Václav Vlasák (fotograf)
| Václav Vlasák | |
|---|---|
| Narození | 26. září 1880 Příbram  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. dubna 1955 (ve věku 74 let) České Budějovice |
| Národnost | česká |
| Povolání | fotograf |
| Manžel(ka) | Berta Knittlová |
| Příbuzní | Gustav Vlasák, bratr |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Vlasák (26. září 1880 Příbram[1] – 27. duben 1955 České Budějovice) byl český fotograf, který měl fotoateliér v Českých Budějovicích. Vyučil se u českobudějovického fotografa Jana Příbramského, praxi nabyl u Jana Nepomuka Langhanse, v jednom z ateliérů Carla Pietznera, u Arnošta Bendy v Praze a v táborském fotoateliéru Šechtl a Voseček.[2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Příbrami z rodiny hostinského Václava Vlasáka a Kajetány, rozené Průšové.[1] Do Budějovic se dostal v roce 1897 společně s otcem, který se stal správcem Předního mlýna.[3] 15. listopadu 1907 otevřel zrekonstruovaný a moderně vybavený 70 m² velký fotoateliér, který koupil od Antonína Pecha na zahradě domu Na Sadech č. 2, dnes Senovážné náměstí.[4] V ateliéru pracoval také jeho bratr Gustav.[2][5] Na této adrese působil přinejmenším do roku 1948.[6] Byl členem českobudějovických českých vlasteneckých spolků, v roce 1908 vstoupil do Besedy českobudějovické.[7] V jeho fotoateliéru byly zhotovovány fotografie podle přání zákazníků, převažovaly podobizny. Zhotovoval též reliéfní fotografie a platinotypie. V roce 1918 se stal místopředsedou Družstva Jihočeského národního divadla, kde se seznámil se svou pozdější manželkou, tanečnicí Bertou Knittlovou (* 20. září 1889). V prostředí divadla se seznámil s předními umělci (hudebníky, pěvci, herci), které fotografoval. Fotografoval i politiky, například Augusta Zátku nebo Tomáše Garrigue Masaryka. Pořídil si sbírku jím pořízených fotografií známých osobností s podpisy fotografovaných osob.[2] V roce 1929 byl zakládajícím členem Jednoty společenstev fotografů, což bylo společenstvo fotografů (živnostníků) z celých jižních Čech.[8] Vlasákovy vztahy s osobnostmi uměleckého světa pomohly pozvednout úroveň divadelnictví v Českých Budějovicích.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Matrika narozených, Příbram 1879-1885, snímek 91 [online]. SOA Praha [cit. 2020-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c PLETZER, Karel. Českobudějovické fotoateliéry: 1853–1929. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2001. 68 s. ISBN 80-86260-16-X. S. 25–29.
- ↑ a b Václav Vlasák šedesátníkem. Jihočeské listy. 28.. září 1940, roč. 46, čís. 75, s. 3.
- ↑ Závod fotografický. Hlas lidu. 19.. listopad 1907, roč. 2, čís. 15, s. 5.
- ↑ Na rohu Žižkovy třídy prosperoval fotoateliér. Českobudějovický deník. 2011-11-06. Dostupné online [cit. 2020-12-27].
- ↑ redakce Adresáře. Adresář města Českých Budějovic. Praha: Orbis, 1948. 163 s. S. 95.
- ↑ Beseda českobudějovická. Beseda českobudějovická v letech 1923-1932 k sedmdesátiletému trvání. České Budějovice: Nákladem Besedy českobudějovické, 1933. 73 s. Kapitola Seznam členů Besedy českobudějovické, s. 72.
- ↑ HAJN, Ivo; LAVIČKOVÁ, Eva. fotografie [online]. České Budějovice: NEBE [cit. 2020-12-27]. Encyklopedie Českých Budějovic. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Vlasák na Wikimedia Commons - Václav Vlasák v informačním systému abART
