Fotografie mraků

Fotografie mraků nebo fotografování mraků je fotografie oblačnosti nebo oblohy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jedním z prvních fotografů nebe byl belgický fotograf Léonard Misonne (1870–1943), který byl známý svými černobílými fotografiemi těžké oblohy a tmavých mraků.^[1]

Od počátku do poloviny 20. století americký fotograf Alfred Stieglitz (1864–1946) vytvořil sérii abstraktně expresionistických fotografií mraků s názvem Ekvivalent^[2] (1922–1931).^[3] Podle eseje o cyklu Phillips Collection "jsou základem těchto obrazů abstraktní ekvivalenty zkušeností, myšlenek a pocitů."^[4] V současné fotografii se tomuto tématu věnují fotografové jako jsou: Ralph Steiner, Robert Davies nebo Tzeli Hadjidimitriou.

Estetika[editovat | editovat zdroj]

Obloha je na snímku součástí takzvaného třetího plánu, který je tvořen vzdálenějším obzorem (hory, lesy). Posunutím horizontu na horní okraj snímku (vysoký horizont) potlačíme vzdálenější objekty a zvýrazníme blízké objekty a popředí. Vyhneme se tak například nezajímavé obloze bez kresby. Umístění horizontu v dolní části snímku (nízký horizont) zdůrazňuje oblohu, prostor a dálky. Přítomnost a charakter mraků musí odpovídat a dokreslovat náladu snímku.

Někteří fotografové si vytvářejí takzvané "mrakotéky" – databáze různých typů oblohy a mraků, ze které následně čerpají při manipulaci s fotografiemi, případně fotomontáži. Autor tak může doplnit snímek s nevhodnou oblohou obrázkem z databáze. Známé jsou zásahy českého fotografa Jana Saudka, který kopíroval snímky dramatických oblak do svých klasických černobílých fotografií (portréty v krajině, cyklus s otevřeným oknem nebo známá zeď).^[5]

Technika[editovat | editovat zdroj]

V černobílé a barevné fotografii se používá ke ztmavení příliš světlé oblohy polarizační filtr. Protože světlo odražené od mraků polarizováno není, nemá na něj polarizační filtr vliv, a ve výsledku dojde ke zvýšení kontrastu mezi mraky a oblohou.

Efekt polarizačního filtru na podání oblohy. Snímek vpravo je snímán s filtrem.

K manipulaci s kontrastem se běžně používají barevné filtry. Žlutý filtr například ztmaví oblohu, a tím zvýší kontrast mezi ní a mraky (funguje na lepší zobrazení mraků proti modré obloze). Červené filtry mají ještě výraznější efekt, výrazně ztmavují oblohu a zdokonalují prokreslení mraků (světlých ploch). Při zpracování fotografií na počítači lze efekty barevných filtrů úspěšně simulovat pomocí funkce míchání kanálů při převodu barevné fotografie na černobílou.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Fred C. Palmer: Západ slunce na Herne Bay, Kent, 1910–1916, fotografie pravděpodobně pořízená z okna jeho studia s využitím filtru zdůrazňující mraky; sluneční paprsky byly zvýrazněny kresbou na skleněný negativ
Vladimír Jindřich Bufka: Bez názvu (Krajina), 1908; vedle portrétů zaujímají v Bufkově díle nejdůležitější místo právě krajiny; zvláště pozoruhodná jsou jeho nokturna, považovaná za jeho specialitu, archiv Moravské galerie v Brně^[6]
Využití protisvětla ke zvýraznění obrysů mraků v krajinářské fotografii
Praha, Libeň, Rameno Vltavy, HDR, foto: Aktron

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Artnet.com
↑ http://en.wikipedia.org/wiki/File:Stieglitz_Equivalent_1131.jpg Fotografie na en wiki
↑ DUFEK, s. 46–50.
↑ Phillips Collection. www.phillipscollection.org [online]. [cit. 16-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-09-2007.
↑ VANČÁT, Pavel. Jan Saudek: nejznámější ze všech [online]. Český a slovenský svet [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.
↑ http://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html^{[nedostupný zdroj]}

Literatura[editovat | editovat zdroj]

DUFEK, Antonín. Alfred Stieglitz. Praha: Odeon, 1990. ISBN 80-207-0078-1.

Davies, Robert; Christopher Bucklow; "Cloudscapes"; Lisbon (Portugal). Arquivo Fotográfico Municipal. (Lisboa, Portugal: Câmara Municipal, Cultura: Arquivo fotográfico, 1997) ISBN 972-97226-2-5 [Worldcat subject headings include "Davies, Robert" and "Photography of clouds"]
Steiner, Ralph. Smith College. "In pursuit of clouds : images and metaphors"; Museum of Art. (Albuquerque, N.M.: Distributed by the University of New Mexico Press, ©1985) ISBN 0-9615132-0-9 [Photography of clouds]
Hadjidimitriou, Tzeli. Time fading into clouds | O χρόνος χάθηκε στα σύννεφα. Texts from: N. Vatopoulos, N. Chronas, Tz. Hadjidimitriou, Metaichmio, 2003, ISBN 960-375-634-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotografie mraků na Wikimedia Commons
Official Home Page of Cloud Appreciation Society
George Eastman House: Alfred Stieglitz: Equivalenty

[1] Artnet.com

[2] ttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Stieglitz_Equivalent_1131.jpg Fotografie na en wiki

[Dufek_46-50-3] DUFEK, s. 46–50.

[4] Phillips Collection. www.phillipscollection.org [online]. [cit. 16-05-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-09-2007.

[5] VANČÁT, Pavel. Jan Saudek: nejznámější ze všech [online]. Český a slovenský svet [cit. 2012-05-18]. Dostupné online.

[6] ttp://www.moravska-galerie.cz/igalerie/output/comment000035_1.html^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]