Interrupce v Lucembursku
Interrupce v Lucembursku byla legalizována 15. listopadu 1978. Do dvanácti týdnů po početí (čtrnácti týdnů po poslední menstruaci)[1] může žena po čekací lhůtě tři dny a po dvou konzultacích s lékařem, jedné zdravotní a jedné psycho-sociální, podstoupit potrat. Potrat v pozdějších fázích lze podstoupit pouze tehdy, když dva lékaři potvrdí, že matka nebo plod jsou v nebezpečí. Nezletilé pacientky musí na schůzky a samotný potrat doprovázet důvěryhodný dospělý. Potraty lze provádět v nemocnicích, na klinikách a v lékařské ordinaci.[2]
Než reformy v roce 2012 prošly, byly potraty v prvních dvanácti týdnech povoleny pouze v případě ohrožení tělesného nebo duševního zdraví matky, vážného rizika, že se dítě narodí s vážnou nemocí nebo vážnými vadami, nebo těhotenství v důsledku znásilnění. Nezletilé pacientky potřebovali k potratu získat souhlas rodičů a potraty bylo možné provádět pouze v nemocnicích a na klinikách.[2]
Mnoho lékařů v Lucembursku odmítá potraty poskytovat. Lékaři, kteří se rozhodnou neprovádět potraty, nebo toho nejsou schopni, jsou povinni podle zákona z roku 2012 pacientku odkázat k jinému praktickému lékaři.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abortion in Luxembourg na anglické Wikipedii.
- ↑ Loi du 17 décembre 2014 portant modification 1) du Code pénal et 2) de la loi du 15 novembre 1978 relative à l'information sexuelle, à la prévention de l'avortement clandestin et à la réglementation de l'interruption volontaire de grossesse. - Legilux. legilux.public.lu [online]. [cit. 2021-08-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Wort.lu - Restrictions on abortion in Luxembourg to be relaxed. web.archive.org [online]. 2014-02-22 [cit. 2021-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-02-22.
