Wilhelm Kopal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
c. k. pplk. Wilhelm von Kopal
Narození5. listopadu 1853
Rakouské císařství Lemberg
Úmrtí1908
TitulHodnostní korunka náležící titulu svobodný pán Baron
Ocenění Řád Františka Josefa
Vojenský záslužný kříž
Vojenský služební odznak
Jubilejní pamětní medaile
Vojenský jubilejní kříž
ChoťHermine von Kopal (Götz von Berlichingen)
DětiKarel Kopal
RodičeJosef Kopal
Irene von Kopal (von Täuffer)
PříbuzníKarel Kopal (bratr)
Josef von Schenk (strýc)
Rosa von Schenk (teta)
Josef von Schenk (bratranec)
Sophia von Kopal (teta)
Karl Medard von Kopal (strýc)
Severine von Kopal (teta)
Leopold Kopal
Karel Kopal
Karel Kopal
Viktor Kopal
Robert Kopal
Viktorína Brand
Ludvík Brand
Karel Brand
Arnoštka Henn
Gottlieb Henn
Marie Kopalová
Františka Kopalová
Viktor Brand-Kopal
Bohumil Brand-Kopal
Františka Auerspergová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Joseph Kopal (5. listopadu 1853 Lemberg[1] – 1908[2]) byl rakouský šlechtic a důstojník v rakousko-uherské armádě. Patřil k mladší linii rodu Kopalů.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 1869 nastoupil do kadetní školy v Eisenstadtu. Po vyřazení byl přidělen jako poručík k husarskému pluku č. 13 generála jezdectva knížete Friedricha z Lichtenštejna. Dne 1. května 1878 byl povýšen na nadporučíka. Poté byl přijat k husarskému pluku č. 8 generála jezdectva Alexandera von Kollera. Dne 1. října 1885 se zařadil k husarskému pluku č. 16 polního maršál poručíka Eduarda von Clam-Gallase. Dne 1. listopadu 1886 byl povýšen na rytmistra 2. třídy. Dne 1. ledna 1889 byl přemístěn k husarskému pluku č. 2 velkoknížete Nikolaje Nikolajeviče, 1. května téhož roku byl povýšen na rytmistra 1. třídy.[4] Dne 1. května 1898 byl povýšen na majora. Dne 1. listopadu 1901 byl povýšen na podplukovníka jako příslušník husarského pluku č. 4, v letech 1899–1904 zmíněn jako velitel 2. divize tamtéž.[2]

Povýšení do šlechtického stavu[editovat | editovat zdroj]

Mladší linie rodu Kopalů byla díky jeho otci Josefu Kopalovi 30. prosince 1879 povýšena do šlechtického stavu. Wilhelm byl nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. května 1900 povýšen do stavu svobodných pánů (baronů).[5]

Erb[editovat | editovat zdroj]

Listinou danou ve Vídni 6. června 1900 byl rodině polepšen erb. V červeno-zeleně polceném štítě je vsunuta do poloviny sahající zlatá špice s červenou hvězdou, nad špicí je šikmo položený přirozený rýč listem vzhůru překřížený zvráceným mečem se zlatým jílcem a záštitou. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přilba zepředu s červeno-zlatými a zeleno-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené zlato-červeně, levé zeleno-zlatě. Pod štítem se vine stříbrná páska s černou devizou VIRTUTE AVORUM.[6]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec Josef Kopal dosáhl hodnosti generálmajora v rakouské císařské armádě.[7]

Wilhelm se v roce 1890 oženil se svobodnou paní Hermínou von Berlichingen, rozenou Götz (* 17. prosince 1863 Vídeň).[8] Měli spolu jediného syna Karla.[4] Mladší linie žila později v Rakousku.[9]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wilhelm von Kopal. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (německy) 
  3. Wilhelm Joseph Freiherr von Kopal. geni.com [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (německy) 
  4. a b SVOBODA, Johann. Die Theresianische Militär-akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1894. Dostupné online. S. 615–616. (německy) 
  5. SCHMIDT-BRENTANO, Antonio. Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918 [online]. Österreichisches Staatsarchiv, 2007. Dostupné online. (německy) 
  6. Kopal (1879) | Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii. novanobilitas.eu [online]. [cit. 2022-01-22]. Dostupné online. 
  7. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für .... [s.l.]: [s.n.], 1893. Dostupné online. S. 162. (německy) 
  8. Freiin Hermine von Kopal (von Berlichingen). geni.com [online]. [cit. 2021-06-19]. Dostupné online. (německy) 
  9. Kopal von (rod) svobodní páni. provenio.net [online]. [cit. 2020-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-20. 
  10. SVOBODA, Johann. Die Theresianische Militär-akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge. Wien: Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, 1897. Dostupné online. S. 61. (německy) 
  11. Vojenský služební odznak. www.valka.cz [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. 
  12. Schematismus für das keiserliche und königliche Heer 1913. Wien: [s.n.], 1912. Dostupné online. S. 245.