Čtyři jüanští mistři
Čtyři jüanští mistři (čínsky v českém přepisu Jüan s’-ťia, pchin-jinem Yuán sìjiā, znaky 元四家) je označení pro čtyři přední malíře jüanského období čínských dějin.
Čtyři jüanští mistři jsou:
- Chuang Kung-wang (1269–1354),
- Wu Čen (1280–1354),
- Ni Can (1301–1374),
- Wang Meng (asi 1308–1385).
Byli váženi v mingském období i později jako hlavní reprezentanti tradice literátské malby, zaměřující se více na individuální projev a hluboký smysl díla, než na bezprostřední vnější přitažlivost.[1]
Chuang Kung-wang a Wu Čen patřili ke starší generaci umělců jüanského období, vědomě napodobovali práce starých mistrů, zejména průkopnických umělců z období Pěti dynastií, jako byl Tung Jüan a Ťü-žan, malujících krajiny téměř impresionistickým způsobem, hrubými sytými tahy štětce. Mladší generace jüanských malířů Chuang Kung-wanga a Wu Čena respektovala a napodobovala, nicméně Ni Can a jeho přítel Wang Meng byli, přes následování svých vzorů, každý svým způsobem osobitý.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Four Masters of the Yuan dynasty na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čtyři jüanští mistři na Wikimedia Commons
- ↑ The British Museum Book of Chinese Art. Příprava vydání Jessica Rawson. 2. vyd. London: British Museum Press, 2007. ISBN 9780714124469. S. 115–116 a 339–340. (anglicky) [Dále jen Rawson].
- ↑ Rawson, s. 339–340.