Pňovany (nádraží)
| Pňovany | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| obec | Pňovany |
| Souřadnice | 49°47′19,03″ s. š., 13°5′25,81″ v. d. |
  Pňovany | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 754259[1] |
| Tratě | Plzeň–Cheb, Pňovany–Bezdružice |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| V provozu od | 28. ledna 1872 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Praha)[1] |
| Dopravní koleje | 5[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pňovany (původní název Nový Dvůr) jsou železniční stanice v okrese Plzeň-sever, ve vzdálenosti asi kilometru a půl severozápadním směrem od obce Pňovany okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji nedaleko přehrady Hracholusky na řece Mži. Leží na tratích Plzeň–Cheb a Pňovany–Bezdružice. Trať Pňovany–Bezdružice překonává Mži po technicky unikátním Pňovanském mostu. Stanice je elektrizovaná soustavou 25 kV, 50 Hz AC. Blíže k obci, východně od nádraží, se nachází železniční zastávka Pňovany zastávka.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice původně pojmenovaná Nový Dvůr (podle nedalekého statku) byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Cheb, podle typizovaného stavebního návrhu. 28. ledna 1872 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Plzně do Chebu, kudy bylo možno pokračovat po železnici do Německa.
2. června 1901 otevřela společnost Místní dráha Nový Dvůr - Bezdružice železniční spojení své trati s Bezdružicemi. Po zestátnění KFJB v roce 1884 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 správu přebraly Československé státní dráhy (bezdružická dráha byla znárodněna až roku 1925).
Elektrický provoz přes stanici byl zahájen 8. listopadu 1967.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Stanicí prochází Třetí železniční koridor. Trať od Plzně je dvoukolejná, dále v chebském směru pokračuje jako jednokolejná. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nacházejí se tři nástupiště, z toho jedno vnější u budovy a dále jedno ostrovní a jedno jednostranné vnitřní nástupiště s přístřešky, tato dvě nástupiště jsou přístupná podchodem pod kolejištěm, bezbariérový přístup zajišťují přístupové rampy.[1] Cestující se orientují dle elektronického informačního systému. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 145 km/h.
