Mnichovo Hradiště (nádraží)
| Mnichovo Hradiště | |
|---|---|
 Nádražní budova | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Město | Mnichovo Hradiště |
| Souřadnice | 50°31′5,88″ s. š., 14°58′41,16″ v. d. |
  Mnichovo Hradiště | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 543512 |
| Trať | Praha–Turnov |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| V provozu od | 15. října 1865 |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo K-2002 |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusové nádraží před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |     |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mnichovo Hradiště je železniční stanice v jihovýchodní části stejnojmenného města v okrese Mladá Boleslav ve Středočeském kraji poblíž řeky Jizery. Leží na neelektrizované trati 070. Před výpravní budovou se nachází městské autobusové nádraží.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vystavěna dle typizovaného předpisu společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE) ze směru z Kralupy nad Vltavou do Turnova, pravidelný provoz zde byl zahájen 15. října 1865. TKPE dále 23. října 1871 otevřela železniční trať do Čakovic u Prahy, odkud mohly vlaky následujícího roku pokračovat až do Prahy. Roku 1883 byla TKPE sloučena s Českou severní drahou (BNB). Po zestátnění BNB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[1]
Ve 2. čtvrtině 20. století byly na budově dvoupatrové staniční budovy provedeny modernizační stavební úpravy v podobě vzniku postranních přístavků čekáren a ciferníkových hodin s keramickým obkladem. Došlo též k úpravě interiéru.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nacházejí se zde tři jednostranná nástupiště, z toho jedno vnější u budovy a dvě vnitřní s příchodem k vlakům přes kolejové přechody. První nástupiště je kryto přístřeškem. Roku 2019 byla dokončena rekonstrukce prostoru a parku před nádražím a bylo sem přesunuto autobusové nádraží.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online.
