Felix Medard ze Schwarzenbergu

Felix princ Schwarzenberg
Princ Felix Schwarzenberg s manželkou Annou (1897)
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generálmajor (1915)
Narození	8. června 1867 Libějovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	18. listopadu 1946 (ve věku 79 let) Gusterheim Rakousko Rakousko
Místo pohřbení	Schwarzenberská hrobka v Murau
Choť	(1897) Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1873–1936)
Rodiče	Adolf Josef ze Schwarzenbergu (1832–1914) a Ida z Liechtensteinu (1839–1921)
Děti	Josef III. ze Schwarzenbergu Sophia of Schwarzenberg Marie zu Schwarzenberg Jindřich Schwarzenberg Eleonore zu Schwarzenberg
Příbuzní	Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu, Alois ze Schwarzenbergu, Karel Vavřinec ze Schwarzenbergu, Františka de Paula ze Schwarzenbergu, Tereza Marie ze Schwarzenbergu, Jiří ze Schwarzenbergu, Benedikta ze Schwarzenbergu a Eleonora ze Schwarzenbergu (sourozenci)
Profese	voják a důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Medard Hubert princ ze Schwarzenbergu (německy Felix Medardus Hubert Prinz von und zu Schwarzenberg; 8. června 1867 Libějovice – 18. listopadu 1946 Gusterheim) byl český šlechtic z rodu Schwarzenbergů a rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v rakousko-uherském vojsku a působil u různých posádek, mimo jiné v Čechách. Za první světové války byl povýšen na generálmajora (1915) a vyznamenal se na italské frontě. Na konci války a po zániku Rakousko-Uherské monarchie byl penzionován a poté žil v soukromí na svých statcích ve Štýrsku.

Životopis

Zámek Gusterheim (Štýrsko), sídlo Felixe Schwarezenberga po roce 1918

Pocházel ze šlechtické rodiny Schwarzenbergů, patřil ke hlubocké primogenituře a narodil se na zámku v Libějovicích, který byl v době dlouholeté přestavby Hluboké oblíbeným rodinným sídlem. Byl třetím synem knížete Adolfa Josefa (1832–1914) a jeho manželky Idy, rozené princezny z Lichtenštejna (1839–1921). Absolvoval Skotské gymnázium ve Vídni a krátce studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, ale v roce 1886 jako dobrovolník vstoupil do armády. V roce 1887 získal hodnost poručíka a sloužil u 14. pluku dragounů v Klatovech, v letech 1892–1894 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni. Jako nadporučík (1893) byl později přidělen ke generálnímu štábu a následně sloužil v Krakově. Postupoval v hodnostech (rytmistr 1897, kapitán 1899, major 1905) a několik let sloužil u 5. armádního sboru v Prešpurku, kde byl zároveň pobočníkem vrchního velitele armády arcivévody Bedřicha.

V hodnosti podplukovníka (1909) byl přeložen k 11. jezdeckému pluku v Terezíně, kde byl zástupcem velitele. V roce 1911 byl jmenován velitelem 14. jezdeckého pluku, u kterého začínal svou vojenskou službu a v roce 1912 dosáhl hodnosti plukovníka. Na začátku první světové války bojoval nejprve na srbské frontě, poté byl přeložen do jižního Tyrolska, kde se v roce 1915 zúčastnil ofenzívy proti Itálii. V roce 1915 byl povýšen na generálmajora a jako velitel 48. divize byl po Brusilovově ofenzívě převelen na východní frontu. V roce 1916 se vrátil do Itálie, kde se v roce 1917 vyznamenal v bitvě u Caporetta. Nakonec byl od února 1918 velitelem 8. pěší divize císařských myslivců. Po skončení první světové války byl k datu 1. září 1919 penzionován.

Po rozpadu monarchie žil v soukromí na statku Gusterheim ve Štýrsku, který převzal jako dědický podíl po otci v roce 1914. Zde také zemřel a je pohřben v rodové hrobce v Murau.

Během své služby obdržel několik vyznamenání, byl nositelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Za účast v bitvě u Caporetta získal Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací a komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (obojí 1917).

Rodina

V roce 1897 se oženil s princeznou Annou z Löwenstein-Wertheimu (1873–1936), dcerou knížete Karla z Löwenstein-Wertheimu. Anna byla zároveň jeho sestřenicí, protože Felixova matka Ida Marie a Annina matka Sophie z Lichtenštejna byly dcerami knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Anna se později stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Z manželství se narodily čtyři děti, starší syn Josef (1900–1979) zdědil po svém bratranci Adolfovi knížecí titul (1950), mladší syn Jindřich (1903–1965) žil v Gusterheimu a adoptoval svého vzdáleného příbuzného Karla Schwarzenberga (*1937) z orlické sekundogenitury.

Felixův nejstarší bratr Jan Nepomuk (1860–1938) byl dědicem rozsáhlého majetku v Čechách, poslancem českého zemského sněmu a říšské rady a dědičným členem rakouské Panské sněmovny. Další bratři Alois (1863–1937) a Jiří (1870–1952) sloužili v armádě a nejmladší předčasně zemřelý bratr Karel (1871–1902) působil v diplomacii. Díky svému sňatku byl Felix mimo jiné švagrem vlivného českého politika hraběte Vojtěcha Schönborna nebo portugalského prince Miguela z Braganzy.

Odkazy

Literatura

• JUŘÍK, Pavel: Schwarzenbergové. Nic než rovně; Praha, 2018; 168 s. ISBN 978-80-242-6010-5

Externí odkazy

• Felix Schwarzenberg in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	NKC: xx0277120 GND: 1033477389 VIAF: 298118912

Portály: Česko | Lidé | Rakousko