Karl Maria Coudenhove

Karl Coudenhove
Karl Coudenhove
12. český místodržitel
	Ve funkci:; 1896 – 1911
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	František Antonín z Thun-Hohensteinu
Nástupce	František Antonín z Thun-Hohensteinu
Slezský zemský prezident
	Ve funkci:; 1894 – 1896
Panovník	František Josef I.
Předchůdce	Olivier Marquis de Bacquehem
Nástupce	Manfred Clary-Aldringen
Narození	8. února 1855 ; Vídeň ; Habsburská monarchie
Úmrtí	8. února 1913 ; Merano ; Rakousko-Uhersko
Choť	(1886) Marie Františka z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1862–1940)
Rodiče	Theophil Coudenhove (1803–1880) ; Henrietta Auerspergová (1820–1873)
Příbuzní	Max Julius z Coudenhove a Gerolf z Coudenhove (sourozenci); Ferdinand z Trauttmansdorffu (tchán)
Profese	politik, právník a administrative lawyer
Ocenění	Čestné občanství města Rokytnice v Orlických horách
Commons	Karl Maria Coudenhove
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Maria hrabě Coudenhove (8. února 1855 Vídeň^[1] – 8. února 1913 Merano) byl rakousko-uherský státní úředník a politik. V letech 1894–1896 zastával úřad zemského prezidenta ve Slezsku. V letech 1896–1911 byl místodržitelem v Čechách. Později byl posledním českým místodržitelem před zánikem Rakouska-Uherska jeho mladší bratr Max Julius Coudenhove.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel ze starého šlechtického rodu z Brabantska, jehož členové později vstoupil do služeb Habsburské monarchie a v roce 1790 získali říšský hraběcí titul. Narodil se jako druhorozený syn c. k. plukovníka a komořího Theophila Coudenhove (1803–1880) a Henrietty, rozené Auerspergové (1820–1873). Kariéru státního úředníka zahájil jako praktikant na moravském místodržitelství v Brně (1876), od roku 1879 působil u okresního hejtmanství v Šumperku.^[2] V roce 1881 byl jmenován c. k. komořím a v letech 1882–1886 byl místotajemníkem na ministerstvu orby ve Vídni. V letech 1886-1890 byl okresním hejtmanem v Karlových Varech, v roce 1890 byl přeložen do Prahy, kde byl od roku 1891 místodržitelským radou a referentem německé sekce Zemské školní rady. V roce 1893 obdržel titul dvorního rady. V letech 1894–1896 byl zemským prezidentem ve Slezsku a nakonec dlouholetým místodržitelem v Čechách (1896–1911). Od roku 1896 byl též c. k. tajným radou.

V Rakousku-Uhersku obdržel Řád železné koruny I. třídy (1898) a velkokříž Leopoldova řádu (1906). Jako dlouholetý místodržitel v Čechách získal také několik vyznamenání od zahraničních panovníků, byl nositelem perského Řád lva a slunce I. třídy (1900), velkokříže britského Viktoriina řádu (1904) nebo velkokříže Záslužného řádu bavorské koruny (1909).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni se 14. října 1886 oženil s hraběnkou Marií Františkou z Trauttmansdorff-Weinsbergu (28. ledna 1862 Vídeň – 27. ledna 1940 Bertholdstein), dcerou nejvyššího komořího císařského dvora Ferdinanda Trauttmansdorffa (1825–1896) a jeho manželky Marie Františky z Liechtensteinu (1834–1909). Marie byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou, po ovdovění vstoupila k sestrám benediktinkám u sv. Gabriela v Praze-Smíchově. Manželství zůstalo bez potomstva.^[3]^[4]

Nejstarší bratr Gerolf Edmund Coudenhove (1852–1897) byl c. k. komořím a vlastnil statky v Bavorsku, mladší bratr Max Julius Coudenhove (1865–1928) byl též vysokým státním úředníkem a před zánikem monarchie posledním místodržitelem v Českém království (1915–1918). Jejich vzdálení bratranci založili rodové linie Coudenhove-Kalergi a Coudenhove-Honrichs, vlastnili majetek v západních Čechách (Poběžovice) a na jižní Moravě (Kunštát).

Karlův švagr hrabě Alois Trauttmansdorff (1863–1915) byl též státním úředníkem a mimo jiné okresním hejtmanem v Tachově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Taufbuch - 01-16 | 04., St. Karl Borromaeus | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
↑ KLEČACKÝ, Matin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Praha, 2021; s. 80 ISBN 978-80-7422-797-4
↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 406.
↑ Rodina Coudenhove in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1893; s. 220–221 dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky; Praha, 2020; s. 115–116 ISBN 978-80-88304-18-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, Bd. 1 (Lfg. 2, 1954), S. 156 [1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Maria z Coudenhove na Wikimedia Commons

[1] Taufbuch - 01-16 | 04., St. Karl Borromaeus | Wien/Niederösterreich (Osten): Rk. Erzdiözese Wien | Österreich | Matricula Online. data.matricula-online.eu [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.

[2] KLEČACKÝ, Matin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Praha, 2021; s. 80 ISBN 978-80-7422-797-4

[almanach-3] POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 406.

[4] Rodina Coudenhove in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1893; s. 220–221 dostupné online

[1]

[2]

[3]

[4]

Místodržitelé Českého království (1850–1918)

1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)

kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu