Páteřík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kolekce páteříků vyráběných a nalezených v okolí šumavské Kvildy

Páteřík (častěji však v množném čísle páteříky; německy: Glasperlen) je jednoduchý drobný skleněný korálek, který byl vyráběn navíjením měkkého skla na kovové tyčky.[1][p. 1] Dalším úkonem bylo řezání nebo mačkání do formiček, které dávalo korálkům různý tvar (soudkovitý, fasetovaný, šestihranný, vícehranný, ostružinový apod.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Většina starých šumavských skláren kromě výrobků z foukaného skla a zrcadel vyráběla i drobné skleněné korálky.[2] Říkalo se jim páteříky. Korálky se používaly převážně na výrobu modlitebních pomůcek – růženců a jejich pojmenování bylo odvozeno od prvního slova nejznámější křesťanská modlitby Páně – otčenáše, který začíná latinskámi slovy „Pater noster qui es in cælis, ...“ (Otče náš, jenž jsi na nebesích, ...).[2]

Zručný sklář byl schopen za celý den (při pracovním nasazení „od vidím do nevidím“) vyprodukovat asi 5 tisíc korálků, které se pak plnily do sudů po 200 tisících kusech a takto se transportovaly dále na formanských vozech tažených koňmo ze sklárny po Zlaté stezce k obchodníkům.[2] V místech, kde na Šumavě stávaly sklářské hutě, je možno v potocích, které těmi místy protékají, nalézt nejen úlomky barevného skla, ale i torza nebo výjimečně i celé korálky.[3]

Páteříky se dobře prodávaly, neboť růžence se používaly hojně v křesťanských rodinách v tuzemsku i v zahraničí (např. Španělsko)[4] a korálky, které se nepoužily do růženců, našly svoje uplatnění v zámoří (v Africe například i jako platidlo).[4][2] Prostřednictvím norimberských obchodníků se páteříky dostávaly do celého tehdy známého světa. Centrem obchodu s páteříky v zahraničí byl Pasov a Norimberk. Na české straně byly centrem obchodu s páteříky Kašperské Hory.

Historie šumavských skláren sahá až do roku 1360 (Sklenářova Lhota u Vimperka).[1] Výroba páteříků kopírovala obecně periody rozmachu a útlumu sklářství na Šumavě. (To bylo dáno válkami ale také dočasnými úbytky zdrojů – hlavně dřeva).[p. 2] Ukázky páteříků jsou vystaveny ve sklářských sbírkách Muzea Šumavy v Kašperských Horách.[1]

Šumavské páteříky
Šumavské páteříky

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Středověký řemeslník, specializovaný na rukodělnou výrobu růženců se nazýval paterník. V němčině se paterník nazýval Paternostermacher.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Obdobným výrobkem jako ručně dělaný skleněný korálek je poněkud složitější vícevrstvá skleněná vinutá perla. Ta vzniká navíjením tyčinky ze skla (nataveného při teplotě 800 až 1300 °C plynovým hořákem) na kovové tyčky (opatřené na povrchu speciální hmotou), ze kterých je možno (po zchladnutí) hotovou vinutou perlu bez problémů stáhnout.[1]
  2. ↑ Dočasný konec výroby páteříků je datově spjat s třicetiletou válkou (1618–1648). Do třicetileté války byly páteříky hlavním produktem většiny šumavských skláren. Po jejím skončení se výroba opět rozběhla.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Na Šumavě vznikají krásné vinuté perly [online]. web: Qap cz, 2010-10-31 [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18. 
  2. ↑ a b c d KINTZL, Emil; FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava 3. Příprava vydání Pavlína Andreeová; redakce Eva Hermanová. 1. vyd. Zlín: Kniha Zlin (Albatros Media a.s.); Stream, 2015. 164 s. ISBN 978-80-7662-062-9. Kapitola Odysea jménem Gregori, s. 112. 
  3. ↑ Páteříky a vinuté perly ze Šumavy [online]. web: Regionální značky cz [cit. 2022-08-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Páteříky a vinuté perle ze Šumavy [online]. web: Sites Google com [cit. 2022-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-18. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Páteřík&oldid=23199203“