obec stala opět samostatnou v rámci země Dolní Rakousko. V důsledku obecních reforem došlo ke změně nových hranic. Tak přišla o část stepních pastvin u Gießhüblu, jako i "Rotte Wassergspreng", které přešlo pod sousední obec Weissenbach.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Můstek přes potok v obci

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostou obce je Josef Graf (SPÖ). Vedoucím úřadu a zástupcem starosty je Peter Fuchs (SPÖ), druhým zástupcem starosty je Elisabeth Beiglböck (ÖVP). V obecním zastupitelstvu je 21 křesel s rozdělením mandátů

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 124, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 11. Počet výdělečně činných v místě bydlišti podle sčítání obyvatel 2001 bylo 1403, to představuje 48,93 %.

Hlavním provozem v Kaltenleutgebenu byla po desetiletí cementárna Perlmoser, která nyní patří pod koncern Lafarge v Taleingangu, kde jsou vyšší zásoby vápence. Dnešní provoz je jen udržovací, protože výroba se již odstěhovala. Pro továrnu se také stavěla Kaltenleutgebenerská dráha od Jižní dráhy z Liesingu.

Dnes je obec spíše sídlištěm pro bydlení. Mnoho vídeňanů si zde buduje přechodná bydliště, protože toto území je z Vídně snadno dostupné.

Slavné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Spisovatel Mark Twain (autor Toma Sawyera a Huckleberryho Finna) zde žil po 2 roky (1898)[1] ve in der Vile Sonnhof.
  • Joe Berger (1939-1991) - narodil se v Kaltenleutgebenu, byl básník, dramatik, vypravěč, novinář a aktivista.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kaltenleutgeben. (Personalnachricht.) Badener Zeitung, 22. Oktober 1898, S. 4, links Mitte [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kaltenleutgeben na německé Wikipedii.