Wikipedista:Perid/Pískoviště 3

Historie

Počátky osídlení

V pravěku pokrývaly území dnešního Žižkova hluboké lesy. Nepříliš četné a významné archeologické nálezy ukazují, že lidské osídlení bylo spíše řídké a ani na strategicky výhodných výšinách nevznikla žádná opevněná hradiště.

Ve středověku již byly původní lesy vymýceny a zúrodněny. Z 11. a 12. století existují první písemné zmínky o tomto území. V místě mezi dnešními ulicemi Husitskou a Seifertovou leželo staroměstské popraviště, nazývané Šibeniční hora. Své popraviště si nedaleko vybudovalo i později založené Nové Město pražské.

Viničné hory

Ve 14. století prošla oblast dnešního Žižkova významnou proměnou. Císař Karel IV. v roce 1358 nařídil, aby byly stráně v okolí pražských měst v šíři tří mil osázeny vinicemi.

Vznik Žižkova

Území dnešního Žižkova bylo od roku 1788 částí katastrální obce Viničné Hory, od zřízení samospráv roku 1849 samosprávné obce, která byla roku 1867 přejmenována na Královská Vinohradská obec (König. Weinberge). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba. V roce 1875 byla Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881. Významnou roli v rozvoji Žižkova a jeho vlasteneckém a husitském zaměření sehrál Karel Hartig, poslední starosta Královských Vinohrad před jejich rozdělením a první starosta Žižkova.

Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vítkovem a Vrchem sv. Kříže, pokračovala téměř „americkým“ tempem. Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už stavělo po celém území a Žižkov už byl velkým městem s 21 212 obyvateli. Další sčítání obyvatel v roce 1890 už mělo ve výkazech 42 000 osob ve více než 750 domech.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	4 336	21 212	41 236	59 326	72 173	71 766	71 766	90 234	92 834	84 860	68 898	61 286	55 401	56 056	58 267
Počet domů	19	377	729	974	1 209	1 271	2 201	2 663	3 300	2 725	2 379	2 398	2 358	2 487	2 487

Kolem roku 1920 už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo už jen na Ohradě a za ní (Vackov).

Rozvoj veřejné dopravy

Koncem roku 1883 byla k usedlosti Bezovka přivedena linka pražské koňky, v roce 1897 zde byla zprovozněna první linka vinohradské elektrické tramvaje. Přebudování koňky na elektrickou tramvaj bylo dokončeno v roce 1901.

Žižkov bohémů

S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů Jaroslava Haška a Franty Sauera, stejně jako intelektuálské společnosti sdružující se kolem manželky S. K. Neumanna, nakladatelky Kamilly Neumannové.

V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen Haškova pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem první světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem Svobodná republika Žižkov (Žižkovská svobodná republika). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU. Charakter bohémské čtvrti, skrývající jistá nebezpečí neobeznámenému návštěvníku, je skryt ve sloganu „Žižkovu a Libni raději se vyhni.“

„Dělnická“ čtvrť

Žižkov poměrně nezaslouženě získal pověst dělnické čtvrti, protože na rozdíl od Karlína, Smíchova a Libně zde nebyla žádná větší továrna. V dobách socialismu ale získala idea dělnické čtvrti jistou proslulost přesto, že na Žižkově byla relativně vysoká koncentrace plátců milionářské dávky (1947 a 1948). Naplněním této ideologické představy byly žižkovské ženy, které jako organizovaný útvar nikdy nechyběly na oslavách prvního máje od padesátých let až do pádu socialismu.

Cikánské obyvatelstvo

Podobně jako Libeň, Karlín, Vršovice a Smíchov patřil Žižkov ke čtvrtím, kde se nacházely lokality s vysokým podílem cíkánského obyvatelstva. V době privatizace bytového fondu za vlády ODS se značná část pražských Romů vystěhovala zejména do severních a středních Čech. Přesto ještě kolem roku 2015 menší ghetta v Libni a na Žižkově přežívají. Například dům v ulici Víta Nejedlého čo. 13 byl zdevastován svými vlastními nájemníky, převážně Romy.

Podle sdělení šéfa městské policie v Praze 3 z roku 2008 je největší metlou Žižkova vykrádání automobilů, které mají na svědomí hlavně narkomani, mezi kterými je značné procento mladých Romů. Centrem obchodu s drogami a života problémové mládeže mělo být podle Novinek.cz Tachovské náměstí s ústím do tunelu pod Vítkovem do Karlína. Prý se tu několikrát točily scény z kriminálních filmů. Velká většina ukradených věcí se okamžitě objevuje na pultech zastaváren a bazarů fungujících nonstop, jichž je zde bezkonkurenčně největší síť. Policie často vůbec nestíhá, okradení lidé pak často sami obcházejí bazary, pátrají po svých odcizených věcech a vykupují si je zpátky.

Bezdomovci

Party bezdomovců sídlí v parku Parukářka i ve vybydlených domech, obývaných jen bezdomovci a lidmi na hraně zákona, kde panují otřesné hygienické podmínky.

Turistický ruch

V roce 2018 bylo na Žižkově pronajímáno přes Airbnb kolem 3 % bytového fondu, tedy podobně jako na Vinohradech či na Smíchově.

Novodobá výstavba

V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny paneláky. Realizace započala v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala sametová revoluce a většina historického Žižkova byla zachráněna. Po sametové revoluci, především v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stala zajímavá rezidenční čtvrť.

V roce 2009 zde vyrostl bytový komplex Central Park Praha s téměř 600 byty. Později, v roce 2016 byl otevřen podobný projekt, většího rozměru; Residence Garden Towers s 700 byty. Kromě bytových domů zde vznikají hojně v 21. století také kancelářské budovy. V plánu je výstavba nové čtvrti na území zchátralého nákladového nádraží.