Hřib kříšť
 Hřib kříšť | |
|---|---|
 Hřib kříšť | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | Agaricomycetes |
| Řád | hřibotvaré (Boletales) |
| Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
| Rod | hřib (Caloboletus) |
| Binomické jméno | |
| Caloboletus calopus (Pers.) Vizzini 2014 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hřib kříšť (Caloboletus calopus (Pers.) Vizzini 2014) je nejedlá houba z čeledi hřibovitých. Řadí se do sekce Calopodes a mezi modrající a barevné hřiby.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Boletus pachypussensu NCL 1960
- Tubiporus calopus(Fr.) Maire 1937
- žid – lidový název[1]
- sviňák (na Šumavě–Zadovsku)[2]
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Makroskopický[editovat | editovat zdroj]
Klobouk dosahuje 30 až 150 milimetrů v průměru, v mládí je polokulovitý, později polštářovitý, různě zprohýbaný, suchý, jemně sametový, později lysý, barvy světle hnědé, žlutohnědé, olivově hnědé až šedohnědé. Okraj je v mládí dlouho podvinutý.[3]
Rourky jsou středně dlouhé, zprvu světle žluté, později citrónově žluté až špinavě olivově žluté. Póry stejné barvy. Po poranění nebo otlačení modrají nebo modrozelenají. Kolem třeně jsou vmačklé, jakoby vykrojené.
Třeň je 30 až 150 mm vysoký, 10 až 50 mm tlustý, v mládí břichatý, později kyjovitý až válcovitý, ke špičce ztenčený. V horní části žlutavý, v dolní části má často pěknou krvavou barvu, někdy je i celý červený a na bázi až hnědočervený. Má plasticky vystupující síťku stejné barvy jako podklad. Po otlačení modrá.
Dužnina je bělavá nebo nažloutlá, v bázi třeně až špinavě červená, na řezu přechází rychle do modrozelena. Brzy se však odbarvuje. Chuť je zpočátku nasládlá, posléze výrazně hořká. Vůně nevýrazná, houbová.
Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]
Výtrusný prach světle okrový až hnědofialový, spory elipsoidně vřetenovité, barvy žlutoolivové, velikosti 12 - 16 × 4,5 - 5,5 µm.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste především ve vyšších polohách pod jehličnany (smrky a borovicemi[4]), může se ale objevit i v nížinách pod listnatými stromy.[3] Preferuje kyselé půdy.[5] Pilát jej řadil mezi houby horských smrčin.[6] Fruktifikuje od června do října.[5]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se v Evropě, Severní Americe (USA, Kanada) a Asii (Japonsko). Z Evropských zemí jsou uváděné: Belgie, Česko, Dánsko, Francie, Gibraltar, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království (plus ostrov Man), Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.[7]
Záměna[editovat | editovat zdroj]
Někteří houbaři jej mylně považují za hřib satan,[6] který se však nevyskytuje v horských oblastech pod jehličnany, ale v teplých nížinách pod listnáči na vápenitých půdách. Záměnu s jedlými modráky lze vyloučit podle barvy pórů, které jsou v případě kříště žluté, nikoli červené. Podle výrazně hořké dužniny lze vyloučit záměnu se všemi podobnými druhy, které se vyskytují v České republice, s výjimkou hřibu medotrpkého.
- hřib satan (Rubroboletus satanas) – odlišná ekologie (teplé oblasti na vápenci, pod listnáči), červené póry
- hřib Moserův (Rubroboletus moserii) – vápenité podloží, růžové tóny klobouku, velmi vzácný
- hřib koloděj (Suillellus luridus) – spíše pod listnáči, červené póry
- hřib kovář (Neoboletus luridiformis) – červené póry, obvykle tmavší klobouk, postrádá síťku na třeni
- hřib medotrpký (Caloboletus radicans) – pouze v nížinách pod listnáči
Boletus calopus f. candicans[editovat | editovat zdroj]
Světle zbarvená forma s bělavým kloboukem a žlutavým třeněm, která se zřídka objevuje v podhorských lesích, byla popsána pod názvem Boletus calopus f. candicans Fr..[3]
Boletus calopus f. ereticulatus[editovat | editovat zdroj]
Forma, která se vyznačuje rudě zbarveným třeněm bez síťkování, byla popsána jako Boletus calopus f. ereticulatus Estadès et Lannoy 2001.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZICHA, Ondřej; NOVÁK, Jiří; JIRÁSEK, Standa. Boletus calopus (hřib kříšť) [online]. BioLib.cz, 2005-03-13 14:45:51 CET, rev. 2008-08-14 11:25:06 CET [cit. 2009-12-07]. Dostupné online.
- ↑ JENKO, Miljutin. Kříšť. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1949. S. 93.
- ↑ a b c PILÁT, Albert. Naše houby. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Brázda, 1952. 335 s. Kapitola Boletus calopus.
- ↑ a b ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. S. 136.
- ↑ a b BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Boletus calopus, s. 574.
- ↑ a b PILÁT, Albert. Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha: Academia, 1969. 267 s. Kapitola 2. Houby horských smrčin, s. 134.
- ↑ Boletus calopus [online]. Gwannon.com [cit. 2013-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 18.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib kříšť na Wikimedia Commons - Galerie hřib kříšť na Wikimedia Commons
Taxon Boletus calopus ve Wikidruzích- BioLib.cz – Boletus calopus (hřib kříšť) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hřib kříšť[nedostupný zdroj]
