Hřib citronový

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHřib citronový
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Boletus)
Binomické jméno
Boletus citrinus
A. Venturi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hřib citronový (Boletus citrinus Venturi), též hřib žlutavý (Boletus clavipes (Peck) Pilát & Dermek) je jedlá houba z čeledi hřibovitých řazená mezi tzv. pravé hřiby.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Dříve byl zařazen jako samostatný druh, ale v současnosti je považován za formu hřibu smrkového (Boletus edulis) zvanou hřib smrkový citronový (Boletus edulis f. citrinus Venturi (Muñoz)).[1] To odpovídá nejen výsledkům molekulární analýzy z roku 2005, ale také absenci přesné barevné hranice mezi touto a běžnou formou hřibu smrkového.[1]

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Hřib (smrkový) citronový

Makroskopický[editovat | editovat zdroj]

Klobouk dosahuje 60–150 milimetrů, od mládí je žlutý (čímž se liší o běžné formy hřibu smrkového), na otlačených místech často hnědnoucí. Povrch v mládí plstnatý, později více či méně olysalý.[1]

Rourky i póry jsou totožné s hřibem smrkovým.

Třeň je totožný s hřibem smrkovým.

Dužnina je totožná s hřibem smrkovým.

Mikroskopický[editovat | editovat zdroj]

Mikroskopické znaky jsou totožné s hřibem smrkovým až na trichodermové hyfy klobouku. Jejich obsah je bledý nebo žlutý, nikoli hnědý.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i ŠUTARA, Josef; MIKŠÍK, Michal; JANDA, Václav. Hřibovité houby. Praha: Academia, 2009. 294 s. ISBN 978-80-200-1717-8. Kapitola Hřib smrkový citronový, s. 108. 
  2. a b c d e DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb kyjakovitý, s. 158–159. (slovensky) 
  3. KLUZÁK, Zdeněk; SMOTLACHA, Miroslav; Josef a Marie Erhartovi. Poznáváme houby. [s.l.]: Svépomoc, 1985. 374 s. 38-001-85. S. 72. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]