Vršovický pivovar
| Pivovar Vršovice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 17. století |
| Přestavba | po 1875 |
| Zánik | před 1990 |
| Další majitelé | Václav Vojtěch ze Šternberka, Vršovická záložna |
| Poloha | |
| Adresa | původní čp. 2, Praha 10 - Vršovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′58,68″ s. š., 14°27′8,52″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vršovický pivovar v Praze-Vršovicích je zaniklý pivovar, který stál u vršovické tvrzi a mlýna v místech parkoviště mezi potokem Botič a ulicemi Petrohradská a Vršovická západně od stadionu Bohemians.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Roku 1619 koupil Vršovickou tvrz Jan Rudolf Trčka z Lípy; v zápise je uvedena pouze tvrz s poplužním dvorem, poplužím, mlýnem a celou vsí. V roce 1621 přešly Vršovice s tvrzí na Maxmiliána z Valdštejna a následně je roku 1648 koupil František Karel Matyáš ze Šternberka (1612–1648). Pivovar je poprvé zmíněn jako dědictví po zemřelém Františku Matyášovi; jeho syn Václav Vojtěch (1643–1708) odkázal své jmění včetně vršovické tvrze, dvora, mlýna a pivovaru své švagrové a jejím dětem. V té době se zde nacházela i Kunštatova chmelnice.
Po roce 1875 byl pivovar modernizován a přestavěn na parostrojní provoz. Roku 1909 jej koupila Občanská záložna ve Vršovicích, od které jej získal v roce 1918 sládek Josef V. Novák. V roce 1930 byl zrušen, poté chátral a zbytky zbořeny ještě před rokem 1990.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Roční výstav původně dosahoval 15000 až 20000 hl, během 1. světové války poklesl na 5000 hl, v sezoně 1927–1928 vystoupal na 8000 hl piva. Mezi roky 1919 až 1938 se zde vařil dvanáctistupňový ležák Radiovar, který se na zaoceánské parníky dodával v lahvích.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POLÁK, Milan. Pražské pivovárky a pivovary. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 244 s. ISBN 80-7277-193-0. S. 223–225
- VRBECKÝ, František. Zmizelé Vršovice. Pivovar, hospodářský dvůr, tvrz a okolí. 20 s. 11.06.2014. S. 1-3. pdf. [cit. 2023-06-06]. Dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím. Mapový list č. 49. Vydáno 1938. Městská knihovna v Praze
- Ortofotomapy. Hlavní město Praha