Dům Krásná královna
| Dům Krásná královna | |
|---|---|
.jpg) Stav v květnu 2021 | |
| Účel stavby | |
původně lázeňský penzion | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní klasicismus |
| Architekt | Johann Georg Knoll[1] |
| Výstavba | 1718–1719[1] |
| Přestavba | 1748 1834 1862 současná vnější podoba 1906 2001 nešetrná rekonstrukce |
| Stavitel | Johann Georg Knoll[1] Anton Seifert (1834)[1] Johann Voigt (1862)[1] |
| Stavebník | neznámý[1] |
| Další majitelé | Adalbert Kraus[1] 1834 Josef a Viktorie Lochner[1] 1905–1922 Wilhemina a Karl Weisshaupt[1] 1924 Wilhelm Mayer[1] 1930 Wilhelm Maner[1] 1935–1939 Wilhelm Fischer[1] |
| Současný majitel | SVJ[2][3] |
| Poloha | |
| Adresa | Karlovy Vary,  Česko |
| Ulice | Stará louka 335/48 |
| Souřadnice | 50°13′15,89″ s. š., 12°52′47,41″ v. d. |
  Dům Krásná královna, Karlovy Vary Dům Krásná královna, Karlovy Vary, Česko | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům Krásná královna stojí v centru lázeňské části Karlových Varů v městské památkové zóně na Staré louce č. 335/48. Původní letohrádek U krásné královny byl postaven již v letech 1718–1719.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Karlovarský stavitel Johann Georg Knoll zbudoval v letech 1718–1719 letohrádek na nábřeží řeky Teplé zvaném Alte Wiese (Stará louka). Byl postaven podle tehdejší francouzské módy a nazván Zu schöner Königin (U krásné královny). V roce 1748 královský krejčí a výběrčí daní v Karlových Varech Adalbert Kraus nechal budovu přestavět a rozšířit na stávající půdorysnou šířku. Ve své době se jednalo o luxusní ubytovací zařízení ve městě.[1][4]
Tento nejdražší a nejluxusnější penzion lákal k ubytování urozené šlechtické návštěvníky lázní. Např. v červnu 1768 zde byla i se svou suitou ubytována vévodkyně a regentka ze Saska-Koburg-Meiningen Charlotte Amalie, rozená princezna Hesensko-Philippsthalská. Do Kurlistů se zapsala jako hraběnka Altenstein. V srpnu 1786 tu přebýval sasko-výmarský velkovévoda Karl August se svým dvorem. V průběhu let se zde ubytovali hraběnka Waldstein-Wartenberg, rozená Thun-Hohenstein, generálmajor hrabě Jan Prokop Hartmann z Klarsteinu, komoří Friedrich hrabě Cavriani s dcerou komtesou Rosine Colloredo, Ottokar hrabě Czernin z Vídně a mnozí další.[1]
Počátkem 19. století byl v přízemí obchod s knihami obchodníka Zimmera. V roce 1834 vlastnili dům Josef a Viktorie Lochnerovi[pozn. 1]. Tehdy byl povolán stavitel Anton Seifert, který dům upravil.[1][4]
Současná podoba uličního průčelí pochází z přestavby v roce 1862, kdy byl dům navýšen o třetí patro. O přestavbu se zasloužil stavitel Johann Voigt. V roce 1906 byl upraven parter a vložen secesní obchodní portál s medailonem královny Marie Terezie. V letech 1905–1922 patřil hotel i restaurace Krásná královna Wilhemině a Karlu Weisshauptovým, v roce 1924 Wilhelmu Mayerovi, roku 1930 Wilhelmu Manerovi a v letech 1935–1939 Wilhelmu Fischerovi. V přízemí býval obchod převážně s uměleckými předměty a suvenýry. V polovině 20. století byly dvě prostorné místnosti prvního patra vyhrazeny pro výstavní síň.[1][4]
Po konci druné světové války byla lázeňská sezona v Karlových Varech zahájena 1. května 1946. Do provozu byla uvedena i Krásná královna v přízemí s restaurací Savarin. Po roce 1948 byl dům znárodněn, jeho prvním národním správcem se stal V. Rejzek.[1]
V současné době (červen 2021) je dům evidován jako objekt občanské vybavenosti v majetku společenství vlastníků.[2][3]
Ze současnosti[editovat | editovat zdroj]
Nešetrná rekonstrukce 2001[editovat | editovat zdroj]
Po sametové revoluci byl dům zprivatizován. Nový majitel nectil historickou hodnotu objektu a při rekonstrukci v roce 2001 nechal odstranit všechny vnitřní konstrukce, včetně barokních trámových stropů a hrázděných příček s unikátní výmalbou, která neměla v Karlových Varech obdoby. Toto vše dal nahradit kýčovými interiéry, které již nemají s barokním domem nic společného. Tím zde zanikla jedna z nejcennějších památek barokní a klasicistní architektury, která bývala též jedním ze symbolů lázeňského města.[1][4]
Žádost o zapsání domu jako kulturní památky[editovat | editovat zdroj]
Dům patří k nejstarším karlovarským budovám. V polovině devadesátých let 20. století byla na Ministerstvu kultury ČR podána žádost o zapsání Krásné královny jako kulturní památky, katalogové číslo 1000471858. Dům však kulturní památkou prohlášen nebyl. Památkový katalog Národního památkového ústavu uvádí: „Původní stavba – soliterní letohrádek, rozšířen v roce 1848 a upraven roku 1862, byl v roce 2001 zcela zničen, celý historický interiér včetně hrázděných konstrukcí i nástěnných maleb.“[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Dům patří k nejstarším karlovarským budovám. Nachází se v ulici Stará louka č. 335/48, z jedné strany sousedí s domem Maltézský kříž z roku 1706, z druhé strany je dům Modrá štika.
Jedná se o čtyřpodlažní budovu o sedmi okenních osách, s obytným podkrovím. Pozdně klasicistní styl zde zachovává dělení na jednotlivá patra. Okna mají štukové pasparty a přímé nadokenní římsy, některá jsou doplněna akroteriemi. Okno prvního patra ve střední ose je završeno trojúhelným frontonem. Do parapetních výplní byly vsazeny terakotové kachle s rozvilinami a Odřejskými kříži. Centrální podřímsí korunní římsy je dekorováno obdélnými a čtvercovými vpadlými výplněmi.[4]
Dům býval ukončen balustrádovou atikou zvýrazněnou nad středním rizalitem dekorativními vázami. Současný trojosý vikýř je novodobý, inspirován nerealizovanou variantou přestavby z roku 1862. Konstrukce objektu – uličního průčelí i štítů – bývala od prvního parta hrázděná, uvnitř částečně obezděná. Hrázděné konstrukce bývaly též v interiéru. Byly zde i unikátně dochovány tři vrstvy výmalby – barokní, rokoková a klasicistní s jedinečnými figurálními motivy.[4] Jak shora uvedeno, vše bylo odstraněno v roce 2001.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Krásná královna, s. 108–109.
- ↑ a b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-05-03 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 335. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-05-03].
- ↑ a b c d e f ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Katalog zachovaných památek období baroka a klasicismu v Karlových Varech – 5. Dům „Krásná královna“, s. 90.
- ↑ Lázeňský dům Krásná královna [online]. Praha: Národní památkový ústav, Památkový katalog [cit. 2021-06-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola 4. Sanatoria, hotely a lázeňské domy – Krásná královna, s. 108–109.
- ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – architektura baroka a klasicismu 1650–1850. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola Katalog zachovaných památek období baroka a klasicismu v Karlových Varech – 5. Dům „Krásná královna“, s. 90.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Krásná královna na Wikimedia Commons
