Povolání učedníků
_-_James_Tissot_-_overall.jpg)
Povolání učedníků je klíčovou epizodou Ježíšova života v Novém zákoně.[2][3] Objevuje se u Matouše – Mt 4, 18–22 (Kral, ČEP), Marka – Mk 1, 16–20 (Kral, ČEP) a Lukáše – Lk 5, 1–11 (Kral, ČEP) u Galilejského jezera. Jan 1, 35–51 (Kral, ČEP) podává zprávu o prvním setkání se dvěma učedníky o něco dříve v přítomnosti Jana Křtitele. Zejména v Markově evangeliu jsou začátek Ježíšova působení a povolání prvních učedníků neoddělitelné.[4]
Janovo evangelium[editovat | editovat zdroj]
V Janově evangeliu jsou prvními učedníky také učedníci Jana Křtitele a jeden z nich je ztotožněn s Ondřejem, bratrem apoštola Petra:
- Druhého dne tam byl opět Jan s dvěma ze svých učedníků. Spatřil Ježíše, jak jde okolo, a řekl: „Hle, beránek Boží.“ Ti dva učedníci slyšeli, co řekl, a šli za Ježíšem... Ondřej, bratr Šimona Petra. Vyhledal nejprve svého bratra Šimona a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše (což je v překladu: Kristus).[5]
Petr je nazýván skálou. Řecky Protokletos neboli „první povolaný“.
Shromáždění učedníků v Jan 1, 35–51 (Kral, ČEP) navazuje na mnohé vzory učednictví, které se v Novém zákoně objevují i nadále, a to v tom smyslu, že ti, kdo přijali svědectví někoho jiného, se sami stávají Ježíšovými svědky. Ondřej následuje Ježíše díky svědectví Jana Křtitele, Filip přivádí Natanaela a tento vzor pokračuje i v Jan 4, 4–41 (Kral, ČEP), kde Samaritánka u studny svědčí o Ježíši lidem z města.[6]
Matoušovo a Markovo evangelium[editovat | editovat zdroj]
Matoušovo a Markovo evangelium podávají zprávu o povolání prvních učedníků u Galilejského jezera:
- Když procházel podél Galilejského moře, uviděl dva bratry, Šimona, zvaného Petr, a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají síť do moře; byli totiž rybáři. Řekl jim: „Pojďte za mnou a učiním z vás rybáře lidí.“ Oni hned zanechali sítě a šli za ním. O něco dále uviděl jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sítě; a povolal je. Ihned opustili loď i svého otce a šli za ním.[7]
Lukášovo evangelium[editovat | editovat zdroj]
Lukášovo evangelium také uvádí povolání u Galilejského jezera, ale spolu s prvním zázračným rybolovem. Ve všech evangeliích se tato epizoda odehrává po Ježíšově křtu.[8]
Komentář[editovat | editovat zdroj]
John McEvilly poznamenává, že Ježíš si vybral své následovníky a zástupce z „pošetilých, nízkých a opovrženíhodných věcí tohoto světa“, aby ukázal, že úspěch evangelia je zcela „dílem Božím, a ne lidským“. Domnívá se, že Ježíš při „chození“ – Mt 4, 18 (Kral, ČEP) rozjímal o způsobu, jakým by mohl založit a upevnit nebeské království.[9]
Cornelius a Lapide komentuje větu: „Od této chvíle budeš lovit lidi“ – Lk 5, 10 (Kral, ČEP) a poznamenává, že řecké ζωγρῶν znamená „chytat je živé, chytat je na celý život“. Svatý Ambrož překládá tento verš slovy „učinit je živými“, jako by Kristus řekl: „Rybáři chytají ryby pro smrt, aby je zabili, ale ty, Petře, budeš chytat lidi pro život, aby začali nový život a žili Bohu ve svatosti.“[10]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calling of the disciples na anglické Wikipedii.
- ↑ BULGAKOV, Sergei. The Lamb of God. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-8028-2779-1. S. 263. (angličtina)
- ↑ MORRIS, Leon. The Gospel according to Matthew. [s.l.]: Wm. B. Eerdmans, 1992. ISBN 0-85111-338-9. S. 83. (angličtina)
- ↑ CRADDOCK, Fred B. Luke. [s.l.]: [s.n.], 1991. ISBN 0-8042-3123-0. S. 69. (angličtina)
- ↑ LAVERDIERE, Eugene. The beginning of the Gospel: introducing the Gospel according to Mark. [s.l.]: Liturgical Press, 1999. Dostupné online. ISBN 0-8146-2478-2. S. 50. (angličtina)
- ↑ Jan 1, 35–51 (Kral, ČEP)
- ↑ O'DAY, Gail R.; HYLEN, Susan. John. [s.l.]: Westminster John Knox Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-664-25260-5. S. 31. (angličtina)
- ↑ Mt 4, 18–22 (Kral, ČEP)
- ↑ WITHROW, William Henry. A Harmony of the Gospels. [s.l.]: [s.n.], 2009. ISBN 978-1-116-37809-2. S. 18. (angličtina)
- ↑ MACEVILLY, Rev. John. An Exposition of the Gospels. New York: Benziger Brothers, 1898. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ LAPIDE, Cornelius a. The great commentary of Cornelius à Lapide. Překlad Thomas Wimberly Mossman. Londýn: [s.n.], 1889. Dostupné online. (angličtina) Tento článek obsahuje text z tohoto zdroje, který je veřejně dostupný.