Josef Ptáček (fotograf)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
MgA. Josef Ptáček
Narození23. února 1946 (78 let)
Počátky
Alma materFilmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
PovoláníFotograf, pedagog, cestovatel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Možná hledáte: fotograf Josef Ptáček (fotograf přírody).

Josef Ptáček (* 23. února 1946 Počátky) je český fotograf, vysokoškolský pedagog a cestovatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Josef Ptáček se narodil 23. února 1946 v Počátkách.[1] Dětství prožil ve Studené u Jindřichova Hradce. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu a Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Krátce učil ve Vodňanech. Během pobytu v Českých Budějovicích navštěvoval přednášky o fotografii a fotografování, byl členem českobudějovické fotografické skupiny FOTOS[2][3] a plzeňské fotografické skupiny F5. V roce 1970 byl přijat na Filmovou fakultu Akademie múzických umění v Praze, obor fotografie. Ve své (ztracené) diplomové práci se věnoval divadelní fotografii.[4] Ta se také stala jeho celoživotním fotografickým tématem. Od roku 1975 je fotografem na volné noze.

Divadelní fotografie[editovat | editovat zdroj]

V letech 1976 až 1979 byl externím pedagogem na katedře loutkářství DAMU.[5] V letech 2002–2009 učil na FAMU na katedře fotografie,[6] vedl seminář divadelní fotografie. V tomto oboru byla jeho ideou myšlenka, že divadelní fotografie má zachycovat vztahy, neboť ty jsou v divadle zásadní a fotografie má obsahovat emoce, poselství, změny. Jako pedagog působil na Hradecké fotografické konzervatoři, kterou v roce 2001 pomohl obnovit.[4] Kariéru divadelního fotografa zahájil v šedesátých letech v Českých Budějovicích v Malém divadle.[7] Zde se také potkal s loutkou jako divadelním fenoménem v režiích Josefa Krofty, Jiřího Středy a ve scénickém zpracování Jaroslavy Žátkové. Loutkové divadlo fotografoval zejména po invazi sovětských vojsk po roce 1968 jak v Malém divadle, tak v dalších loutkových scénách.[8] V Naivním divadle v Liberci skvěle zdokumentoval inscenaci Máj, která díky výpravě Pavla Kalfuse s využitím zrcadel nebyla vůbec jednoduchá k nasnímání.[4] Ptáčkovy fotografie inscenací má ve svém archivu Malé divadlo v Českých Budějovicích (dnes Jihočeské divadlo), Divadlo Drak v Hradci Králové, Divadlo dětí Alfa v Plzni, Naivní divadlo Liberec, Divadlo bratří Formanů, Divadlo Spejbla a Hurvínka v Praze, Divadlo Minor. Snažil se postihnout nově vznikající pohled na loutkové divadlo se stále větším využíváním živých herců přímo na jevišti společně s loutkami. Dokladem tohoto trendu jsou i jeho fotografie z inscenace Kainarovy Zlatovlásky v roce 1977, kdy v režii Jana Kačera účinkoval v loutkovém Malém divadle herec František Husák jako živá postava v komunikaci s loutkami.[4] Třicet let svého fotografického času působil v divadle Drak v Hradci Králové, kde vznikla celá řada pozoruhodných divadelních inscenací, zvláště v režii Josefa Krofty, s loutkami a scénografií Petra Matáska[9] a Františka Vítka. Ptáčkovy fotografie pak o těchto inscenacích pozoruhodně vypovídají.

Mimo loutkových divadel fotografoval v Činoherním klubu, v Divadle Na zábradlí, Klicperově divadle v Hradci Králové, v Divadle v Dlouhé, ve Studiu Ypsilon,[10] v Divadle na provázku, ve Východočeském divadle Pardubice.

Krajina, lidé, památky[editovat | editovat zdroj]

Nesnímal pouze lidi a akce v divadlech, ale i v místech kde často pobýval (České Budějovice, Studená, Praha), nebo která jednou či vícekrát navštívil doma i v zahraničí. Mezi první patřily fotografické cesty do Londýna (1968) a na Oravu (1973).[4] V roce 1987 poprvé navštívil Tibet a další cesty do Tibetu, Nepálu, Indie a Číny následovaly. Navštívil Severní i Jižní Ameriku, Austrálii, Nový Zéland a Jižní Afriku. Po listopadu 1989 cestoval s kamarádem, fotografem Josefem Hníkem, nebo sám či se skupinami, a procestoval tak šest světadílů.

S velkou vášní fotografoval na pěti stovkách míst zámecké parky[11] a se stejným entuziasmem židovské hřbitovy, které se ukázaly být velkým tématem. Spoluzaložil skupinu Signum,[12] jejíž členové, Radek Bajgar, Pavel Jasanský, Jaroslav Kučera, Dana Kyndrová a Jan Vaniš úspěšně prezentovali téma židovských hřbitovů na výstavách doma i v zahraničí. Prvním společným projektem z let 1990–91 byl soubor Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě, který postihoval stav těchto hřbitovů po 40 letech totality. Projekt byl vystaven takřka po celém světě.[13]

Na jeho fotografiích se objevovali lidé, krajina, kulturní, přírodní i historické památky.[14] Od roku 1990 je členem Asociace fotografů ČR.

Žije v Praze a ve Studené. Jeho fotografie jsou uloženy v Divadelním ústavu v Praze, ve zlatém fondu Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci, v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, v archivech divadel, muzeí, v soukromých sbírkách a v osobní sbírce autora. Jeho oblíbeným fotoaparátem byl NIKON F.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1989 – Novi Sad: Trienále divadelní fotografie – zlatá a stříbrná medaile[4]

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • PLÁNSKÁ, Božena.… a z tebe v nás budoucnost přechází…1. vyd. České Budějovice: Růže, 1975. 120 s.
  • SLÁMA, Milan, PTÁČEK, Josef. Muzeum v Jindřichově Hradci: 1882–1982. Jindřichův Hradec: Okresní muzeum, 1982. [16] s.
  • GRYM, Pavel, ed. Spejblův magazín: stati, vzpomínky, dokumenty – Divadlo Spejbla a Hurvínka. Praha: Divadlo Spejbla a Hurvínka, 1986. 94 s.
  • PALEČKOVÁ, Libuše et al. Jakou barvu má domov: česká a slovenská krajina očima fotografů v proměnách století. 1.vydání. Praha: Mladá fronta, 1988. 160 stran.
  • GRYM, Pavel, PTÁČEK, Josef. Pohádky pro Hurvínka: příběh jako ze sna.1.vyd. [S.l.]: Bakalář, 1991. 104 s.
  • PTÁČEK, Josef. Jaroslav Kučera: inženýr a fotograf. Brno: Dům umění města Brna, 1992. 1 sv.
  • DVOŘÁK, Jan. Josef Krofta: Babylónská věž / La Tour de Babel / The Tower of Babel. Praha. Nakladatelství Pražská scéna, 1993. 54 s.
  • KOLMAŠ, Josef, PTÁČEK, Josef. Svět tibetského buddhismu.1. vyd. Praha: Slovart, 1996. 141 s. ISBN 80-85871-88-2.
  • HORA-HOŘEJŠ, Petr. Toulky zámeckými parky Čech a Moravy =: Rambling in castle parks of Bohemia and Moravia = Spaziergänge durch Schloßgärten in Böhmen und Mähren. Překlad Matylda NAJDEKOVÁ, překlad Ken BIGGS.1.vyd.V Praze: Knihcentrum, 1997. 143 s.
  • BLAŽKOVÁ, Milena, PTÁČEK, Josef. Setkání s Čínou. Příchovice: Buk, 1997. 195 s. ISBN 80-901-848-3-9
  • 1989 očima fotografů preludium, německý exodus, pád Berlínské zdi, Sametová revoluce = preludium, German exodus, Berlin wall collapse, Velvet revolution. Praha: Czech Photo, 1999. fot. ISBN 978-80-254-5383-4.
  • PTÁČEK, Josef, HOMOLOVÁ, Marie. Praha: (procházka staletími).V Praze: Knihcentrum,1999. 157 s. Planeta; sv. 2. ISBN 80-86054-66-7
  • Nadace Český fond umění. Praha: Nadace Český fond umění ,2002. [14] l. ISBN 80-238-8662-2.
  • PTÁČEK, Josef. Země krásná. Praha: Knižní klub, 2009. 334 s. ISBN 978-80-242-2602-6.
  • KLÍMA, Miloslav a kol. Divadelní osmdesátky a Studio Beseda.1.vyd.V Praze: Pražská scéna ve spolupráci s Výzkumným pracovištěm katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU, 2014. 314 s.ISBN 978-80-86102-87-0.
  • PTÁČEK, Josef, ed. Zápisky z Tibetu. Překlad Olga LOMOVÁ. Praha: Verzone, 2015. 364 s.
  • PUKLUS, Petr, PTÁČEK, Josef. Petr Puklus 09.03.–30.04. 2017 – Handbook to the stars. Praha: Ateliér Josefa Sudka, 2017. 10 nečíslovaných stran.
  • BOLF, Josef. Zisky 2018/19 GVUO: Josef Bolf: planeta, která neexistovala = the impossible planet. V Ostravě: Galerie výtvarného umění v Ostravě,[2020]. 13 stran. ISBN 978-80-874-05-57-4

Výstavy autorské[editovat | editovat zdroj]

  • 1986 – Parky – Český Krumlov
  • 1992 – Parky a zahrady – České Budějovice
  • 1993 – Parky – Kladno ( včetně autorského katalogu)
  • 1995 – Parky – Bořanovice
  • 1995 – Praha – Izrael – Divadlo pod Palmovkou 2001 – Berlin – Das Tschechische Zentrum
  • 1998 – Divnej rok – Kladno
  • 2004 – Země krásná – Kladno
  • 2008 – Neúplnej romantismus odvážnosti, aneb podstata léčky – Kladno

Výstavy kolektivní – výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1970 – Cykly a seriály – Brno
  • 1971 – Československá fotografie 1968/1970 – Moravská galerie Brno
  • 1977 – Soudobá výtvarná fotografie – Praha
  • 1979 – Užité umění mladých – Praha
  • 1984 – Česká výtvarná fotografie – Praha
  • 1985 a 1987 – Fotografie absolventů FAMU – Brno, Praha
  • 1989 – Co je fotografie/What is Photography: 150 let fotografie – Rudná
  • 1992 – Svět tibetského budhizmu
  • 1992 – What's New: Prague – The Art Institute of Chicago (Illinois)
  • 1997, 1998. 1999, 2000 – Intersalon – Asociace jihočeských výtvarníků České Budějovice
  • 2004 – Krajina jako odraz fotografovy duše – Praha
  • 2014 – Věci kolem nás – Praha

Výstavy se skupinou Signum – Židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě[editovat | editovat zdroj]

  • 1990 – Praha (Fotochema)
  • 1991 – Brno (Dům umění)
  • 1992 – Paříž (Židovské muzeum)
  • 1992 – Cheb (Staronová galerie)
  • 1993 – Freiburg (státní galerie Marienbad), Plzeň, Praha
  • 1994 – Mnichov (Galerie Alfreda Kubina), Regensburg, Frankfurt/M., Berlin, Torino, Jerusalem
  • 1995 – Drážďany, Lipsko
  • 2001 – Berlín, Norrköping, Stockholm
  • 2002 – Prostějov

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Šedesátá léta v Českých Budějovicích prezentuje soubor fotografií Josefa Ptáčka. Českobudějovické listy. 2005-01-08, roč. 14, čís. 6, s. 5. 
  3. ↑ fotografie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f VELEMANOVÁ, Věra; TICHÝ, Zdeněk A. Josef Ptáček: Česká divadelní fotografie = Czech theatre photography. 1. vyd. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, 2023. 207 s. ISBN 978-80-7008-475-5. 
  5. ↑ FOTOŠKODA. Josef Ptáček – Lektor – Fotokurzy a workshopy | FotoŠkoda Fest. www.fotoskoda.cz [online]. [cit. 2024-02-27]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pospolu: pedagogové Katedry fotografie FAMU = Miteinander: Die Pädagogen des Instituts für Fotografie an der FAMU] = All together: Tutors of the Department of Still Photography FAMU. 1. vyd. Praha: FAMU, katedra fotografie, 2006. 69 s. 
  7. ↑ ŠMAUS, Zdeněk. Malé divadlo 1974–1979. 1. vyd. České Budějovice: Malé divadlo, 1979. 32 s. 
  8. ↑ VAŠÍČEK, Pavel a další; PTÁČEK, Josef. Mateřinka: dvacet ročníků festivalu profesionálních loutkových divadel s inscenacemi pro nejmenší děti. 1. vyd. Liberec: Naivní divadlo, 2009. 94 s. ISBN 978-80-87100-07-3.. 
  9. ↑ BEZDĚK, Zdeněk; ČESAL, Miroslav. Drak: 25 let existence Draku. 1. vyd. Hradec Králové: Východočeské loutkové divadlo Drak, 1983. 82 s. 
  10. ↑ Legenda jménem Ypsilon: Studio Ypsilon. 1. vyd. Praha: Formát – Svatopluk Štefl, 2004. 339 s. ISBN 80-86718-27-1. 
  11. ↑ PTÁČEK, Josef. Parky: fotografie z let 1983–1986: Český Krumlov, duben–červen 1986. 1. vyd. Český Krumlov: Okresní vlastivědné muzeum, 1986. 
  12. ↑ JAROSLAV KUČERA. Leica Gallery Prague [online]. [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ Jüdische Friedhöfe in Böhmen und Mähren: Photo-Ausstellung. 1. vyd. München: Adalbert Stifter Verein, 1994. 16 s. 
  14. ↑ RUSINA, Ivan. Renesančná a baroková plastika v Bratislave. 1. vyd. Bratislava: Tatran, 1983. 159 s. (Pamiatky Bratislavy; sv. 8). 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Praha. ASCO 1993.451 s. ISBN 80-7046-018-0
  • BIRGUS, Vladimír, MLČOCH, Jan. Česká fotografie 20. století. Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum 2010.390 s. ISBN 978-80-7437-027-4.
  • Česká divadelní fotografie 1859–2017. Praha: Institut umění – Divadelní ústav 2018. 223 s. ISBN 978-80-7008-397-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Josef_Ptáček_(fotograf)&oldid=23835617“