Patočkova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Patočkova
Umístění
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 6
ČtvrťBřevnov, Hradčany, Střešovice
Poloha
Začíná naMilady Horákové, Na Ořechovce, U Brusnice
Končí naBělohorská
Historie
Pojmenováno poJan Patočka
Starší názvyPotockého, Pionýrská
Další údaje
PSČ118 00, 169 00
Kód ulice464074
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Patočkova ulice v Praze 6 spojuje křižovatku ulic Milady Horákové, Na Ořechovce a U Brusnice s ulicemi Střešovická a Bělohorská. Leží ve třech městských částech:

Vede po ní velmi frekventovaná silnice směrem na Karlovy Vary, rekonstruována byla v letech 2010–11.[1] Na Hradčanech po ní vede tramvaj, součást tramvajové tratě Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka, která pokračuje po ulici Myslbekova.

Historie a názvy[editovat | editovat zdroj]

Názvy ulice se měnily:[2]

  • původně vedla z Břevnova na Dlabačov a dále rovně na Pohořelec, roku 1961 byl jeden úsek oddělen a nazván Parléřova ulice, téhož roku byl k třídě Pionýrů přiřazen další úsek patřící původně ulici Za octárnou a Myslbekova byla zkrácena na současný úsek. Brutální zásah do historické břevnovské architektury a urbanismu znamenalo v letech 1953–1955 proražení „třídy“, které si vyžádalo demolici barokní budovy pivovaru Břevnovského kláštera, jediné stavby tohoto účelu od Kiliána Ignáce Dientzenhofera, proti němu na jižní straně byla ubourána část hostince U Kaštanu.
  • od roku 1906 – „Potockého“ podle polského šlechtice a politika Alfreda Potockého (1822–1889)
  • 1940–45 – „Schönererova“ podle německého politika Georga Schönerera (1842–1921), spoluzakladatele NSDAP
  • 1952 – „třída Pionýrů“ podle Pionýrské organizace Československého svazu mládeže
  • 1991 – „Patočkova“ podle významného českého filosofa Jana Patočky (1907–1977)

Budovy, firmy a instituce[editovat | editovat zdroj]

Vila Kodl
  • Psychosomatická klinika, Patočkova 3 – rohová vila se zahradou do Myslbekovy ulice
  • Vozovna Střešovice, Patočkova 4 – provoz zahájen 1909, v 90. letech změněna na Muzeum městské hromadné dopravy
  • Kodlova vila, Patočkova 5
  • Soubor obytných domů Patočkova 8 – 14, podle projektu architektů B. Kněžka, R. Jásenského, F. Jecha, K. Koželky a K. Hannauera z let 1936–1947
  • Instalace, topení AquaPlumb – Patočkova 6[3]
  • ITS Holding, zprostředkování vrácení DPH – Patočkova 39[4]
  • Restaurace Břevnovka – Patočkova 57[5]
  • Dům U kaštanu – v parčíku při vidlici ulic Patočkovy a Bělohorské, původně klasicistní hostinec z 1. třetiny 19. století, severní trakt roku 1955 ubourán a budova proměněna v Muzeum revolučního dělnického hnutí s odkazem na ustavující schůzi vůdců dělnického hnutí Josefa Boleslava Pecky a Antonína Zápotockého z roku 1878, Roku 1962 byla budova prohlášena Národní kulturní památkou,[6] muzeum bylo zrušeno roku 1990; nyní víceúčelové kulturní zařízení městské části Praha 6.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://zpravy.idnes.cz/praha-6-je-opet-prujezdnejsi-po-dvou-letech-se-otevrela-patockova-ulice-1mp-/domaci.aspx?c=A111217_1703183_praha-zpravy_mav
  2. http://www.nasepraha6.cz/kultura-volny-cas-20/o-ulicich-prahy-6-patockova
  3. Archivovaná kopie. www.aquaplumb.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-15. 
  4. http://www.its-dph.cz
  5. Archivovaná kopie. www.brevnovka.cz [online]. [cit. 2018-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08. 
  6. POCHE Emanuel, Prahou krok za krokem, 2. vyd. Panorama Praha 1978, s. 383-384

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRONCOVÁ, Dagmar: Kniha o Praze 6. 3., doplněné a rozšířené vydání. Milpo Praha 2010; isbn 80-86098-11-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]