Deskilling
Deskilling (angl. de-skilling, rušení kvalifikovaných míst) je proces, při kterém dochází k nahrazování schopných a zručných pracovních sil automatizovanými technologiemi, případně méně zručnými pracovníky, kteří vykonávají pouze jednodušší úkony. Tím se šetří náklady a investice do lidského kapitálu, snižují se bariéry vstupu a snižuje se vyjednávací síla pracovníků.
Jev lze popsat i z individuálního hlediska, kdy jednotlivý zaměstnanec ztrácí nebo plně nevyužívá své schopnosti a dovednosti, protože vykonává jednoduché, opakující se práce, které jsou lépe ohodnocené, nebo je k tomuto zaměstnání donucen okolnostmi.[1]
Jedním z prvních, kdo deskilling popsal byl Harry Braverman ve své knize Labor and Monopoly Capital: The Degradation of Work in the Twentieth Century.[2] Braverman vnímal deskilling jako efektivní separaci mentální a manuální práce. Důsledkem je rozdělení pracovníků do dvou skupin, které jsou si v pracovní proceduře diametrálně vzdálené.
Tento termín byl také popsán v knize Spatial divisions of labour[3] od renomované britské geografky Doreen Massey. Ta tvrdí, že prostorová dělba práce odděluje tvůrčí a výrobní centra v rámci jedné společnosti a dává tak vzniknout regionům, ve kterých je zastoupena pouze výrobní funkce. Dochází tak k degradaci celého regionu na pouhou montovnu. A právě z těchto důvodů je deskilling v geografii průmyslu považován za jeden z nežádoucích jevů, který provází současné trendy v organizaci výroby.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Příklady deskillingu lze nalézt v mnoha profesích, například:
- pracovníci u montážních linek jsou nahrazováni automatickými stroji
- strojní řemeslníci jsou nahrazováni CNC obráběcími stroji
- kvalifikované barmany nahrazují automatické espresso stroje
- bankovní úředníci jsou nahrazováni bankomaty
- prodavači jsou nahrazování samoobslužnými pokladnami
- knihovníci
- učitelé
- lékárníci[4]
Důvody[editovat | editovat zdroj]
Hlavním důvodem deskillingu je rychlé zvyšování produktivity práce vlivem automatizace výroby. Ta kromě zvýšené produktivity přináší také snížení výrobních nákladů, zvýšenou konzistentnost výstupu, zlepšení kvality výrobků, zvýšení efektivnosti řízení výroby a snížení rizika pracovního úrazu. Díky tomu přispívá ke snížení nároků na lidskou práci, což nelze vždy považovat za pozitivní důsledek.[5]
Důsledky[editovat | editovat zdroj]
Hlavním dopadem je, že jednotlivci ztrácejí integrované dovednosti a komplexní řemeslné znalosti. Dalšími negativními jevy jsou snížení počtu pracovníků ve firmách, která vede k nezaměstnanosti, demoralizaci pracovníků nebo vymizení tradičních řemeslných a výučních oborů. Automatizace ovšem nemusí vést pouze k deskillingu, ale také k zvýšení znalosti v oblasti IT (up-skilling) nebo k ztrátě jednoho typu vzdělání a nabytí jiného druhu vzdělání (re-skilling).[6]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ UHLÍŘ, Jiří; BLAŽEK, David. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 8024619741.
- ↑ BRAVERMAN, Harry. Labor and monopoly capital : the degradation of work in the twentieth century. New York, NY: Monthly Review Press, 1998. Dostupné online. ISBN 0-85345-940-1.
- ↑ MASSEY, Doreen. Spatial divisions of labour : social structures and the geography of production. London: Macmillan, 1984. Dostupné online. ISBN 0333214986.
- ↑ LERNER, Sally. The future of work in North America. S. 185–196. Futures [online]. 1994-03 [cit. 2017-12-13]. Roč. 26, čís. 2, s. 185–196. DOI 10.1016/0016-3287(94)90108-2.
- ↑ HYTEN, Cloyd. Is “Deskilling” a Threat to Safety in Your Workplace? [online]. Aubrey Daniels International, 2015-08-25 [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- ↑ ORELLANA, Edgaro R. Bravo. Deskilling, Up-skilling or Reskilling? Effects of Automation in Information Systems [online]. Universidad del Pacífico, Lima, Perú, 2015-08-14 [cit. 2017-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-14.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- LERNER, Sally. The future of work in North America. S. 185–196. Futures [online]. 1994-03 [cit. 2017-12-13]. Roč. 26, čís. 2, s. 185–196. DOI 10.1016/0016-3287(94)90108-2.