Kněz u Hrazan
 Kněz u Hrazan | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 4. prosince 1985[1] |
| Nadm. výška | 510–550[2] m n. m. |
| Rozloha | 2,37 ha[3][4] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Písek |
| Umístění | Hrazany |
| Souřadnice | 49°31′32,88″ s. š., 14°20′6,72″ v. d. |
  Kněz u Hrazan | |
| Další informace | |
| Kód | 998 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněz u Hrazan je přírodní památka v lese přibližně půl kilometru severně od obce Hrazany[1] v okrese Písek, která je chráněna kvůli kamennému poli, tvořenému balvany různých velikostí s rozsáhlými skalními mísami.[5] Oblast byla pojmenována po největším balvanu v oblasti, který se místně nazývá „Kněz“.[5] Kromě kamenného pole se zde nachází i smíšený les, který se rozkládá na celém území památky. Památka spadá pod správu Krajského úřadu Jihočeského kraje.
Oblast geologicky spadá do Českého masivu, konkrétněji do moldanubika.[1] Žulové balvany vznikly dvoufázově, ve třetihorách došlo k obnažení žulových jader ze zvětralé horniny a následně pak ve čtvrtohorách ke zformování mís s odtokovými žlábky.[6] V současnosti se balvany tvořící památku nacházejí roztroušeny od úpatí až po vrcholek kopce v nadmořské výšce od 510 do 550 metrů nad mořem.[2]
Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Chráněno je zde balvanové moře a rozptýlené žokovité balvany porfyricky amfibol-biotitické melanokrátní žuly typu Čertovo břemeno.[1] Největší balvan v této oblasti je o rozměrech až 8×4 m.[1] Na několika balvanech jsou vytvořeny skalní mísy s odtokovými žlábky,[5] z nichž největší je mísa má rozměr 100×70 cm a hloubku okolo 20 cm.[1]
Největší balvan je místně nazýván Kněz a na jeho svislé, přes 2 metry vysoké boční stěně se nachází několik dutin typu tafone.[1]
Flóra[editovat | editovat zdroj]
Chráněn je dále smíšený lesní porost o složení: borovice lesní (Pinus sylvestris), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula) a lípa malolistá (Tilia cordata). Území je jinak po botanické stránce chudé. Ze zajímavějších druhů byl zaznamenán např. černýš hajní (Melampyrum nemorosum).
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Okolo památky prochází červená turistická značka vedoucí z Milevska do Petrovic,[5] ale samotná památka není turistickou cestou přístupná. Pro zhlédnutí je nutné opustit cestu a vyrazit do lesního porostu. Na okraji památky je umístěno jedno z naučných zastavení Naučné stezky Kovářovskem.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Kněz u Hrazan [online]. Česká geologická služba [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b AOPK - PP Kněz u Hrazan [online]. AOPK [cit. 2010-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c d Kněz u Hrazan [online]. projekt.jiznicechy.org [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Kněz u Hrazan [online]. Česká televize [cit. 2010-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Kněz u Hrazan [online]. Turistika.cz [cit. 2010-03-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Chábera S. (1992): Žulové balvany se skalními mísami na Kovářovsku. Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, přírodní vědy, roč. 32, str. 5-11. České Budějovice.
- ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 281.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněz u Hrazan na Wikimedia Commons - Podrobný článek na stránkách České geologické služby
