Kozel (hradiště, okres Beroun)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kozel
Hradiště Kozel
Hradiště Kozel
Základní informace
Zánik10. století
Poloha
AdresaBeroun, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška304 m
Souřadnice
Kozel
Kozel
Další informace
Rejstříkové číslo památky33659/2-420 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kozel (též V Kozlu nebo Hostim) je lokalita raně středověkého a  pravěkého hradištěHostimiBerouna ve Středočeském kraji. Nachází se jižně od vesnice nad soutokem Berounky a Loděnice. Hradiště je chráněno jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Doba vzniku hradiště je nejasná. Z jeho plochy pochází nálezy z období eneolitu, střední a mladší doby bronzové, halštatské, římské a hradištní. Část opevnění mohla vzniknout už v eneolitu nebo v období mohylových kultur ve střední době bronzové, ale jedinou spolehlivě datovanou částí je střední val z devátého století. Raně středověké hradiště zaniklo nejpozději na začátku století desátého.[2]

První písemná zmínka o hradišti se nachází v Hájkově kronice. Odborně lokalitu poprvé popsal Moric Lüssner v roce 1875. O dva roky později provedl povrchový průzkum Štěpán Berger a koncem devatenáctého století se lokalitou zabýval Břetislav Jelínek. Archeologický výzkum středního valu v roce 1944 uskutečnil Miloš Šolle a v dalších letech se hradišti věnoval František Prošek.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Plocha hradiště
Plocha hradiště

Rozsáhlé hradiště bylo vybudováno v nadmořské výšce 278–304 metrů nad soutokem Berounky a Loděnice na ostrožně,[2] která je součástí Hořovické pahorkatiny.[3] Celková opevněná plocha měří 14,9 hektaru. Boční strany ostrožny s převýšením nade dnem údolí až 65 metrů tvoří strmé skalní stěny. Opevněna tak byla převážně jen přístupná severní strana, kterou chránily tři linie hradeb dochované v podobě valů. Jižní okraj ostrožny byl pozměněn těžbou vápencelomu Alkazar.[2]

Vnější val byl dlouhý asi 825 metrů a jeho 165metrový úsek chránil i západní stranu. Ve střední a severovýchodní části val dosahuje výšky až tři metry a v severovýchodním nároží až pět metrů. Na opačném konci, v severozápadní části, byl val silně poškozen při výstavbě tzv. Pražské čáry československého opevnění. Dva zdejší bunkry byly později zdemolovány.[2]

Střední val měří na délku asi 400 metrů, jeho šířka se pohybuje od pěti do šesti metrů a výška dosahuje až 1,5 metru. Původní hradba mívala na čelní straně zeď z nasucho kladených kamenů, na kterou z vnitřní strany navazovala dřevohlinitá konstrukce. Nejkratší vnitřní val je dlouhý 134 metrů. Jeho šířka se u paty pohybuje okolo čtyř metrů a v koruně měří dva metry. Převýšení valu nad terénem je dva metry. Na kamenech použitých v jeho konstrukci jsou patrné stopy požáru. Je možné, že tato nejkratší hradba pochází už z eneolitu nebo ze střední doby bronzové.[2]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Plocha hradiště je volně přístupná, ale nevede k ní žádná turisticky značená trasa. Nachází se na území národní přírodní rezervace Karlštejn.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-01-21]. Identifikátor záznamu 145319 : Hradiště V Kozlu, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hostim, s. 85–56. 
  3. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 
  4. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2021-01-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. (česky, německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]