Alexandr Mensdorff-Pouilly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandr z Mensdorff-Pouilly
1. kníže z Dietrichstein-Nikolsburgu (Ditrichštejna na Mikulově)
Ve funkci:
23. prosince 1868 – 14. února 1871
Předchůdcenástupce titulu kníže z Dietrichsteinu, který zanikl v roce 1864
NástupceHugo Alfons Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly
6. český místodržitel
Ve funkci:
1870 – 1871
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceAlexander von Koller (pověřen správou)
NástupceBohuslav Chotek z Chotkova
4. předseda ministerské konference Rakouského císařství
Ve funkci:
26. červen 1865 – 27. července 1865
PanovníkFrantišek Josef I.
Předchůdcearcivévoda Rainer Ferdinand
NástupceRichard Belcredi
9. ministr zahraničních věcí Rakouského císařství
Ve funkci:
27. října 1864 – 30. října 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJohann Bernhard von Rechberg
NástupceFriedrich Ferdinand von Beust
Generální guvernér v Haliči
Ve funkci:
1863 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Rakouský vyslanec v Rusku (Petrohradě)
Ve funkci:
1852 – 1853
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození4. srpna 1813
Coburg
Úmrtí14. února 1871 (ve věku 57 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníDietrichsteinská hrobka v Mikulově
Choť(1857) Alexandrina z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1824–1906)
RodičeEmanuel z Mensdorff-Pouilly a Žofie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
DětiAlbert Mensdorff-Pouilly-Dietrichstein
Hugo Alfons z Ditrichštejna
Klotylda Vilemína z Mensdorff-Pouilly
Příbuzníbratr: Alfons Friedrich Mensdorff-Pouilly (1810–1864)
tchán: Josef František z Dietrichstein-Proskau-Leslie (1798–1858)
švagrová: Terezie, provd. Herbersteinová (1822–1895)
švagrová: Gabriela, provd. Hatzfeldová (1825–1908)
švagrová: Klotilda, provd. Clam-Gallasová (1828–1899)
Profesepolitik, důstojník, státní úředník a státník
Oceněnírytíř Vojenského řádu Marie Terezie
Vojenský řád Marie Terezie
CommonsAlexander von Mensdorff-Pouilly
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexander hrabě Mensdorff-Pouilly, od roku 1868 první kníže z Ditrichštejna na Mikulově (4. srpna 1813 Coburg – 14. února 1871 Praha) byl rakouský státník a ministr zahraničí; český místodržitel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Alexander Mensdorff-Pouilly, litografie od Josefa Kriehubera, 1854

Alexandr Mensdorff-Pouilly byl synem generála Emmanuela Mensdorf-Pouilly (1777–1852) z nerovného sňatku s princeznou Sofií Sasko-Kobursko-Saalfedskou. Stal se tak blízkým příbuzným mnoha evropských monarchů – jeho bratranci byli princ Albert, manžel britské královny Viktorie, Ferdinand II. Portugalský, manžel portugalské královny Marie II., a belgický král Leopold II. Sestřenice Charlotta se provdala za mexického císaře Maxmiliána.

Roku 1829 vstoupil do armády, kdy v roce 1836 byl povýšen do hodnosti rytmistra, v roce 1844 v hodnosti majora. Účastnil se v letech 1848–1849 bojů v Itálii a Uhrách. Roku 1850 dosáhl hodnosti generálmajora.

V roce 1851 působil jako komisař ve Šlesvicku-Holštýnsku. Roku 1852 byl jmenován rakouským vyslancem v Petrohradě a v roce 1853 odvolán. Následně žil v Anglii. Po návratu z Anglie působil jako velitel 7. armády. Roku 1859 byl povýšen do hodnosti podmaršálka. Během povstání v Polsku 1863 byl generálním guvernérem v Haliči. Roku 1864 byl povolán na post ministra zahraničních věcí, který vykonával až do roku 1866, kdy Rakousko ztratilo celé Benátsko. Roku 1870 se stal velícím generálem v Záhřebu a následně v Praze.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jako jeden z dědiců obrovského majetku vymřelého rodu Ditrichštejnů získal v roce 1868 nárok na knížecí titul se jménem Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (kníže z Ditrichštejna na Mikulově, hrabě Mensdorff-Pouilly; německy Fürst von Dietrichstein zu Nikolsburg, Graf Mensdorff-Pouilly).[1][2][pozn. 1] S manželkou Alexandrinou Ditrichštejnovou (1824–1906) měl syny Huga, dědice knížecího titulu, a Alberta, dlouholetého velvyslance v Londýně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MAŠEK, Petr. Modrá Krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Mladá fronta, 2003. 336 s. ISBN 978-80-204-2349-8. S. 68.  uvádí rok 1869.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠVAŘÍČKOVÁ-SLABÁKOVÁ, Radmila. Rodinné strategie šlechty. Praha: Argo, 2007. 436 s. S. 266 a 392. 
  2. ↑ Dietrichsteinové v Mikulově [online]. Regionální muzeum v Mikulově [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný. Sedmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1901. S. 108.
  • Franz Freiherr von Sommaruga: Mensdorff-Pouilly, Alexander Graf von. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 21, Duncker & Humblot, Leipzig 1885, S. 365 f.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ministři zahraničí Rakouska
Habsburská monarchie
Jan Kryštof z Bartensteina (1727–1753) • Antonín Corfitz z Ulfeldu (1742–1753) • Václav Antonín z Kounic-Rietbergu (1753–1792) • Jan Filip Cobenzl (1792–1793) • Johann Amadeus Thugut (1793–1800) • Ferdinand z Trauttmansdorffu (1800–1801) • Jan Ludvík Cobenzl (1801–1804)
 Znak Rakouska
Rakouské císařství
Jan Ludvík Cobenzl (1804–1805) • Jan Filip Stadion (1805–1809) • Klemens Václav Metternich (1809–1848) • Karl Ludwig Ficquelmont (1848) • Johann von Wessenberg (1848) • Felix ze Schwarzenbergu (1848–1852) • Karl Ferdinand Buol-Schauenstein (1852–1859) • Johann Rechberg-Rothenlöwen (1859–1864) • Alexandr Mensdorff-Pouilly (1864–1866) • Friedrich von Beust (1866–1867)
Rakousko-Uhersko
Friedrich von Beust (1867–1871) • Gyula Andrássy st. (1871–1879) • Heinrich Karl von Haymerle (1879–1881) • Benjámin Kállay (1881) • Gustav Kálnoky (1881–1895) • Agenor Gołuchowski ml. (1895–1906) • Alois Lexa von Aehrenthal (1906–1912) • Leopold Berchtold (1912–1915) • István Burián (1915–1916) • Ottokar Czernin (1916–1918) • István Burián (1918) • Gyula Andrássy ml. (1918) • Ludwig von Flotow (1918)
První Rakouská republika
a Rakouský stát
Victor Adler (1918) • Otto Bauer (1918–1919) • Karl Renner (1919–1920) • Michael Mayr (1920–1921) • Johann Schober (1921–1922) • Walter Breisky (1922) • Leopold Hennet (1922) • Alfred Grünberger (1922–1924) • Heinrich Mataja (1924–1926) • Rudolf Ramek (1926) • Ignaz Seipel (1926–1929) • Ernst Streeruwitz (1929) • Johann Schober (1929–1930) • Ignaz Seipel (1930) • Johann Schober (1930–1932) • Karl Buresch (1932) • Engelbert Dollfuß (1932–1934) • Stephan Tauschitz (1934) • Egon Berger-Waldenegg (1934–1936) • Kurt Schuschnigg (1936) • Guido Schmidt (1936–1938) • Wilhelm Wolf (1938)
Druhá Rakouská republika
Karl Gruber (1945–1953) • Leopold Figl (1953–1959) • Bruno Kreisky (1959–1966) • Lujo Tončić-Sorinj (1966–1968) • Kurt Waldheim (1968–1970) • Rudolf Kirchschläger (1970–1974) • Erich Bielka (1974–1976) • Willibald Pahr (1976–1983) • Erwin Lanc (1983–1984) • Leopold Gratz (1984–1986) • Peter Jankowitsch (1986–1987) • Alois Mock (1987–1995) • Wolfgang Schüssel (1995–2000) • Benita Ferrerová-Waldnerová (2000–2004) • Ursula Plassniková (2004–2008) • Michael Spindelegger (2008–2013) • Sebastian Kurz (2013–2017) • Karin Kneisslová (2017–2019) • Alexander Schallenberg (2019–2021) • Michael Linhart (2021) • Alexander Schallenberg (od 2021)
Místodržitelé Českého království (1850–1918)
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alexandr_Mensdorff-Pouilly&oldid=22314532“