Vršovice (tvrz)
| Vršovická tvrz | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance |
| Výstavba | 16. století |
| Přestavba | počátek 17. století |
| Zánik | 1988 |
| Poloha | |
| Adresa | Petrohradská, Praha 10 - Vršovice,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′0,73″ s. š., 14°27′9,15″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40772/1-1674 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vršovická tvrz je zaniklé sídlo v Praze 10. Rozkládala se v místech parkoviště mezi potokem Botič a ulicemi Petrohradská a Vršovická, západně od stadionu Bohemians.[1] V roce 1964 byla zapsána jako kulturní památka. V letech 1971 a 1988 byla nadzemní část zbořena, zasypané zbytky stavby jsou nadále památkově chráněny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Území Vršovic je poprvé zmíněno k roku 1028 v souvislosti s kaplí sv. Maří Magdaleny a až do 14. století vlastnili jeho části různí majitelé.
Tvrz v panském dvoře byla postavena pravděpodobně za vlastnictví Granovských z Granova po roce 1557. První zmínka o ní je v kupní listině z roku 1619, kdy ji dědicové synovce Kašpara Granovského Jana prodali Janu Rudolfovi Trčkovi z Lípy. Již roku 1621 přešly Vršovice s tvrzí na Maxmiliána z Valdštejna a následně je roku 1648 koupil František Karel Matyáš ze Šternberka. Poté zdědili Vršovice i s tvrzí Paarové a spojili je s Nuslemi.
Za druhé světové války byla při náletu zničena střední část dlouhého východního křídla. Ve 2. polovině 20. století byl dvůr přestavěn pro správní účely.
K 22. prosinci 1964 byla tvrz zahrnující objekty čp. 1 (dvůr), 2 (pivovar) a 3 (mlýn) zapsána jako kulturní památka. Nedatovaný evidenční list kulturní památky vzhledem k ojedinělosti typu stavby reprezentující dnes už zcela zastřený sídelní vývoj doporučuje vlastní budovu tvrze bezpodmínečně chránit a po provedení hloubkového průzkumu a vnitřní asanace obnovit pro nějaký důstojný účel. Zároveň konstatuje, že stavba je značně porušená a utopená v dnešním zvýšeném terénu, zdivo je vlhké.
Roku 1971 došlo k částečnému zboření areálu tvrze. Památková ochrana byla omezena na budovu čp. 1. V roce 1984 ministerstvo kultury vydalo předběžný souhlas s upuštěním od památkové ochrany zbytku tvrze. V roce 1986 však ministerstvo kultury návrh na upuštění od památkové ochrany tvrze čp. 1 zamítlo s tím, že v souvislosti s výstavbou tréninkového hřiště TJ Bohemians bude dotčena tvrz v nadzemních částech, ale přízemní část bude zachována v terénu.[2] Roku 1988 pak byl zbytek nadzemní části tvrze v souladu s těmito podmínkami zbořen s tím, že mělo být ponecháno její zdivo do výše náběhu kleneb. Zbytky tvrze a dvora se po této demolici nalézají pod vrstvou navážky a jsou památkově chráněny.[3]
Sondy při zjišťovacím archeologickém výzkumu v roce 2001 potvrdily existenci zasypaného zdiva. Byly zaznamenány zbytky mlýnských náhonů, zasypané sklepy, pozůstatky pivovaru a valounkové dlažby. Mezi další objevy patřil také cenný soubor středověké keramiky.
Podoba[editovat | editovat zdroj]
Tato středověká vodní tvrz stála mezi dvěma rameny Botiče jako součást vrchnostenského dvora v jeho severovýchodní části. Koncem 18. století byla nazývána zámkem. O žádné rozsáhlejší přestavbě ale nejsou informace, jen v polovině 19. století byla obnovena její fasáda. V domě na adrese Vršovická 1/29a (zbořeno) se dlouho dochovalo její středověké zdivo.
Podloží místností bylo pod úrovní dnešního terénu. Tvrz na půdorysu písmene L měla klasickou trojprostorovou dispozici. Přízemí bylo zaklenuto valenými klenbami s výsečemi nad vstupními otvory a okny. Nad hospodářským přízemím se nacházelo plochostropé patro s reprezentačním sálem a soukromými pokoji. Tuto podobu a dispozici měla tvrz až do 20. století. Později prošla několika úpravami, při kterých došlo k některým změnám převážně v interiéru. Prostory v přízemí i v patře rozdělily příčky na více místností, přesto si tvrz udržela renesanční charakter.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: Císařské povinné otisky map stabilního katastru (CPO), evid. č. 8866-1, Vršovice, mapováno 1840, mapový list č. II. Dostupné z WWW Archivováno 6. 12. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152853 : tvrz, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ František Vrbecký: Zmizelé Vršovice. Pivovar, hospodářský dvůr, tvrz a okolí. 20 s. 11.06.2014. S. 1-3. pdf. [cit. 2018-08-28]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Holec, František aj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 95.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 306. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tvrz Vršovice na Wikimedia Commons - Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.49. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Mapový list č. 17. Vydáno v listopadu 1911. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum.
