Guillaume Berggren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Guillaume Berggren
Narození20. března 1835
Stockholm
Úmrtí26. srpna 1920 (ve věku 85 let)
Konstantinopol
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Guillaume Berggren:Axel, Anders Zorn a otrokyně Emma Zornová a Claes Adelsköld jako otrokář, 24. prosince 1885

Pehr Vilhelm Berggren, známý jako Guillaume Berggren, (20. března 1835, Stockholm – 26. srpna 1920, Istanbul) byl švédský fotograf působící v Istanbulu.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v chudé rodině s mnoha dětmi a odešel z domova, aby se stal učedníkem u tesaře. Během několika let si našel místo jako asistent mistra tesaře, Carla Knuta Edberga (?–1896). Na jeho doporučení dokázal Berggren získat pas bez data vypršení platnosti a začal cestovat v roce 1855.[2]

Při návštěvě Berlína se seznámil s fotografkou a dostal své první lekce fotografie. Krátce poté zemřela a on zdědil její fotografickou kameru.[1] Poté pokračoval ve svých cestách přes Drážďany, Lublaň, Bukurešť a Oděsu a v roce 1866 přijel do Istanbulu. Krátce poté přijal francouzské křestní jméno a na adrese Istiklal Caddesi založil fotografické studio s názvem „Lilla Sverige“ (Malé Švédsko).[2]

Jeho fotografie byly většinou scénami všedního dne, ale také fotografoval události spojené s rusko-tureckou válkou a zahájením provozu Orient expresu. Jeho hlavním zdrojem příjmů byli turisté.

V roce 1883 se vrátil do Švédska, ale brzy se do Istanbulu vrátil s mladou ženou, kterou představoval jako svou neteř, Hildou Ullin. To, co mělo být návštěvou, se změnilo na celoživotní závazek, protože s ním zůstala, aby mu pomohla provozovat jeho studio a spravovat obchod, který provozovala několik let po jeho smrti.[2] Rovněž využili rostoucí popularity pohlednic a vytvořili řadu krajin a městských scén. Jejich obchod byl ve Švédsku dobře známý a stal se oblíbeným místem švédských cestovatelů, včetně několika významných osobností, jako jsou Anders a Emma Zornovi, král Oskar II. nebo Sven Hedin.[1]

Návštěva Zornových je popsána v autobiografických poznámkách Claese Adolfa Adelskölda:

„Na Štědrý den ráno jsme se se Zornem rozhodli zahrát na Turky a šli jsme za tímto účelem ke švédskému fotografovi, panu Berggrenovi, usazenému v Konstantinopoli, aby nás vyfotografoval ve skupině nastrojené jako domorodci. Skupina, kterou uspořádal Zorn, obsahovala starého obchodníka s otroky (to jsem byl já), Emma Zorn byla otrokyně, o kterou se hádali dva milenci, Zorn a Axel, a snažili se jeden druhého přeplatit.“[3]

Nakonec, jak se cena a velikost fotoaparátů snižovaly a turisté si mohli koupit vlastní, bylo pro něj stále obtížnější si vydělat na živobytí. V jednu chvíli byl zjevně nucen prodat některé ze svých skleněných negativů zahradníkům, kteří je využívali ke stavbě skleníků. Naštěstí se o tom dozvěděli úředníci na německém velvyslanectví, kteří v roce 1916 většinu jeho negativů odkoupili.[1] Nyní jsou zachovány v Německém archeologickém institutu v Istanbulu.[4]:s.7 Navzdory tomu Berggren zemřel v bídě 26. srpna 1920. Bylo mu 85 let.

Velká sbírka jeho fotografií je k vidění v Muzeu moderny.[5]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Podle zdroje:[6]

  • Guillaume Berggren. Photographic Panoramas from the Straits of Bosporus and Constantinople, 3. listopadu – 16. prosince 1984, Muzeum moderny
  • Guillaume Berggren. Photographic Panoramas from the Straits of Bosporus and Constantinople, 11. března – 21. dubna 1989, Muzeum moderny

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Ponorka Nordenfelt II švédského vynálezce Thorstena Nordenfelta
    Ponorka Nordenfelt II švédského vynálezce Thorstena Nordenfelta
  • Muž, dítě a psi před budovou, pravděpodobně v Istanbulu, 1870
    Muž, dítě a psi před budovou, pravděpodobně v Istanbulu, 1870
  • Aliers de Dolma-Bagtché
    Aliers de Dolma-Bagtché
  • Bazar de Stamboul. Maison Sadullah & Cie
    Bazar de Stamboul. Maison Sadullah & Cie
  • Hrad Boğazkesen, Tophane, 1880–1890
    Hrad Boğazkesen, Tophane, 1880–1890
  • Galatský most, 1880–1890
    Galatský most, 1880–1890
Guillaume Berggren: Panorama Konstantinople, 1880–1890, složeno z deseti fotografií
Guillaume Berggren: Panorama Konstantinople, 1880–1890, složeno z deseti fotografií

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guillaume Berggren na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Sultanens svenske fotograf, Populär historia #6, 1994, Britta Ramklint
  2. ↑ a b c Leif Wigh, Fotografiska vyer från Bosporen och Konstantinopel: om den svenske fotografen G. Berggren och hans verksamhet under 1800-talet i det ottomanska Turkiet, Fotografiska museet, Stockholm, 1984 ISBN 978-91-7100-265-5
  3. ↑ Adelsköld, Claes Adolf, Utdrag ur mitt dagsverks- och pro diverse-konto. D. 4, Autobiografiska anteckningar m. m., Stockholm, 1901
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.dainst.org [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-07-04. 
  5. ↑ Moderna Museet - Collection. sis.modernamuseet.se [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Chronology exhibitions and events. Moderna Museet i Stockholm [online]. [cit. 2020-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Guillaume_Berggren&oldid=23853418“