Sterneggovský palác
| Sterneggovský palác na Malé Straně | |
|---|---|
 Sterneggovský palác na Malé Straně | |
| Základní informace | |
| Sloh | Baroko |
| Výstavba | 1686 |
| Přestavba | Pozdně barokní úpravy kolem roku 1780 (dnešní podoba) |
| Materiál | Zdivo |
| Stavebník | Thunové |
| Další majitelé | Sterneggové |
| Současný majitel | Soukromý majitel |
| Poloha | |
| Adresa | Lázeňská 289/9 Praha 1, Malá Strana 118 00 Praha 011,  Česko |
| Ulice | Lázeňská |
| Souřadnice | 50°5′12,12″ s. š., 14°24′20,16″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39308/1-728 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sterneggovský palác, zvaný též Thun(ov)ský, nebo dům U Zlaté husy, je budova na Malé Straně, která vznikla na gotických základech, byla přestavěna pozdně goticky, renesančně a raně barokně.[1] Budova zapsaná na seznam kulturních památek,[2] stojí na adrese Lázeňská 289/9 na Malé Straně v Praze 1.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Nejprve zde stála ochranná věž protějšího kláštera řádu maltézských rytířů a v ní mniši drželi stráž. Podle legendy dnes v těch místech straší duch mnicha, který z nešťastné lásky spáchal sebevraždu.[3] Později zde byly postaveny dva domy, v letech 1535-37 byly přestavěny, další radikální přestavba se uskutečnila ještě koncem 16. století. Začátkem 17. století dům koupili Vratislavové z Mitrovic, v 30. letech byl poškozen během saské okupace Prahy a v roce 1639 jej zakoupili Lažanští z Bukové. Ti v roce 1673 přikoupili od majitele sousedního Domu U bílého jednorožce i věž někdejšího opevnění kláštera.[1]
Koncem 17. století byl dům, tehdy v majetku rodiny Thunů a označovaný jako dům U Zlaté husy, opět přestavěn na raně barokní palác. Z té doby je zachován portál s balkónem a kovaným zábradlím. V roce 1735 dům získali Sterneggové a následně byl několikrát upravován;[4] když ho vlastnil Leopold Günther ze Sterneggu. Z roku 1774 pochází malířská výzdoba interiéru od Leopold Seidla[1] a Jan Petra Molitora.[5] Následně již dům nebyl výrazně přestavován.
Dům se skládá z podélné hlavní budovy, jejíž součástí je i někdejší ochranná věž, obdélného dvora a za ním je hospodářské stavení.[5] Ve věži se mimo jiné natáčel film Kolja.[6]
Okolní památky[editovat | editovat zdroj]
Ve vedlejším domě U Zlatého jednorožce (též Palác Beethoven), s nímž Sterneggovský palác svírá téměř pravý úhel, býval hostinec, kde při svém pražském pobytu v roce 1796 bydlel Ludwig van Beethoven. Tuto událost připomíná bronzová pamětní deska s reliéfem skladatele od Otakara Španiela z 20. března 1927.[7]
Na protější straně Lázeňské ulice je areál komendy řádu Maltézských rytířů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sterneggovský palác na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy 3. – Malá strana. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia, 1999. 685 s. ISBN 80-200-0538-2, ISBN 978-80-200-0538-0. OCLC 36020044 S. 397.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-31]. Identifikátor záznamu 151332 : Sterneggovský palác. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ http://prazsky.denik.cz/kultura_region/zlaty-retez-chranici-kostel-zmizel20101009.html
- ↑ Šafránek Josef M.; Soupis hradů, letohrádků, paláců, tvrzí a zámků v českých zemích; V.; 1996; s. 55
- ↑ a b Sterneggovský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Kolja | Filmová místa.cz. www.filmovamista.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ BEETHOVEN Ludwig van – Na domě čp.285 v Lázeňské ulici 11 v Praze 1-Malá Strana – Pamětní desky v Praze [online]. [cit. 2021-05-12]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE, Emanuel; PREISS, Pavel. Pražské paláce. 2. vyd. Praha: Odeon, 1978. 399 s. S. 46, 178, 183, obr. 73, 74.
