Zelendárky
 Zelendárky | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Na břehu jednoho rybníka se nachází i několik stavení | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1985 |
| Nadm. výška | 400–435 m n. m. |
| Rozloha | 31,44 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Písek |
| Umístění | Protivín (k. ú. Krč u Protivína), Žďár (k. ú. Nová Ves u Protivína) |
| Souřadnice | 49°13′50,52″ s. š., 14°15′12,24″ v. d. |
  Zelendárky | |
| Další informace | |
| Kód | 993 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Zelendárky je soustava deseti rybníků na potoce Divišovka a jeho přítoku, rozkládající se zhruba 3 až 5 km východně až severovýchodně od města Protivína v okrese Písek, poblíž osady Nová Ves u Protivína, části obce Žďár, a Těšínova. Soustavu tvoří rybníky Skopec, Čejka, Zukáček, Uchcánek, Starý u Nové Vsi, Kolářů u Nové Vsi, Na Rejčavých, Starý a Nový u Krče a Mlýnský u Krče. Chráněna je nejen soustava rybníků, ale i přilehlé břehové porosty, porost hrází a okolních mokřadů. Rezervace byla vyhlášena v roce 1985 na ploše 30,5681 ha. Název je převzat od stejnojmenné samoty (hospodářského dvora) severně od Nového rybníka u Krče. Část přírodní památky se nachází na území přírodního parku Písecké hory.
Chráněné území slouží jako přirozené sídliště několika chráněných druhů rostlin a živočichů a jako doklad charakteristického prvku jihočeské krajiny – rybníkářství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ochrana území probíhá od roku 1986, kdy bylo chráněno jako „chráněný přírodní výtvor“. Následně byla dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR číslo 395/1992 Sb. změněna na přírodní památku.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka leží v okolí obce Nová Ves v nadmořské výšce mezi 400 až 435 metrů na ploché terénní sníženině při jihozápadním úpatí Píseckých hor.[3] Důvodem ochrany je soustava 10 rybníků o velikosti mezi 0,9 až 5,5 ha tvořící dvě rybniční soustavy, které jsou charakteristickým prvkem jihočeské krajiny.[3] Vyjma samotných rybníků jsou chráněny i přilehlé břehové porosty, hráze rybníků a podmáčené louky v blízkosti rybníků.[3] Jelikož rybníky nejsou vhodné pro intenzivní chov ryb, došlo u nich k vývoji vhodných podmínek pro výskyt chráněných druhů.[3]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Na podmáčených loukách v okolí je možné pozorovat prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrbinu kytkokvětou (Lysimachia thyrsiflora), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), dále na území Česka poslední přežívající populace vodního mechu prameničky chabé (Fontinalis hypnoides). Dále zde roste kuřinka ostnosemenná (Spergularia echinosperma), blatěnka vodní (Liosella aquatica), úpor peprný (Elatine hydropiper), úpor trojmužný (Elatine triandra), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata) a ostřice šáchorovitá (Carex bohemica).[3] V roce 2003 zde byl ověřen výskyt kriticky ohroženého šáchoru Micheliova (Cyperus michelianus)
Až do konce sedmdesátých let 20. století se na dně některých rybníků vyskytovala puštička rozprostřená (Lindernia procumbens).[3]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
Z chráněných druhů se na území přírodní památky vyskytují například z obojživelníků skokan zelený (Rana kl. esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina), z plazů užovka obojková (Natrix natrix), z ptactva křepelka polní (Coturnix coturnix) či ťuhýk obecný (Lanius collurio).[3]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Naučná stezka Zelendárky[editovat | editovat zdroj]
Z Protivína vede kolem zelendárských rybníků stejnojmenná naučná stezka a také žlutě značená pěší turistická trasa z Protivína na Velký a Malý Kamýk a cyklistická trasa č. 1091. Naučná stezka nedosahuje až ke Kolářovu a Starému rybníku, které se nacházejí severněji, míjí však další rybníky blíže Protivínu, například Rabyni, Rabyňku nebo Švarcenberský rybník. Při cestě stojí řada pamětních křížů a židovský hřbitov.[4] Název památky i stezky pochází od osady mezi Novou Vsí a Krčí.[5][6]
Boží muka Na Rejčových[editovat | editovat zdroj]
V této přírodní památce se u rybníka zvaného Na Rejčových (také Na Rejčavých nebo Reidův) nachází boží muka,[7] v jehož nikách jsou zobrazeny tyto postavy světců: svatý Hubert, svatý Petr, svatý Eligius a Panna Marie.[8]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Starý rybník -
Rybník Uchcánek -
Nový rybník u Krče -
Starý u Krče -
Informační tabule u rybníka Starý u Krče -
Mlýnský rybník u Krče -
Kolářů rybník -
Rybník Skopec -
Čejka -
Na Rejčových -
Boží muka u rybníka Na Rejčových -
Kříž na kameni u vsi Krč na NS Zelendárky
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
_02.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d e f g h Informační cedule rozmístěné kolem přírodní památky
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Protivínská naučná stezka "Zelendárky": Vodňany. www.vodnany.eu [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Hladký. Kapličky na Milevsku a Písecku. 2011
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 300.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zelendárky na Wikimedia Commons
