Vladimír Hubáček
| Vladimír Hubáček | |
|---|---|
| Narození | 20. srpna 1932 Nechanice |
| Úmrtí | 2. září 2021 (ve věku 89 let) |
| Povolání | automobilový závodník |
| Znám jako | český automobilový závodník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Hubáček (20. srpna 1932 Nechanice[1] – 2. září 2021[2]) byl český automobilový závodník.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Rodák z Nechanic u Hradce Králové se vyučil jako automechanik u firmy Kříž v Praze. Na vojnu nastoupil do Plzně, odkud ho "vyreklamoval" náčelník motoristů pražské Dukly (tehdy ÚDA) František Mošna. To už měl ale za sebou zkušenosti s motocyklem Rudge Ulster 500.[3] V Praze se s Václavem Hovorkou podílel na stavbě tří závodních automobilů Střela 750 cm³ (v roce 1956 byl vyměněn motor za 1100 cm³, Střela 1100), které navazovaly na Hovorkovy vozy HMV 1 a HMV 2.[4] Od roku 1955 začal s automobily závodit, byť první start mu ne zcela vyšel. Havaroval v tréninku na Jičínském okruhu ve Velké ceně prachovských skal. Druhý start na Moravě už dopadl lépe, a proto byl pozván do Polska. Tady v Czenstochové vybojoval první mezinárodní vítězství.[3] Stal se celkem osmnáctinásobným mistrem republiky a byl jmenován zasloužilým mistrem sportu.[1]
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Začal závodit na okruzích s vozy Střela, Melkus, Škoda a Lotus. Od roku 1966 (2. sezóna existence) se účastnil tří sezon v polském šampionátu Formule 3, jezdil za tým Dukla Praha (s vozy Melkus-Wartburg F3, poté Škoda F3-Škoda a nakonec Lotus 41C Ford-Cosworth). Byl šestkrát mistrem československé formule 3, poprvé v roce 1965. S vozem Melkus-Wartburg F3 vyhrál 1. května 1965 závod mistrovství republiky na brněnském okruhu. Perličkou ročníku v roce 1965 závodu 300 zatáček Gustava Havla byl start vozů formule 3 (poprvé a naposledy), které vyhrál Vladimír Hubáček. V roce 1967 vyhrál závod Poháru míru a přátelství formule 3 s Lotusem na Masarykově okruhu a v roce 1969 tento seriál vyhrál Pohár míru a přátelství (mistrovství zemí socialistického tábora). Účastnil se také sovětských a východoněmeckých závodů formule 3. Mistrem republiky se závodních vozech stal letech 1959 (Střela BMW), 1965 (Melkus) a 1967–71 (Lotus). Jeho "dvorním" mechanikem byl Saša Klimt, který mu po skončení motocyklové závodní kariéry připravoval závodní automobily a měl pověst jednoho z nejuznávanějších mechaniků.[5]
V rallye začínal Hubáček jako spolujezdec Zdeňka Treybala při Internationale Österreichische Alpenfahrt 1956 (Škoda 440).[6] Od pozdních padesátých let do poloviny sedmdesátých let soutěžil v automobilových soutěžích s vozy jako Škoda 440-445 Spartak, Škoda Octavia TS, Renault 8 Gordini, Renault 12 Gordini a Renault Alpine A110. S Václavem Bobkem st. skončili v roce 1960 se Škodou Octavia Super jako 10. v Tour d´Europe. Zúčastnil se i Rallye Monte Carlo nebo rallye Liège–Sofia–Liège. Vyhrál 25 závodů, včetně čtyř ročníků Rallye Tatry (1970–1 Renault 8 Gordini, 1974 a 1976 Renault Alpine), tří ročníků Barum rallye (1972–3, 1975 Renault Alpine), dvakrát Rallye Škoda (1974–5 s Renault Alpine) i slavnou Rallye Vltava (1972) atd. Po závodech s vozem Renault 8 Gordini na konci šedesátých let vybudoval svůj hlavní úspěch na Alpine A110 v letech 1971 až 1976, přičemž v první polovině 70. let dominoval rallye v tehdejším Československu. Mistrem Československa v rallye se stal v roce 1959 (Škoda Octavia), 1967 (Renault 8 Gordini) a 1972–5 (Renault Alpine). Jeho hlavními spolujezdci v soutěžích byli Štěpán Hrdina, Vojtěch Rieger a ing. Stanislav Minářík.[1]
Poslední vítězství zaznamenal ve dnech 24. 9. – 26. 9. 1976 na Rallye Tatry, kdy z 26 rychlostních zkoušek jich vyhrál 22. Za rok 1976 se stal vítězem 1. ročníku ankety Zlatý volant v kategorii rallye. V polovině roku 1977 Vladimír Hubáček závodění ukončil.[3] V roce 2009 obdržel v anketě Zlatý volat Cenu Zdeňka Vojtěcha za přínos motoristickému sportu. V budově Autoklubu České republiky dne 12. 9. 2020, při společenském večeru u příležitosti 60. výročí založení Rallye Vltava, obdržel Vladimír Hubáček čestnou cenu Louise Chirona, patrona Rallye Vltava. Byla mu udělena za jeho celoživotní výsledky v automobilovém sportu.[6] V rámci výroční konference AČR, která se konala 9. dubna 2022 byl udělen odznak Granátový lev za mimořádné zásluhy v oblasti sportu a dlouholetou činnost pro Autoklub ČR pánům Bohuslavu Fenclovi, Vladimíru Hubáčkovi in memoriam a Antonínu Vitvarovi in memoriam.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c EBR, M. Vladimír Hubáček. Veterán. 2000-09-30, roč. 19, čís. 53, s. 13-14.
- ↑ WANKA, Tomáš. Zemřel Vladimír Hubáček [online]. eWRC.cz, 2021-9-4. Dostupné online.
- ↑ a b c LASÍK, Jindřich. Vladimír Hubáček – Alpinka osiřela [online]. Praha: Automotorevue, 2022-01-29 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ PATERA, Zdeněk. Škoda Střela 1100, Československo 1956 [online]. auta5p.eu [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ KARNOK, Richard. Opustil nás motocyklový závodník Saša Klimt… [online]. RoadRacing, 2018-04-22 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ a b MINAŘÍK, Stanislav. ZA VLADIMÍREM HUBÁČKEM [online]. Praha: Autoklub České republiky, 2021-09-06 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Proběhla XIII. výroční konference Autoklubu ČR [online]. Praha: Autoklub ČR, 2022-04-11 [cit. 2024-05-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Profil na ewrc-results.com
- Pocta Vladimíru Hubáčkovi na youtube.com
