Ferdinand Schwarzenberg
| Ferdinand Schwarzenberg | |
|---|---|
.svg) | |
| Vojenská služba | |
| Složka |  Švýcarská armáda |
| Doba služby | 2009–2011 |
| Hodnost | Nadporučík  |
| Rodné jméno | Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius Schwarzenberg |
| Narození | 17. července 1989 (34 let) Curych  Švýcarsko |
| Občanství | Švýcarsko, Česká republika |
| Titul | princ ze Schwarzenbergu, hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení tento titul neuznává) |
| Choť | (2023) Marie, roz. Friling (* 1992) |
| Rodiče | Bedřich Schwarzenberg (1940–2014) a Regula Brigitta Schlegelová (* 1956) |
| Příbuzní | sestra: Marie Helena Schwarzenbergová (1986–2019) strýc: Karel (VII.) Schwarzenberg (1937–2023) děd: Karel VI. Schwarzenberg (1911–1986) praděd: Karel V. ze Schwarzenbergu (1886–1914) bratranec: Jan Nepomuk Schwarzenberg (* 1967) |
| Alma mater | Maastricht University |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Schwarzenberg (* 17. července 1989 Curych),[1] celým jménem Ferdinand Karel Bedřich Jan Nepomuk Jakub Alexius princ ze Schwarzenbergu (německy Ferdinand Karl Friedrich Johannes Nepomuk Jakob Alexius Prinz zu Schwarzenberg) je česko-švýcarský šlechtic, člen rodu Schwarzenbergů, od roku 2023 dědičný princ. Pracuje v automobilovém průmyslu.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 17. července 1989 v Curychu jako druhé dítě a prvorozený syn bankovního ředitele Dr. Bedřicha Schwarzenberga (1940–2014) a jeho manželky Reguly (* 1956).
Dětství prožil ve švýcarském Zollikonu, ale od konce 90. let 20. století navštěvuje Českou republiku, kde jeho rodina vlastní nemovitost v Novém Dvoře u Cerhonic (známém z divadelní hry Naši furianti) nedaleko Písku.
Studoval nějakou dobu na Benešově gymnáziu v Písku. V letech 2006–2009 navštěvoval německé gymnázium v Praze, kde odmaturoval.[2] Poté dva roky sloužil ve švýcarské armádě a jako nadporučík vstoupil do zálohy. Následně pracoval půl roku ve Švýcarsku jako automechanik. Později studoval na univerzitě v nizozemském Maastrichtu, v bakalářském programu Evropská studia a v magisterském umění a kulturní dědictví (obor Arts and Heritage).[2] Během studia pracoval v Německu a Rakousku v advokátních kancelářích, lesnických společnostech i v průmyslu.[2]
Po univerzitě pracoval ve Velké Británii u firmy Goodwood, která pořádá historické automobilové závody.[2] Po roce stráveném ve Velké se vrátil do Česka a začal pracovat pro firmu Škoda Auto, kde byl součástí mezinárodního prodejního týmu a v rámci něj zodpovídal za distribuci ve Francii, Itálii, Belgii, Lucembursku a Nizozemsku.[2] Nyní je zaměstnaný pro společnost Porsche v oddělení prodeje, marketingu a rozvoje obchodu pro střední a východní Evropu, je zodpovědný za Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko.
Mluví německy, anglicky, francouzsky, česky a částečně také holandsky.[2]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Dne 13. května 2023 se v Attersee am Attersee v Rakousku oženil s Marií Frilingovou, potomkyní císařovny Marie Terezie.[pozn. 1] Manželčina matka pocházela z rakouské šlechty, otec z belgické průmyslnické rodiny.[3]
Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Čestný a devoční rytíř Suverénního řádu maltézských rytířů
- bavorský Domácí rytířský řád sv. Jiří
- Kříž jeruzalémských poutníků
- Medaile za pouť do Lurd
- Pamětní medaile k 50. výročí pouti do Lurd
 
|
  
|
Vývod z předků po mužské linii[editovat | editovat zdroj]
- Ferdinand Schwarzenberg (* 1989)
- Bedřich Schwarzenberg (1940–2014), jeho otec, finančník
- Karel VI. (1911–1986), jeho otec, spisovatel, historik a heraldik
- Karel V. (1886–1914), jeho otec. V roce 1913 zavedl na svém statku Orlík češtinu jako výlučný úřední jazyk.
- Karel IV. (1859–1913), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
- Karel III. (1824–1904), jeho otec, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady
- Karel II. (1802–1858), jeho otec, guvernér Lombardie a Sedmihradska
- Karel I. Filip (1771–1820), jeho otec, generalissimus, jeden z vítězných vojevůdců bitvy národů u Lipska, jeho bratr byl Josef II. Jan
- Jan Nepomuk I. (1742–1789), jeho otec (jeho vnuci (děti Josefa II. Jana) byly Marie Eleonora, provdaná Windischgrätzová, Felix a Bedřich)
- Josef I. Adam (1722–1782), jeho otec (založil Schwarzenberský penzijní fond pro zaměstnance)
- Adam František (1680–1732), jeho otec, dědic Eggenbergů, 1723 první vévoda krumlovský z tohoto rodu, od r. 1719 majitel paláce na Hradčanech (zastřelen nešťastnou náhodou císařem Karlem VI.)
- Ferdinand Vilém (1652–1703), jeho otec, lidumil, který ve Vídni za moru (1680) i za tureckého obléhání (1683) na vlastní náklady město zásoboval
- Jan Adolf I. (1615–1683), jeho otec, od roku 1670 kníže, člen řádu Zlatého rouna, 1658 český inkolát, 1660 Třeboňské panství
- Adam (1583–1641), jeho otec, velmistr Braniborského balivátu Johanitského řádu
- Adolf (1551–1600), jeho otec; vojevůdce v době válek s Turky, císařský polní maršálek. Roku 1599 získal tureckou hlavu v erbu a hraběcí titul
- Vilém II. († 1557), jeho otec (padl roku 1557 v bitvě u St. Quentina)
- Vilém I. (1486–1526), jeho otec
- Erkinger II. († 1518), jeho otec
- Michal III. († 1499), jeho otec
- Michal II. († 1469), jeho otec
- Erkinger I. (1362–1437), jeho otec, zakladatel rodu. Zúčastnil se válek proti husitům.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ferdinandova choť je potomkem Marie Terezie v deváté generaci:
- 1. generace: Marie Friling (* 1992)
- 2. generace: Nicole von Oswald (* 1963) ⚭ (1985) Antoine Friling (* 1958)
- 3. generace: Johanna Mayr von Melnhof (* 1935) ⚭ (1957) Johann Christoph von Oswald (1925–1982)
- 4. generace: Maria Anna hraběnka z Merana (1897–1983) ⚭ (1919) Friedrich Adalbert svobodný pán Mayr von Melnhof (1892–1956)
- 5. generace: Johann hrabě z Merana (1867–1947) ⚭ (1891) Ladislaja hraběnka z Lambergu (1870–1952)
- 6. generace: František hrabě z Merana (1839–1891) ⚭ (1862) Terezie hraběnka z Lambergu (1836–1913)
- 7. generace: Jan Habsbursko-Lotrinský (Johann Rakouský; 1782–1859) ⚭ (1829, morganatický sňatek) Anna Plochlová (1804–1885), později baronka von Brandhofen a nakonec hraběnka von Meran
- 8. generace: císař Leopold II. (1747–1792) ⚭ (1765) Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbon-Anjou (1745–1792)
- 9: generace: Marie Terezie (1717–1780) ⚭ (1736) císař František I. Štěpán Lotrinský (1708–1765)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 343.
- ↑ a b c d e f NOVOTNÝ, Jan. Ferdinand Schwarzenberg: Jsem tady doma [online]. Euro.cz, 20196-07-14 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Schwarzenbergův synovec Ferdinand ukázal fotky ze svatby s krásnou Marií: Kníže přihlížel. blesk.cz [online]. 2023-06-13 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online.