Nitronatrit
| Nitronatrit | |
|---|---|
 Nitronatrit z lokality La Penma (region Antofagasta, Chile) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | NaNO3 |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, bílá... |
| Vzhled krystalu | romboedry |
| Soustava | klencová |
| Tvrdost | 1½ – 2 |
| Lesk | skelný až matný |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | nω = 1,330 – 1,336 nε = 1,580 – 1,587 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 2,24 – 2,29 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | ve vodě |
| Ostatní | nasládlá chuť |
Nitronatrit (Glocker, 1847), chemický vzorec NaNO3 (dusičnan sodný), je klencový minerál.
Název je odvozen z chemického složení – nitrát = dusičnan, natrium = sodík. Synonyma jsou: nitratin a chilský ledek.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Hlavně v podkladu solných plání nebo v jeskyních, kde se ukládají dusičnany vyluhované ze svrchních vrstev díky občasným dešťům. Tvoří výkvěty v aridních oblastech.
Morfologie[editovat | editovat zdroj]
Vzácně tvoří romboedrální krystaly {1011} do 3 mm délky. Běžně zrnité až kompaktní masy, povlaky a výkvěty.
Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1½ – 2, hustota 2,24 – 2,29 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {1011}, lom lasturnatý.
- Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, bílá lehce zbarvená nečistotami (červenohnědá, šedá, nažloutlá), bezbarvý v procházejícím světle. Lesk skelný až matný, průhlednost: průsvitný, vryp bílý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Na 27,05 %, N 16,48 %, O 56,47 %. Před dmuchavkou se taví a barví plamen žlutě. Rozpouští se ve vodě, ponechán na vzduchu vlhne – je hygroskopický. Má chladivě slanou chuť.
Parageneze[editovat | editovat zdroj]
Získávání[editovat | editovat zdroj]
Povrchovou těžbou.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Jako hnojivo, v metalurgii, v potravinářském a chemickém průmyslu. V současnosti se však používá pro tyto účely syntetizovaný dusičnan sodný.
Naleziště[editovat | editovat zdroj]
Nitronatrit se vyskytuje poměrně řídce.
Některé lokality:
- Slovensko – v jeskyních Plešivecké planiny
- Chile – regiony Tarapacá a Antofagasta a i další oblasti podél pobřeží mají zásoby v miliardách tun
- USA – Národní park Death Valley, Kalifornie,…
- Rusko – pohoří Chibiny a Lovozerské tundry na poloostrově Kola
- Ukrajina – Kerčský poloostrov Krymského poloostrova
- Bahamy – v jeskyních ostrova San Salvador
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1951) Dana’s system of mineralogy,(7th edition), volume II, 300–302 [soda-niter]
