Vackov (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vackov
ulice Na Vackově
ulice Na Vackově
Lokalita
Městská částPraha 3
ObvodPraha 3
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíŽižkov
Vackov
Vackov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vackov je oblast, která se nachází ve východní části Žižkova v Praze 3, severovýchodně od bývalého nákladového nádraží Žižkov. Do roku 1949 patřila do Prahy XIII-Staré Strašnice, okres Vršovice. Na východě sousedila se čtvrtí Jarov, bývalou částí Prahy XI-Hrdlořezy, okres Žižkov; hranice mezi těmito okresy probíhala přibližně mezi rovnoběžnými ulicemi Za Vackovem (Vackov) a V Zahrádkách (Jarov).

Na severní straně je lokalita Vackova ohraničena parkem Židovské pece a západní částí ulice Pod Lipami, na straně jižní ulicí Malešická. Mezi nimi jsou rovnoběžně ulice V Zeleni, Květinková (část), Pod Jarovem, Mezi Domky, Na Rovnosti a V Rozkvětu, kolmo na ně vedou ulice Na Vackově, Plavínová, Na Mokřině, Za Vackovem, V Zahrádkách, Schöfflerova (Josef Schöffler, také Schäffler, byl typograf a spoluzakladatel Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků na Žižkově. Zemřel za 1. světové války; jeho jméno nese ulice od svého vzniku v roce 1925),[1] Na Jarově a V Jezerách (část).

Za součást Vackova je považována i nová bytová zástavba v jeho západním cípu pod parkem Židovské pece (rezidenční projekty Alfarezidence, Byty Na Vackově, Viladomy Na Vackově, Byty u parku Na Vackově) včetně nově vzniklých ulic Rixdorfská (navazuje na ulici Pod Lipami, pojmenována je podle osady Český Rixdorf založené roku 1737 českými pobělohorskými exulanty v tehdejším Prusku; dnes je součástí Berlína), Olgy Havlové (navazuje na ulici Pod Jarovem) a Dagmar Burešové (slepá ulice).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Výletní restaurace s hotelem zde stála již koncem 19. století a patřila rodině Josefa Vacka, architekta a stavitele, který v okolí nechal postavit i několik domků pro dělníky své cihelny a také školu J. A. Komenského (ta byla v roce 1929 upravena na byty a nahradila ji škola na nároží ulic V Zahrádkách a Na Chmelnici). Restaurace byla v roce 1931 přestavěna na hotel s kinem a v roce 2002 zbořena (místo ní tu byla na nároží ulic Malešická a Na Vackově postavena administrativní budova čp. 2551).[2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vackov odděluje od bývalého nákladového nádraží ulice Malešická, na které je autobusová zastávka MHD Vackov. Ulice Malešická spojuje pražské čtvrtě Žižkov a Malešice.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V Restauraci Vackov se roku 1993 natáčel film Hotýlek v srdci Evropy.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol. – Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, Nakladatelství Libri, Praha 1997
  2. MYSLIVEČEK, Josef H. Jak vypadalo předměstí Žižkova?. Radniční noviny městské části Praha 3. Září 2021, čís. 9, s. 24–25. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Orientační ukazovatel domovních čísel a ulic ve Velké Praze. s.l.: s.n., 1926. S. 396-405. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]