Brunn am Gebirge

Brunn am Gebirge
	; znak
Poloha
Souřadnice	48°6′ s. š., 16°17′ v. d.
Nadmořská výška	221 m n. m.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko
Spolková země	Dolní Rakousy
Okres	Mödling
	Brunn am Gebirge
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,26 km²
Počet obyvatel	10 919 (k 1. 4. 2009)
Hustota zalidnění	1 504 obyv./km²
Správa
Status	městys
Starosta	Andreas Linhart (SPÖ)
Oficiální web	www.brunnamgebirge.at
E-mail	gemeinde@brunnamgebirge.gv.at
Adresa obecního úřadu	Franz Anderle Platz 1; 2345 Brunn am Gebirge
Telefonní předvolba	02236
PSČ	2345
Označení vozidel	MD
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brunn am Gebirge je městys v okrese Mödling v Dolních Rakousích.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Obec leží na tzv. Thermenlinie (pásu se specifickými klimatickými podmínkami a výskytem termálních pramenů), přímo v sousedství městské hranice Vídně, na Jižní dráze, část obce je na úbočí Vídeňského lesa a druhá část obce leží již ve Vídeňském lese. Hranici určuje přibližně Jižní dráha.

Sousedící obce[editovat | editovat zdroj]

Na severu je sousedem město Vídeň, severovýchodně je Vösendorf, na východě Wiener Neudorf, na jihu Maria Enzersdorf a na západě je sousední obcí Gießhübl.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Při vykopávkách bylo zjištěno, že území bylo osídleno již v mladší době kamenné. Již 6 tisíc let před naším letopočtem byl Brunn osídlen a představuje nejstarší známé rolnické osídlení Rakouska. Také avarské hroby nalezené u Mödlingu připouští, že v té oblasti již osídlení existovalo. Z vykopávek se také předpokládá, že v římských dobách se zde usídlovali vojenští vysloužilci.

Kolem roku 1000 mohlo vzniknout dnešní obecní centrum a nazývalo se Prun anebo Brun, což znamená studnu či prameny. V dokumentech se poprvé uvádí Prunni v darovací smlouvě ze 12. století. Kolem roku 1500 byl Brunn opevněn hradbou, která vydržela dlouhých 300 roků.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 zde žilo 7080 obyvatel, v roce 1981 7975, 1991 8573, 2001 9422 a v roce 2006 zde žilo 10 434 obyvatel.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Dnes již velmi malá část obyvatel se aktivně věnuje pěstování vinné révy na úbočích Vídeňského lesa. Velká část obyvatel je zaměstnána v průmyslu a obchodu, v Brunnu jen bydlí, ale pracuje ve Vídni.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi Brunnem a Perchtoldsdorfem je Vídeňská vnější dálnice (Wiener Außenring Autobahn) A21. Také A2 je výhodným spojením. Brunn a Maria Enzersdorf mají společné nádraží na Jižní dráze.

Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Gliedererhof[editovat | editovat zdroj]

V tak zvaném Gliedererhofu žil Rudolf Steiner (1861-1925) do doby odvolání do Výmaru (Weimar), kde vydal přírodovědný rukopis Johanna Wolfganga von Goethe (1749–1832) ve Weimarer Ausgabe (Sophien-Ausgabe) a také tam napsal úvod ke Goethovu přírodovědném spisu u Josepha Kürschnera v National-Literatur jako "Základní rysy poznání teorie Goethova názoru na svět".

Kostel[editovat | editovat zdroj]

Brunnerský kostel má zajímavé rysy, je podobný prvnímu Gotheanu Rudolfa Steinera, monumentální dřevěnou stavbou v Dornachu v kantonu Solothurn ve Švýcarsku. Brunnerský kostel byl vystavěn staviteli vídeňského dómu svatého Štěpána.

Secesní řadová zástavba[editovat | editovat zdroj]

Jednotný umělecký soubor vídeňského secesního stavebního slohu v Dolním Rakousku v ulici „Franz Keim-Gasse“ v Brunnu am Gebirge. Architekt Sepp Hubatsch, byl žákem a přítelem Otto Wagnera (1841–1918) po roce 1902 postavili celý soubor řadových domů. Domy jsou postaveny na stejně širokých parcelách a jsou určeny pro dvě rodiny. Ve všech domech jsou dvě obytná podlaží. Suterénem se vyrovnává rozdílná úroveň terénu v ulici. Domy přitom působí jako stejně vysoké. Místo střechy nastupuje daleko předsazená římsa, dozadu kryje plochou střechu. Fasády zdobí geometrické motivy, rostlinné ornamenty, jako úponky, listy nebo květy. Výzdoba je většinou v omítce vyškrabaná.

Hubatschova tvorba je uměleckým prostředím odmítána na maloměstskou a vesnickou obytnou zástavbu. Brunnerská řadová zástavba koketuje v přímém protikladu se současnou zástavbou nikoliv s historickými hrady a zámky a vily architektů. Při styku uspořádání a vzhledu řadových domů ve starých městech na Innu a Salzachu navrhoval Hubatsch obytné objekty, jejíž vysoká umělecká svéráznost je zřejmá.