Schwarzenberská hrobka (Murau)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schwarzenberská hrobka v Murau
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Slohdruhá novorenesance
Výstavba1950
Poloha
AdresaMurau, RakouskoRakousko Rakousko
UliceGrazer Straße
Souřadnice47°6′41,74″ s. š., 14°10′35,54″ v. d.
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Byla postavena v roce 1950 jako náhrada za rodové hrobky v Domaníně a v Orlíku nad Vltavou, protože po druhé světové válce se příslušníci primogenitury nesměli do Československa vrátit a příslušníci sekundogenitury po komunistickém puči v roce 1948 z Československa odešli. Hrobka ve své podstatě navazuje na pohřby Schwarzenbergů v kryptě pod Loretánskou kaplí v nedalekém kostele Nejsvětější Trojice.

Historie a architektura[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nejsvětější Trojice, za kterým se nachází nová schwarzenberská hrobka

Panství Murau se dostalo do vlastnictví Schwarzenbergů prostřednictvím sňatku Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586–1646) s Annou Neumannovou z Wasserleonburgu (1535–1623) v roce 1617, resp. 1623. Protože Jiří Ludvík zemřel bezdětný, přešel majetek hohenlandsberské linie na Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu (1615–1683), pozdějšího 1. knížete ze Schwarzenbergu.

Kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice založil Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu, základní kámen byl položen v roce 1645.[pozn. 1] Kostel byl vysvěcen teprve po Schwarzenbergově smrti v roce 1648.[1] Loretánská kaple byla zřízena v roce 1679 na přání Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.[3]

V klášterní kapucínské zahradě se na sever od kostela od roku 1950[4] nachází nová schwarzenberská hrobka.[3][pozn. 2] Jedná se o vyvýšenou arkádovou lodžii o pěti obloucích, přičemž prostřední oblouk je vyšší a nad ním je původní schwarzenberský erb. Ve střední části, do které vede nízké schodiště o třech stupních, je na severní straně upevněn velký krucifix. Na ostatních vnitřních severních stěnách jsou náhrobní desky. V podlaze jsou po stranách dva a dva vstupy do podzemní hrobky, které jsou zakryty velkými kamennými deskami. Vpravo je ve stejné úrovni další vchod do hrobky, ten ovšem není zastřešený.

Seznam pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách, které se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! (2010, režie Břetislav Rychlík) a z dalších přehledů.[5][6]

V tabulkách jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[7][8][9][10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni příslušníci primogenitury, modře sekundogenitury. Zeleně jsou vyznačeny osoby, jejichž ostatky byly po Sametové revoluci převezeny do České republiky. Zvláštní číslování mají osoby pohřbené v kostele bývalého kapucínského kláštera. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Seznam nemusí být kompletní.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. (17.) Therese, roz. z Trauttmansdorff-Weinsbergu 9. 2. 1870 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy Karel z Trauttmansdorff-Weinsbergu
5. 9. 1845 Oberwaltersdorf – 9. 11. 1921 Horšovský Týn		 27. 8. 1889 Vídeň:
Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň		 Kněžna ze Schwarzenbergu (1914–1938), dáma Řádu hvězdového kříže (1890), palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.[11]

Narodily se mu následující děti:

Manžel byl pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně.

12. 8. 1945 Neunkirchen Josefine Pallavicini
22. 1. 1849 Jemnice – 14. 7. 1923 Drážďany
2. 17. Felix Schwarzenberg 8. 6. 1867 Libějovice Adolf Josef ze Schwarzenbergu
18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice		 15. 6. 1897 Kleinheubach:
Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň		 C. k. generálmajor, rytíř Řádu železné koruny 2. třídy s válečnou dekorací (1917), komtur Leopoldova řádu s válečnou dekorací, majitel statku v Gusterheim ve Štýrsku.[14]

Narodily se mu následující děti:

Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně.

18. 11. 1946 Gusterheim Ida z Liechtensteinu
17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice
3. 18. Adolf Schwarzenberg
18. 8. 1890 Hluboká nad Vltavou Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň		 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko:
Hilda Lucemburská (č. 9)		 Byl pohřben provizorně 2. 3. 1950 v Bordigheře a později převezen do hrobky v Murau.[15] Slavnostní requiem se konalo 4. 3. ve farním kostele sv. Karla Boromejského ve Vídni a zádušní mše se sloužily ve všech patronátních kostelech.[15] 10. kníže ze Schwarzenbergu, 15. krumlovský vévoda (1938–1950), JUDr., československý nadporučík v záloze.[11] Majitel českých statků (spravoval od roku 1923) a Murau ve Štýrsku.[11] V roce 1940 adoptoval bratrance Jindřicha (č. 6).

Bezdětný.

27. 2. 1950 Bordighera[15] Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1)
4. 17. Jiří (Georg) Schwarzenberg 27. 7. 1870 Libějovice Adolf Josef ze Schwarzenbergu
18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice		 C. k. podplukovník v záloze, diplomat.[16]
20. 5. 1952 Marienhof Ida z Liechtensteinu
17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice
5. 18. Anna Schwarzenbergová 23. 9. 1897 Hluboká nad Vltavou Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu
29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň		 Vrchní sestra dětské nemocnice ve Štýrském Hradci, prezidentka mezinárodní asociace zdravotních sester (1939–1945).[14]
11. 1. 1954 Authal bei Zeltweg, Štýrsko Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1)
6. 18. Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg 29. 1. 1903 Prešpurk (Bratislava) Felix Schwarzenberg (č. 2) 30. 11. 1946 Kirchdorf:
Eleonore zu Stolberg-Stolberg (č. 15)		 16. krumlovský vévoda (1950–1965), JUDr., státní úředník, čestný rytíř Maltézského řádu.[16] Adoptován knížetem Adolfem 7. 8. 1940. V roce 1960 adoptoval Karla Schwarzenberga (1937–2023) z orlické větve.[16]
18. 6. 1965 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
7. 18. Johannes Schwarzenberg 31. 1. 1903 Praha Karel IV. ze Schwarzenbergu
1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou		 1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie:
Kathleen de Spoelberch (č. 8)		 JUDr., rakouský diplomat, čestný rytíř Maltézského řádu.[17] Zemřel při automobilové nehodě.
26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia Ida z Hoyos–Sprinzensteinu
31. 8. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň
8. (18.) Kathleen, roz. de Spoelberch 19. 5. 1905 Brusel Guillaume de Spoelberch
1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie:
Johannes Schwarzenberg (č. 7)		 Zemřela při automobilové nehodě.

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Karl Erkinger (* 1933)[pozn. 3]
  • 2. Colienne, provd. von Meran (* 1937)
26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia Colienne de Neufforge
9. (18.) Hilda Lucemburská z rodu Nasavských
15. únor 1897 zámek Berg Vilém IV. Lucemburský
22. 4. 1852 Biebrich – 25. 2. 1912 zámek Berg, Lucembursko		 29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko:
Adolf Schwarzenberg (č. 3)		 Kněžna ze Schwarzenbergu (1938–1950). Bezdětná.
8. 9. 1979 zámek Berg Marie Anna Portugalská z roduBraganza
13. 7. 1861 zámek Bronnbach – 31. 7. 1942 New York City
10. 18. Josef III. Schwarzenberg
3. 1. 1900 Prešpurk (Bratislava) Felix Schwarzenberg (č. 2) 11. kníže ze Schwarzenbergu (1950–1979), Ing., rytíř Řádu zlatého rouna (1951), čestný bailli a držitel velkokříže Maltézského řádu.[16]

Jeho titul zdědil Karel VII. Schwarzenberg z orlické větve.

25. 10. 1979 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
11. 18. Eleonore Schwarzenbergová 1. 4. 1904 Vídeň Felix Schwarzenberg (č. 2)
15. 7. 1984 Vídeň Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
12. 19. Karel VI. Schwarzenberg
5. 7. 1911 Čimelice[19] Karel V. ze Schwarzenbergu
26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar		 30. 6. 1934 Praha:
Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 13)		 Původně pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[20] Kníže a 7. hlava sekundogenitury (1914–1986), PhDr., heraldik, podporučík v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1960), obedienční bailli a velkokříž Maltézského řádu, velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara (1937–1986), komtur bavorského řádu sv. Jiří, majitel majorátu Orlík.[21]
9. 4. 1986 Vídeň Eleonora Clam-Gallasová
4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň
13. (19.) Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová 12. 1. 1905 Brusel Karel Emil z Fürstenbergu
16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl		 30. 6. 1934 Praha:
Karel VI. Schwarzenberg (č. 12)		 Původně pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou. Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1934–1986), dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Maltézského řádu.[21]

Narodily se jí následující děti:

24. 12. 1988 Vídeň Maria Festetics de Tolna
24. 5. 1881 Baden-Baden – 2. 3. 1953 Strobl
14. 19. František Schwarzenberg
24. 3. 1913 Praha Karel V. ze Schwarzenbergu
26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar		 23. 5. 1944 Dolní Beřkovice:
Amálie Lobkowiczová 25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň		 Pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, kde nad hrobem promluvil biskup Jaroslav Škarvada, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.[20] JUDr., profesor politických věd na Loyolově univerzitě v Chicagu, držitel velkokříže Maltézského řádu, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, majitel statku Nalžovice.[22] Mladší bratr Karla VI. (č. 12).

Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou.

9. 3. 1992 Unzmarkt Eleonora Clam-Gallasová
4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň
15. 18. Eleonore, roz. zu Stolberg-Stolberg[6] 8. 8. 1920 Micheldorf Georg Stolberg-Stolberg
25. 2. 1883 Westheim – 25. 2. 1965 Gusterheim		 30. 11. 1946 Kirchdorf:
Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg (č. 6)		 Krumlovská vévodkyně (1950–1965), dáma Řádu hvězdového kříže.[16]

Narodila se jí následující dcera:

27. 12. 1994 Pöls Regina Reuss zu Köstritz
4. 4. 1886 – 31. 1. 1980 Katsch an der Mur, Štýrsko

Nápisy na náhrobních deskách[editovat | editovat zdroj]

Náhrobní desky se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!. Nápisy nemusí být kompletní, později mohli přibýt další zemřelí.

vpravo zcela vpravo

THERESE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG
GEB. GRÄFIN VON TRAUTTMANSDORFF-
WEINSBERG / GEB. 9. II. 1870 / GEST. 12 VIII. 1945
+
FELIX PRINZ ZU SCHWARZENBERG
GEB. 8. VI. 1867 / GEST. 18. XI. 1946
+
ADOLF FÜRST ZU SCHWARZENBERG
GEB. 18. VIII. 1890 / GEST. 27. II. 1950
+
GEORG PRINZ ZU SCHWARZENBERG
GEB. 27. VII. 1870 / GEST. 20. V. 1952
+
ANNA PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG
GEB. 23. IX. 1897 / GEST. 11. I. 1954
+
HEINRICH PRINZ ZU SCHWARZENBERG
GEB. 29. I. 1903 / GEST. 18. VI. 1965
+
HILDA PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG
PRINZESSIN VON LUXEMBURG UND
NASSAU / GEB. 15. II. 1897 / GEST. 8. IX. 1979
+

JOHANNES PRINZ ZU SCHWARZENBERG
GEB. 31. I. 1903 / GEST. 26. V. 1978
+
KATHLEEN PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG
GEB. VICOMTESSE VON SPOELBERCH
GEB. 19. V. 1905 / GEST. 26. V. 1978
+
JOSEPH FÜRST ZU SCHWARZENBERG
GEB. 3. I. 1900 / GEST. 25. X. 1979
+
ELEONORE PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG
GEB. 1. IV. 1904 / GEST. 15. VII. 1984
+
KARL FÜRST ZU SCHWARZENBERG
GEB. 5. VII. 1911 / GEST. 9. IV. 1986
+
ANTONIE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG
PRINZESSIN ZU FÜRSTENBERG
GEB. 12. I. 1905 / GEST. 24. XII. 1988
+



Pohřbení v kostele Nejsvětější Trojice[editovat | editovat zdroj]

Ve schwarzenberské hrobce pod Loretánskou kaplí bývalého kapucínského kostela byli pohřbeni další čtyři příslušníci rodu Schwarzenbergů.[2]

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
x623. (7.) Anna Neumannová z Wasserleonburgu
25. 11. 1535 Villach[9] Vilém Neumann z Wasserleonburgu
† 1536		 8. 10. 1557:
Hans Jakob von Thannhausen
† 23. 9. 1560		 Jako protestantce jí nebylo umožněno být pohřbena ve farním kostele, proto byla 29. 1. 1624 pochována u severní zdi protestantského kostela (původně špitálního kostela sv. Alžběty) v Murau. V roce 1873 byla její hrobka a ostatky přesunuty do kapucínského kostela.[23] V roce 1574 koupila od Liechtensteinů panství Murau. Protestantka (stejně jako její třetí a čtvrtý manžel). Zemřela ve věku 88 let. V prvním manželství se narodily dvě dcery, které však zemřely mladé:
  • 1. Alžběta, provd. Kollnitzová a poté Auerspergová († po 1598)[pozn. 5]
  • 2. Barbora († 1578)

Poslední dvě manželství byla uzavřena místo adopce. V době jejího posledního sňatku jí bylo 82 let a Jiřímu Ludvíkovi ze Schwarzenbergu 31 let.[23]

První manžel byl pochován v dominikánském kostele ve Friesachu, druhý ve farním kostele v Murau. Epitaf třetího manžela se nachází v na severní straně kaple sv. Josefa v městském kostele sv. Egidia v Klagenfurtu. Přestože byl čtvrtý manžel protestant, podařilo se Anně prosadit, aby byl pochován v Liechtensteinské hrobce ve farním kostele v Murau.[23]

1565 (smlouva)/1566:
Kryštof II. z Liechtensteinu
† březen 1580
8. 10. 1581 (smlouva) / 28. 1. 1582 (listina):
Ludvík Ungnad z Weissenwolfu
† 1584 nebo 1585 Klagenfurt
18. 12. 1623 Barbora Rumpfová z Wullroßu
† 1572		 1586:
Karel z Teuffenbach
† 1610
1611:
Ferdinand ze Salamanca-Ortenburgu
† 1616
25. 7. 1617 zámek Murau:
Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646)
x646. 7. Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie 24. 12. 1586 Straubing Kryštof II. ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie
7. 9. 1550 – 6. 7. 1596		 25. 7. 1617 zámek Murau:
Anna Neumannová z Wasserleonburgu (č. x623)		 Jeho manželka na něj 20. října 1617 přepsala hrad a panství Murau.
21. 7. 1646 Murau nebo Freudenau[9][pozn. 6] Anna Kärglová z Fürthu
1553–1622		 1624:
Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau (č. x651)
x647. 10. Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu 26. 1. 1647 Murau Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu
20. 9. 1615 Wermelskirchen – 26. 5. 1683 Laxenburg
23. 8. 1647 Murau Marie Justina ze Starhembergu
1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
x651. (7.) Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau asi 1587
1624:
Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646)		 Narodily se jí dvě děti:
  • 1. Ludvík Erkinger (1626–1629)
  • 2. František Erkinger (1630–1633)
12. 12. 1651

Nápisy v kostele[editovat | editovat zdroj]

Hrobka Anny Neumannové z Wasserleonburgu z různě barevného mramoru s pozlaceným nápisem byla zhotovena v roce 1624 klagenfurtským sochařem Philibertem Pacobellem. Zdobí ji erby Neumannů a šesti Anniných manželů. V roce 1859 byl hrob z rozpadajícího se kostela vybourán a v roce 1873 převezen ke vchodu do Loretánské kaple kapucínského kostela.[2][23]

V textu na náhrobku Anny je několik ligatur (spojených dvouznaků).

vpravo od vchodu vlevo od vchodu

ANNA COMITISSA A SCHWARZENPERG GENERE
NAΙΜΑΝΙΝ AD WASSERLEONBVRG. NATA A[NN]O 1535
DIE 25 NOVEM: CVM VIXISSET ANNOS 88. DIES
23 SEXQ ILLVSTRIBVS ET GENEROSIS DOMINIS
NVPSISSET: VT DOMINO IOANNI IACOBO A THAN
„HAVSEN A[NN]O [1]557 DOMINO CHRISTOPHORO A LICTEN
„STEIN A[NN]O [1]566 DOMINO LVDOVICO VNGNADEN A[NN]O [1]582
DOMINO CAROLO A TEVFFENPACH A[NN]O [1]536 ILLVS
„TRI COMITI FERDINANDO AB ORTENBVRG A[NN]O 1611
ILLVSTRI COMITI A SCHWARCENPERG GEORGIO
LVDOVICO A[NN]O [1]617 MORTVA EST A[NN]O [1]623 DIE 18.
DECEMB: HICQ SEPVLTA IACET. REQVIESCAT IN PACE.

IN CRYPTA HUIUS ECCLESIAE EX ILLUSTRI
FAMILIA COMITUM IN SCHWARZENBERG
SEPULTI SUNT:
GEORGIUS LUCOVICUS, FUNDATOR HUIUS MONASTERII.
(† 16 22/7 46),
UXOR EIUS SECUNDA MARIA ELISABETHA ORIUNDA
AB ILLUSTRI FAMILIA COMITUM IN SULZ († 16 12/12 51),
ET JOHANNES LEOPOLDUS PHILIPPUS,
FILIUS JOHANNI ADOLPHI. († 16 13/8 47).
R. I. P.

Příbuzenské vztahy pohřbených[editovat | editovat zdroj]

Následující schémata znázorňují příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Primogenitura[editovat | editovat zdroj]

Modře je vyznačen Edmund Černov, který zemřel na moři. Zeleně je vyznačena Elisabeth von Pezold, ultima familiae hlubocko-krumlovské primogenitury. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adolf Josef ze Schwarzenbergu,
8. kníže
1832–1914
 
 
Ida z Liechtensteinu
1839–1921
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan II. Nepomuk
ze
Schwarzenbergu,
9. kníže
1860–1938
 
 
1. Therese Trauttmansdorff-Weinsbergu
1870–1945
 
 
Alois ze Schwarzenbergu
1863–1937
 
 
Marie Aloisie ze Schwarzenbergu
1865–1943
 
 
4. Georg (Jiří) ze Schwarzenbergu
1870–1952
 
 
Karel ze Schwarzenbergu
1871–1902
 
 
2. Felix ze Schwarzenbergu
1867–1946
 
 
Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
1873–1936
 
 
Theresia ze Schwarzenbergu
1873–1946
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Karel Felix ze Schwarzenbergu
1892–1919
 
 
Edmund Černov
1897–1932
 
 
5. Anna Schwarzenbergová
1897–1954
 
 
Marie Benedicta ze Schwarzenbergu
1900–1981
 
 
Engelbert Ernst Eugen von Croÿ
1891–1974
 
 
Therese Schwarzenbergová
1905–1979
 
 
Karl Ludwig von und zu Guttenberg
1902–1945
 
 
10. Josef III. Schwarzenberg
11. kníže
1900–1979
 
 
11. Eleonora Schwarzenbergová
1904–1984
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
3. Adolf
Schwarzenberg,
10. kníže
1890–1950
 
 
9. Hilda Lucemburská
1897–1979
 
 
Ida ze Schwarzenbergu
1894–1974
 
 
Peter Revertera von Salandra
1893–1966
 
 
Eugen Alfons Czernin z Chudenic
1892–1955
 
 
Josephine Schwarzenbergová
1895–1965
 
 
15. Eleonore zu Stolberg-Stolberg
1920–1994
 
 
6. Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg
1903–1965
 
 
Sophie Ida ze Schwarzenbergu
1901–1915
 
 
Marie Therese ze Schwarzenbergu
1901–1935
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rüdiger von Pezold
* 1941
 
 
Elisabeth, roz. Schwarzenbergová
* 1947
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Sekundogenitura[editovat | editovat zdroj]

Zeleně je vyznačen Karel VII. Schwarzenberg, kterého v roce 1960 adoptoval Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.

 
 
 
 
Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova
1866–1889
 
 
Karel IV.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 5. hlava sekundogenitury
1859–1913
 
 
Ida Hoyos-Sprinzenstein
1870–1946
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Karel V.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 6. hlava sekundogenitury
1886–1914
 
 
Eleonora z Clam-Gallasu
1887–1967
 
 
II. Zdenko Radslav Kinský
1896–1975
 
 
I. Ferdinand Josef z Trauttmansdorf-Weinsbergu
1893–1932
 
 
Wilhelmine ze Schwarzenbergu
1896–1945
 
 
II. Andor Pál Somssich de Saárd
1900–1963
 
 
Eleonore ze Schwarzenbergu
1899–1984
 
 
Johann Friedrich von Hartig
1891–1935
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Josef Adolf ze Schwarzenbergu
*/† 1894
 
 
 
 
 
 
I. Erzsébet Henriette Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku
1895–1957
 
 
Arnošt Schwarzenberg
1892–1979
 
 
II. Mathilde Gerber
1899–1999
 
 
7. Jan ze Schwarzenbergu
1903–1978
 
 
8. Kathleen, roz. de Spoelberch
1905–1978
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
12. Karel VI. Schwarzenberg,
kníže a 7. hlava sekundogenitury
1911–1986
 
 
13. Antonie, roz. z Fürstenbergu
1905–1988
 
 
14. František Schwarzenberg
1913–1992
 
 
Amálie, roz. Lobkowiczová
1921–2013
 
 
I. Elisabeth Constantinides
* 1943
 
 
Karl Erkinger Schwarzenberg
* 1933
 
 
II. Claudia Eleonora zu Brandis
* 1949
 
 
Colienne, roz. Schwarzenbergová
* 1937
 
 
Maximilian Joseph von Meran
* 1930
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maria Eleonore, roz. Schwarzenbergová
* 1936
 
 
Leopold Bill von Bredow
* 1933
 
 
Karel VII. Schwarzenberg,
12. kníže a 8. hlava sekundogenitury
1937–2023
 
 
Therese, roz. zu Hardegg auf Glatz und im Machlande
* 1940
 
 
Anna Maria, roz. Schwarzenbergová
* 1946
 
 
Elmar von Haxthausen
1925–?
 
 
Bedřich Schwarzenberg
1940–2014
 
 
Regula Brigitta Schlegel
* 1956
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Diana, roz. Orgovanyi-Hanstein
* 1971
 
 
Jan Nepomuk III. Ondřej Schwarzenberg,
13. kníže
* 1967
 
 
II. Francesca, roz. Riario-Sforza
* 1974
 
 
Anna Carolina, roz. Schwarzenbergová
* 1968
 
 
Peter Morgan
* 1963
 
 
Marie-Helene, roz. Schwarzenbergová
1987–2019
 
 
Ferdinand Schwarzenberg
* 1989
 
 
Marie, roz. Frilingová
* 1992
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Pohřbení v kostele[editovat | editovat zdroj]

Zeleně je vyznačen Adolf ze Schwarzenbergu, vojevůdce, který porazil v roce 1598 Turky u Rábu. Modře je vyznačen Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1670 povýšen do knížecího stavu.

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Anna von Bibra
† 1418
 
 
Erkinger I. ze Schwarzenbergu
1362–1437
 
 
II. Barbora z Abensbergu
† 1448
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Gertruda z Cronbergu
† 1438
 
 
Michael II. ze Schwrarzenbergu
† 1469
STEFANBERSKÁ LINIE
 
 
II. Ursula Frankengrüner
† asi 1484
 
 
Oldřich (Ulrich) ze Seinsheimu
† 1456
 
 
I. Markéta z Dürwangenu
† 1459
 
 
Zikmund I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1430–1502
HOHENLANDS-BERSKÁ LINIE
 
 
II. Eva z Erbachu
† 1489
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Michael III. ze Schwarzenbergu
† 1499
 
 
Markéta z Huttenu
† 1503
 
 
Anna ze Seinsheimu
† asi 1459
 
 
Petr I. Holický ze Šternberka
† asi 1454
 
 
 
 
 
 
Kunhuta z Rienecku
1469–1502
 
 
Jan II. Silný ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1463–1528
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Erkinger II. ze Schwarzenbergu
† 1518
 
 
Apolonie von der Mark
† 1540
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. Eva z Montfortu
1494–1527
 
 
Kryštof I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1488–1538
 
 
II. Scholastika Notthaftová z Wernbergu
1509–1589
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kateřina Vilemína z Nesselrode
† před 1567
 
 
Vilém I. ze Schwarzenbergu
1486–1526
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maria von Eck zu Randeck
1525–1570
 
 
Vilém ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1511–1552
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Vilém II. ze Schwarzenbergu
† 1557
 
 
Anna von der Harff-Alsdorf
† 1584
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kryštof II. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1550–1596
 
 
Anna Kärgl zu Fürth
1553–1622
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu
† 1624
 
 
Adolf ze Schwarzenbergu,
říšský hrabě
1451–1600
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
I. x623. Anna Neumannová z Wasserleonburgu
1535–1623
 
 
x646. Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1586–1646
 
 
II. x651. Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau
asi 1587–1651
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adam ze Schwarzenbergu
1583–1641
 
 
Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff
† 1615
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík Erkinger ze Schwarzenbergu
1626–1629
 
 
František Erkinger ze Schwarzenbergu
1630–1633
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
František Hartrad ze Schwarzenbergu
1614–1636
 
 
Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu,
1. kníže
1615–1683
 
 
Marie Justina ze Starhembergu
1608–1681
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
princezna ze Schwarzenbergu
*/† 1644
 
 
x647. Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu
*/† 1647
 
 
Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu
1649–1719
 
 
Jan Kristián I. z Eggenbergu
1641–1710
 
 
Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu,
2. kníže
1652–1703
 
 
Marie Anna ze Sulzu
1653–1698
 
 
Šarlota ze Schwarzenbergu
1654–1661
 
 
Ludvík Adam ze Schwarzenbergu
1655–1656
 
 
Polyxena ze Schwarzenbergu
1658–1659
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu
1676–1690
 
 
Adam František ze Schwarzenbergu,
3. kníže
1680–1732
 
 
Eleonora Amálie z Lobkowicz
1682–1741
 
 
Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu
1677–1731
 
 
Karel Egon Evžen z Fürstenbergu
1665–1702
 
 
Marie Anna ze Schwarzenbergu
1688–1757
 
 
František Leopold ze Šternberka
1680–1745
 
 
Marie Johana ze Schwarzenbergu
1689–1739
 
 
Ferdinand August z Lobkowicz
1655–1715
 
 
Marie Antonie ze Schwarzenbergu
1692–1744
 
 
František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat
1684–1753
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ V roce 1968 byl klášter zrušen.[1] V prostorách bývalého kláštera se nachází Murauské muzeum řemesel (Murauer Handwerksmuseum).[2]
  2. ↑ Pavel Juřík se mylně domnívá, že se jedná pouze o jednu hrobku uvnitř kostela.[4]
  3. ↑ Karl Erkinger Schwarzenberg (* 8. 4. 1933 Vídeň) se poprvé oženil v roce 1962 v Athénách s Elisabeth Constantinides (* 1943), rozvedli se v roce 1975. Narodily se jim tři děti: 1. Johannes (* 1963), 2. Anna Gabriella (* 1964), 3. Alexander Konstantin (* 1971). Podruhé se oženil v San Cascianu v Toskánsku s Claudiou Brandis (* 1949). Narodily se jim dvě děti: 4. Gaia Maria (* 1978) a 5. Ida Letizia (* 1980).[18]
  4. ↑ Elisabeth von Pezold je ultima familiae krumlovské primogenitury. Narodilo se jí sedm dětí: 1. Anna (* 1971), 2. Heinrich (* 1972), 3. Juliane (* 1974), 4. Georg Philipp (* 1975), 5. Felix (* 1978), 6. Johann (* 1978) a 7. Adam (* 1982).
  5. ↑ V roce 1576 se Annina dcera Alžběta provdala za korutanského svobodného pána Leonarda z Kollnitzu († 1587), který zastával úřad číšníka u arcivévody Vnitřního Rakouska Karla. Podruhé se v roce 1589 provdala za Kryštofa svobodného pána z Auerspergu († 1592).[23]
  6. ↑ Miroslav Marek uvádí den úmrtí 22. 7. 1646.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Das Kapuzinerkloster Murau und seine Bibliothek [online]. Provinzbibliothek der Kapuzinerprovinz Österreich-Südtirol Innsbruck [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c Das Museum [online]. Murauer Handwerksmuseum [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Die Kapuzinerkirche: Die Kirche der Schwarzenberger [online]. Murau Botschafter­Innen [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy) 
  4. ↑ a b JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 348. 
  5. ↑ GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-11-27]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 223–224. Dostupné online.
  6. ↑ a b Murau Kapuzinerkirche [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 336–346. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  8. ↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 336
  12. ↑ Sankt Georgen bei Grieskirchen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Zeltweg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 337
  15. ↑ a b c Parte Adolf Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 338
  17. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344
  18. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344–345
  19. ↑ Matrika narozených 1894–1914, rok 1911, Čimelice, číslo knihy 11A, pag. 327 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68. 
  21. ↑ a b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 341
  22. ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 343
  23. ↑ a b c d e ROITNER, Ingrid. Neuman(in) von Wasserleonburg Anna; Herrin von Murau [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Schwarzenberská_hrobka_(Murau)&oldid=23524569“