Jan Formandl
| Jan Formandl | |
|---|---|
| Narození | 27. října 1913 Ostrava |
| Úmrtí | 14. února 1994 Praha |
| Povolání | hudebník, fotograf, úředník |
| Rodiče | Antonín Formandl Marta (Pelikánová) Formandlová |
| Manžel(ka) | Hermína (Hejátková) Formandlová |
| Děti | Marta (Formandlová) Hojková |
| Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Formandl (27. října 1913 – 14. února 1994) byl český hudebník, fotograf, sběratel, úředník a nejmladší syn Antonína Formandla.
Mládí a studium[editovat | editovat zdroj]
Jan Formandl se narodil 27. října 1913 v Ostravě, kmotrem mu byl Johann Artmann a jeho žena.[1] Navštěvoval obecnou školu v Brodku u Přerova, poté České reálné gymnázium v Olomouci a 4 semestry navštěvoval Vysokou školu obchodní v Praze. Po studiu pracoval jako úředník katastru členstva Československé obce sokolské v Praze v Tyršově domě. Později jako vedoucí prodeje podniku Meva, pak jako odborný referent n. p. Kovomat. Později byl z politických důvodů za administrativy vyřazen, posledních deset let byl průvodčím na tramvaji.[2]
Hudební činnost[editovat | editovat zdroj]
Působil jako:
- varhaník sboru Československé církve husitské na Žižkově
- pianista, korepetitor sokolských cvičení v Tyršově domě
- tenor v: Pěveckém smíšeném sboru Jeroným na Žižkově, mužském sboru Slávie, Křížkovském sboru v Karlíně a Pěveckém sboru Typografia
- dirigent v Pěveckém sboru státních spořitelen
- sbormistr v Dívčím sboru státních spořitelen (členkou i jeho dcera Marta)
Fotografická činnost[editovat | editovat zdroj]
Vytvářel reportážní, reklamní a umělecké fotografie, za které byl několikrát oceněn.[3][4][5][6] Fotil ale i osobnosti, se kterými se stýkal, např. Jaroslava Seiferta.[7]
Sběratelství[editovat | editovat zdroj]
Působil v Klubu sběratelů autogramů Praha. V roce 1994 po něm byla pojmenována cena "Cena Jana Formandla za pozoruhodnou sbírku autogramů a práci se sbírkou".[8] Také byl sběratel díla Jaroslava Seiferta a vydavatel bibliofilských edicí jeho díla.[9]
Přítelem Zdeňka Jirotky[editovat | editovat zdroj]
Mezi jeho přátele patřil autor Saturnina, Zdeněk Jirotka, který mu v dopise popsal, proč se stal spisovatelem.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matrika narození online
- ↑ Meloun Jan: Životopis Jan Formandla, dostupné online
- ↑ Jas: Rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník. Praha: Nakladatelství a knihkupectví Československé obce sokolské, 5.6.1936, 10(23), s. (1). ISSN 1803-0289.
- ↑ Jas: Rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník. Praha: Nakladatelství a knihkupectví Československé obce sokolské, 3.1.1936, 10(1), s. 3. ISSN 1803-0289.
- ↑ Jas: Rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník. Praha: Nakladatelství a knihkupectví Československé obce sokolské, 18.9.1936, 10(38), s. 14. ISSN 1803-0289.
- ↑ Jas: Rodinný ilustrovaný nepolitický týdeník. Praha: Nakladatelství a knihkupectví Československé obce sokolské, 19.10.1934, 8(43), s. 6. ISSN 1803-0289
- ↑ Na návštěvě u Jaroslava Seiferta. Fotil Jan Formandl. www.wikitree.com [online]. 2024-02-23 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALOUSEK, Milan. Sbíráme autogramy slavných. [s.l.]: Halmil, 1985. 77 s.
- ↑ Seifert Jaroslav: Píseň o Slabikáři: podpis J. Seiferta za básní, sign. kresba L. Rady ve frontispisu, vyd. Jan Formandl, Praha, 1981, 2x dvojlist v ob., ruční papír
- ↑ Dopis Zdeňka Jirotky Janu Formandlovi o tom, proč je spisovatelem.. www.wikitree.com [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-05-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Životopis a obrazový materiál na WikiTree contributors, Jan Formandl (1913-1994), WikiTree: The Free Family Tree, dostupné online; cit. 4. března 2024