Suiko

Suiko
Narození	554
Úmrtí	18. dubna 628 (ve věku 73–74 let); Asuka
Potomci	Udži no Šicukahi, Takeda, Woharida, Tame, Wohari, Owari no Miko a Sakurai no Jumihari no Himemiko
Otec	Kinmei
Matka	Soga no Kitašihime
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suiko (japonsky 推古天皇, Suiko-tennó; 554 – 18. dubna 628, Asuka) byla v pořadí třicátým třetím císařem Japonska^[1] v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.^[2] Vládla v letech 593–628. Byla vdovou po císaři Bidacuovi a vnučkou Sogy Inameho.

V japonských dějinách byla Suiko první z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Sedm dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Suiko byly Kógjoku/Saimei, Džitó, Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.

Legenda[editovat | editovat zdroj]

Před nástupem na Chryzantémový trůn bylo její osobní jméno (imina) Mikekašija-hime-no-mikoto.^[3] Císařovna Suiko měla několik jmen včetně princezna Nukatabe a (zřejmě posmrtně) Tojomike Kašikija hime no Mikoto.^[4]

Byla třetí dcerou císaře Kinmeie. Její matkou byla Soga no Kitašihime, dcera Sogy no Inameho. Suiko byla mladší sestrou císaře Jómeie. Měli společnou matku.

Buddhismus[editovat | editovat zdroj]

Roku 593 pověřila Suiko svého tehdy dvacetiletého synovce prince Šótokua, aby se stal regentem. Ten roku 594 vydal výnos vyzývající k přijetí a podpoře buddhismu. Dále postavil řadu chrámů jako Šitennódži v Ósace a Hórjúdži v Ikaruze. Přednášel 3 velké sútry a komentáře pro ty, co neuměli číst. Spojil se se Sogou Umakem a spolu upevňovali stát za pomoci náboženství. Roku 604 zavedl Systém čepicových hodností (předáci rodů měli být hodnoceni podle svých schopností a ne podle nároku). Čepice byly děleny do různých barev a tvarů. Roku 604 ještě vydal Chartu o sedmnácti článcích (Džúšičidžó Kempó), což byl soubor morálních a politických zásad či rad úředníkům. Psáno čínsky. Obsahuje citáty z konfuciánství a buddhismu. Hlavní myšlenkou charty byla oddanost císaři jakožto nejvyššímu vládci.

Zahraniční politika[editovat | editovat zdroj]

Snaha o navázání spojenectví s Koreou, ale je bezvýsledná. Snaha o navázání spojenectví s čínským rodem Suej. Bylo posláno 5 výprav. Rozezlili si čínského císaře, ale styky se nezpřetrhaly. Prvním oficiálním poslem je Ono no Inoko.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Manžel: princ Nunakakura no Futo Tamašiki no Sumeramikoto (渟中倉太珠敷), později císař Bidacu, syn císaře Kinmeie
- první dcera: princezna Udži no Šicukahi/Udži no Kahitako (菟道貝蛸皇女, narozena 570), provdána za korunního prince Šótokua
- první syn: princ Takeda (竹田皇子)
- druhá dcera: princezna Woharida (小墾田皇, narozena 572), provdána za prince Ošisako-no-Hikohito-no-Oeho
- třetí dcera: princezna Umori/Karu no Mori (鸕鶿守皇女)
- druhý syn: princ Wohari (葛城王)
- třetí syn: princ Owari (尾張皇子), otec manželky prince Šótokua Tačibany-no-Oiracume
- čtvrtá dcera: princezna Tame (田眼皇女), provdána za císaře Džomeie
- pátá dcera: princezna Sakurawi no Jumihari (桜井弓張皇女), provdána za prince Ošisako-no-Hikohito-no-Oeho, později za prince Kumeho, syna císaře Jómeie

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.
↑ Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
↑ Varley, s. 126.
↑ Ashton, William. (2005). Nihongi, s. 95 n.2.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Období Asuka

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Suiko na Wikimedia Commons

Japonští císaři
Předchůdce: Sušun	593–628 Suiko	Nástupce: Džomei

[kunaicho-1] Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.

[titsingh-2] Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)

[3] Varley, s. 126.

[4] Ashton, William. (2005). Nihongi, s. 95 n.2.

[1]

[2]

[3]

[4]