Svojšín (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svojšín
Nádraží ve Svojšíně
Nádraží ve Svojšíně
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
ObecSvojšín
Souřadnice
Svojšín
Svojšín
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice749051
TratěPlzeň–Cheb, Svojšín–Bor
Nadmořská výška420 m n. m.
V provozu od28. ledna 1872
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Praha)
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)2 (3)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaAutobusová stanice nedaleko nádraží
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svojšín je železniční stanice v jižní části obce Svojšín v okrese Tachov v Plzeňském kraji oddělené od hlavní aglomerace řekou Mží. Leží na elektrizované trati Plzeň–Cheb (25 kV, 50 Hz AC) a jednokolejné neelektrizované trati Svojšín–Bor.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Cheb, podle typizovaného stavebního návrhu. 28. ledna 1872 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Plzně do Chebu, kudy bylo možno pokračovat po železnici do Německa.

Po zestátnění KFJB v roce 1884 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy. 20. září 1903 byla otevřena trať společnosti Místní dráha Svojšín-Bor vedená ze Svojšína do Boru. Státní dráhy zajišťovaly též dopravu na místní dráze, ta byla zestátněna roku 1925.[1]

Elektrický provoz na hlavní trati procházející stanicí byl zahájen 8. listopadu 1967.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází Třetí železniční koridor, vede tudy jednokolejná trať. Byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nachází se zde jedno kryté ostrovní nástupiště a jedno nástupiště jednostranné vnější. Přístup na nástupiště je umožněn podchodem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]