Wikipedista:Juandev/Editaton pracovní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příprava témat pro editaton Prachatice.

Témata k editaci[editovat | editovat zdroj]

Nové články[editovat | editovat zdroj]

Instituce

Budovy

Článek o úseku H-33 bude vycházet ze zveřejněné lokalizace a fotodokumentace úseku[3]

Úsek H-42 je úsek čs. lehkého opevnění vzor 37[4][5] vybudovaný od 22. 9. 1937 do 4. 12. 1937 jihozápadně od Prachatic jako součást [6]Prachatické uzávěry.[7][8]

Poloha a popis úseku[editovat | editovat zdroj]

Úsek lehkého opevnění H-42 Prachatice je situován jihozápadně od Prachatic ve směru na Albrechtovice.[9]Podle původního záměru měly být součástí úseku H-42 i lehké objekty později vytvořeného (po 12. září 1937) úseku H-33, který tvoří uzávěru silnice z Libínského Sedla do Prachatic. Celkem byla naplánována výstavba 40 objektů.[10] Poloha objektů úseku H-42 využívá nadmořské výšky terénu Šumavského podhůří, zejména okolí Albrechtovického kopce (839, 4 m) a Libína (1093 m). Objekty jsou situovány v nadmořské výšce od 734 do 846 m. n. m.. [9] Ve výsledném a dochovaném stavu úsek tvoří 16 objektů nového typu vz. 37, z toho: 1 objekt B-100[11], 1 objekt A-120[12], 1 objekt A-140[13], 6 objektů A-160[14], 4 objekty A-180[15], 1 objekt C-2[16] a 2 objekty D-2[17]. ...........[18] Na pořízených kontrolních kostkách byla destruktivními zkouškami prováděnými v Kloknerově ústavu v Praze (Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (při ČVUT)) zjištěna krychelná pevnost použitého betonu od 247 do 486 kg/cm2 (45 MPa) podle ČSN 1039:1935. Vojenská správa požadovala krychelnou pevnost 450 kg/cm2 a za nedodržení snižovala cenu za proveden stavby[19]. Všechny objekty byly podle plánu postaveny (včetně původně plánovaných objektů úseku dodatečně zařazených do úseku H-33) a dochovaly se do současnosti.[9]

č. Objekt č. Typ Odolnost GPS Betonáž M.n.m. Pevnost Stav Sklon Kategorie
1 24 B1-100 N 48,97716 13,96806 1.12.1937 734 452 dochován[20]
2 25 A-160 Z Z 48,97461 13,96568 4.12.1937 755 474 dochován šikmý vlevo [21]
3 26 A-160Z Z 48,9738 13,96492 30.11.1937 778 379 dochován šikmý vlevo[22]
4 27 D2 N 48,97292 13,96371 25.11.1937 810 486 dochován[23]
5 28 A-160 N 48,9745 13,96231 22.11.1937 812 444 dochován[24]
6 29 D2 N 48,97446 13,96016 18.11.1937 842 284 dochován[25]
7 30 A-180 N 48,9744 13,95766 29.10.1937 828 316 dochován[26]
8 31 A-140 N 48,9748 13,95476 26.10.1937 825 383 dochován[27]
9 32 A-140 N 48,9748 13,95476 26.10.1937 825 383 dochován[28]
10 33 A-180 N 48,97397 13,9509 22.10.1937 837 374 dochován[29]
11 34 A-180 N 48,97403 13,94897 20.10.1937 846 403 dochován[30]
12 35 C2 N 48,97556 13,94646 19.11.1937 818 415 dochován[31]
13 36 A-160 N 48,97405 13,94606 07.10.1937 823 530 dochován šikmý vpravo[32]
14 37 A-120 Z 48,97452 13,93902 15.11.1937 794 310 dochován[33]
15 38 A-160 N 48,9717 13,93699 29.09.1937 815 396 dochován šikmý vlevo[34]
16 39 A-180 N 48,97106 13,93581 22.09.1937 831 247 dochován šikmý vlevo[35]

Historie úseku H - 42[editovat | editovat zdroj]

Poloha a taktické určení úseku[editovat | editovat zdroj]

Úsek byl plánován a realizován jako součást obrany jihozápadní hranice Československa s Německou říší zajišťované I. armádním sborem Československé armády[36][37][38]. Úsek byl v terénu vytýčen v květnu 1937 velitelem 9. pěší brigády plk. gšt. Františkem Lančem a měl původně zahrnovat 40 lehkých objektů postavených v délce 12 km. Takticky byl určen pro zachycení útoku Wehrmachtu na Prachatice a dále na Strakonice a Písek. Výstavba byla naplánována po obou stranách kóty 1096 Libín, kde měl úsek palbou přetínat silnici z Volar do Prachatic. V době plánování a výstavby tvořil první linii lehkého opevnění ve směru na Prachatice. Výstavbou později plánovaných úseků bezprostředně při čs. - německé hranici se úseky H-42 a H-33 staly druhou linií (sledem) lehkého opevnění a změnilo se tak i taktické určení obou úseků v kontextu zamýšlené strategie a taktiky čsl. armády po mobilizaci v prostoru Prachatic.[39]. Vzhledem k předpokládanému směru úderu Wermacht z jihozápadu prachatická uzávěra měla přispívat ke zdržení útoku na Prahu a na pražskou čáru[40]. V době výstavby úseku H – 42 byla nejbližší vojenská posádka v Prachaticích v Žižkových kasárnách[41], kde byla dislokována část (rota) hraničářského praporu 4 z Vimperka[42][43][44][45][46]. Tyto jednotky zajišťovaly v rámci výstavby pouze pochozí hlídky a logistiku (činnost vojenského stavebního dozoru). Vlastní ochranu hranice zajišťovala v politickém okrese Prachatice (Strakonice a Vimperk) v době míru družstva stráže obrany státu (SOS) z praporu 10 se sídlem ve Strakonicích, jehož velitelem byl pplk. Jaroslav Rejžek z velitelství 10.pěší brigády[47]. [48][49][50]

Výstavba úseku[editovat | editovat zdroj]

Velitelství ženijního vojska I. sboru vyzvalo k účasti na soutěži o výstavbu úseku v červenci 1937 šest prověřených stavebních firem, z nichž jedna účast odmítla. Podmínkou bylo provedení stavby 39 lehkých objektů ve lhůtě 90 dnů, maximálně do 31. 10. 1937 (40. objekt byl do projektu zahrnut až po zadání prací). Jako vojenský stavební dozor (VSD) byl určen kpt. pěch. Soběslav Koblic z pěš. pluku 11 a technikem dozoru byl určen čet.asp. Ing. František Svoboda (od podzimu 1937 ppor. prez. služby) z ženijního pluku 5. Ze soutěže o zadání výstavby úseku vyšla vítězně firma Arch. František Fína v Plzni, která nabídla nejnižší cenu 836.749,34 Kč. Po schválení výběru ŘOP byla stavba vítězné firmě zadána dne 29. 7. 1937 a 2. 8. 1937 jí bylo předáno staveniště. Před zahájením prací ještě došlo k upřesnění podmínek a navýšení počtu objektů na 40.[51]V průběhu výstavby došlo k souhře technických a organizačních obtíží. Vybraná firma sice nabídla nejnižší cenu za zhotovení úseku v původním rozsahu (tedy včetně dosud neplánovaného úseku H – 33), ale neměla dostatečné manažerské schopnosti a zkušenosti. Nedokázala zajistit potřebný počet dělníků české národnosti (nebo německých odpovídajících bezpečnostním požadavkům), protože poměry na jihozápadní hranici se dramatizovaly sílícími provokacemi henleinovských bojůvek a Sudetoněmeckého Freikorpsu[52].Kromě toho zadržovala dělníkům příplatky za přesčasy, které byly vzhledem k termínu zhotovení díla a technologickému požadavku na kontinuální betonáž nezbytné. Vznikl konfliktní vztah majitele firmy k vojenskému stavebnímu dozoru i k vlastním zaměstnancům. Dalším faktorem průtahů ve výstavbě objektů byly velmi nepříznivé geografické a dopravní podmínky, protože staveniště bylo dostupné pouze nezpevněnými komunikacemi vedoucími z Prachatic do strmého kopce (nadmořská výška Prachatic je 561 m n. m.). Deštivý podzim roku 1938 tyto problémy ještě umocnil. Kromě toho postupně narůstaly neshody mezi důstojníky stavebního dozoru – kpt. Koblicem a ppor. prez. služby Ing. Svobodou. Konflikt vyvrcholil na konci října 1937, kdy si na kpt. Koblice stěžovala stavební firma, technik Svoboda i mužstvo vojenského stavebního dozoru. Šetření zpravodajských orgánů I. armádního sboru prokázalo, že se kpt. Koblic dopustil řady přečinů, např. že se stravoval v kuchyni mužstva, aniž za stravu platil. 15. 11. 1937 byl proto odvelen nazpět k pěšímu pluku 11 a nahrazen por. žen. Ing. Otakarem Gráfem, který byl zároveň vojenským stavebním dozorem úseku H-33. Technikem obou úseků zůstal ppor. Ing. Fr. Svoboda[53].

Dodatečné vyčlenění úseku H-33[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k narůstajícím průtahům ve výstavbě objektů H – 42 velitel ženijního vojska I. sboru rozhodl 12. září 1937 o odejmutí části objektů firmě Fína: nejprve 10, následně 14 a nakonec 24 objektů. Z odejmutých objektů na východním křídle původního úseku H – 42 byl vytvořen nový úsek H – 33. Výstavba úseku H-33 byla svěřena firmě Jenč, Hladeček a Kroft, která úspěšně realizovala výstavbu 19 objektů úseku E-21 Čerňovice[54] a 47 objektů úseku E-22 Stříbro[55]. I za této redukce počtu objektů se podařil staviteli Fínovi dokončit konečný počet 16 objektů (původně číslovaných jako č. 24 – 39) až 4. 12. 1937 a ze 16 objektů jich bylo ……betonováno po sjednané mezní lhůtě předání do konce října. .[56] Firma

Úsek H-42 v době mobilizace 23. září 1938[editovat | editovat zdroj]

Po mobilizaci byly k diskokaci do úseků Prachatické uzávěry určeny jednotky 5. divize, jejímž velitelem byl brigádní generál Bedřich Neumann[57]. Původně Hraniční oblast 31. Obranu zajišťoval pěší pluk 11 [58]. [59]. Úkolem 5 divize byla obrana hlavního obranného postavení na západ od toku Vltavy u Zlaté Koruny po Stachy o celkové délce 98 km. Druhé obranné postavení v úseku Netolice-Hluboká zajišťoval pěší pluk 51. Druhé obranné postavení v úseku Lhenice - Libínské Sedlo zajišťoval záložní pěší pluk 61 pěšího pluku 11 z Písku.[60][61] Velitelem 5. divize byl brigádní generál Alois Benda, jehož velitelské stanoviště se nacházelo v Prachaticích. V Prachaticích bylo také velitelské stanoviště pěšího pluku 61.[62]

Úsek H-42 po roce 1938[editovat | editovat zdroj]

Po Mnichovské dohodě byly Prachatice přičleněny k Německé říši.[63]Podobně i úseky H-42 a H-33 jsou názorným příkladem toho, jak německá vojenská a politická správa prosazovala po 1. říjnu 1938 korigování území původně stanoveného k odstoupení Německé říši podle místních politických, dopravních, vojenských a geografických podmínek. Objekty obou úseků H-42 a H-33 s výjimkou 9 objektů č. 1 – 9 byly zahrnuty do území, které ČSR byla nucena odstoupit podle Mnichovské dohody. Z mapy opevnění je zřejmé, že zcela osamocené objekty východního křídla Prachatické uzávěry se staly z vojenského hlediska zcela bezcennými. Toto řešení vedlo k úplnému zachování řopíků, které připadly na území Velkoněmecké říše. 9 objektů u obce Jelemek bylo po 15. březnu 1939, kdy jejich území přešlo do Protektorátu německou vojenskou správou zničeno.[64]Do historie obou úseků spadá i vyúčtování nákladů obou stavebních firem, ke kterému došlo paradoxně až v květnu 1939, tedy po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a po okupaci bývalé ČSR nacistickým Německem, které tyto objekty měly zabránit. Firmě Fína byl zaplacen doplatek za úsek H-42 389.109,50 Kč a firmě F. Jenč, F. Hladeček a F. Kroft za úsek H-33 1.553.239,71 Kč.

Úsek H-42 po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k poloze směrem k hranici se Spolkovou republikou Německo byl úsek H-42 (stejně jako úsek H-33) po roce 1948 zahrnut do československého opevnění během studené války jako součást obrany státní hranice. V rámci reaktivace řopíků na nich byly provedeny úpravy pro boj v podmínkách jaderné války. Úsek H-42 (stejně jako H-33 a úseky v okolí Volar) se stal součástí obranné linie zajišťované 62. motostřeleckým plukem dislokovaným od 1.10.1958 do 1. 11. 1991 v Prachaticích (jeho předchůdcem byl 62. střelecký pluk dislokovaný tamtéž)[65][66] , který byl součástí 15. motostřelecké divize v Českých Budějovicích.[67][68][69]Většina objektů úseku H-42 i H-33, které nebyl likvidovány v průběhu II. světové války byla v 50- a 60- letech upravena. Kromě úpravy LO 37 byla v

Úsek H-42 po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Dokumentace a prezentace objektů lehkého opevnění je zejména po roce 1989 předmětem zájmu dobrovolníků, amatérských badatelů a výzkumníků, jejichž přínos pro výzkum čs. lehkého opevnění v kontextu historie pohraničí je značný.[9][38][70]Oba prachatické úseky jsou důležitým dokladem o historii města Prachatic a jeho okolí od roku 1918. V širším kontextu patří k hmotným dokladům o proměnách česko-německého pohraničí v době historických mezníků do roku 1938, v letech 1938 - 1945 a v letech 1948 - 1989.

Úsek H-42 v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Budování a problematice čs. opevnění v letech 1935 - 38 je věnována rozsáhlá odborná literatura. Významným tématem je výzkum opevnění na Šumavě před rokem 1938 i po roce 1945, jehož výsledky jsou publikované v renomovaných nakladatelstvích a jehož autory jsou vojenští ("pevnostní") historici zaměřující se na čs. pohraniční fortifikaci [71]

Úsek H-42 a H-33 v turistice[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1989 se lehké objekty staly předmětem profesionálního i amatérského zájmu, na který navazuje "pevnostní turistika"[72][73][74][75] a pořádání prezentací opevnění a významných událostí spojených s opevňovacími pracemi a záříjovou mobilizací v roce 1938. S ohledem na politické souvislosti se oba úseky lehkého opevnění u Prachatic dochovaly bez destrukce v době německé okupace (jako tomu bylo u úseků tvořících ústupové příčky a vojenské opevnění Prahy). Zatím zde vzniklo jedno muzeum v objektu H-33/10/A-140N (tedy na sousedním úseku H-33)[76][77][78][79]Nezajištěné a nevyužívané "řopíky" jsou i bezpečnostním a hygienickým rizikem, které se snaží Město Prachatice a další obce řešit. [80]

Galerie úseku H-42[editovat | editovat zdroj]

  • Prachatitz Kaserne
    Prachatitz Kaserne

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Muzeum české loutky a cirkusu – Prachatice [online]. Praha: Národní muzeum v Praze [cit. 2018-11-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ Cirkus jede do světa.Muzeum české loutky a cirkusu Prachatice, 24.4.2013-29.9.2013. 1. vyd. Praha: Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích, 2013. 10 l. (převážně barev.), portréty, faksim. s. ISBN 978-80-7036-380-5. S. 10. 
  3. ↑ Seznam objektů úseku H-33 Prachatice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2009-12-22 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ Eduard Stehlík; ČTVERÁK, Vladimír; DURDÍK, Tomáš; LUTOVSKÝ, Michal; STEHLÍK, Eduard. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Redakce Jaroslav Richter. 2. Dotisk. vyd. Praha: Libri, 2002. 555 fot., obr. s. ISBN 80-7277-096-9. Kapitola Československý pevnostní systém z let 1935-38, s. 387 - 415. [Dále jen STEHLÍK.]
  5. ↑ SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61 66. [Dále jen Velká kniha o malých bunkrech.]
  6. ↑ HŘÍDEL, Karel; LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936 - 1938 na Šumavě. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTE, 2011. 63 s. (Pevnosti). ISBN 80-901580-9-9. [Dále jen HŘÍDEL.]
  7. ↑ CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. [Dále jen CEJPEK.]
  8. ↑ ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34 - 35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. [Dále jen ANGER.]
  9. ↑ a b c d Seznam objektů úseku H-42 Prachatice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2018-09-18 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  10. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  11. ↑ Velká kniha o malých bunkrech, s. 120 - 124
  12. ↑ Velká kniha o malých bunkrech, s. 116 - 119
  13. ↑ STEHLÍK, tamtéž.
  14. ↑ STEHLÍK, tamtéž.
  15. ↑ STEHLÍK, tamtéž.
  16. ↑ STEHLÍK, 396 - 398.
  17. ↑ STEHLÍK, tamtéž.
  18. ↑ LAKOSIL, Jan. Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jihozápadní hranice Československa od Mnichova po současnost. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012 (2012 tisk). 328 + 16 stran barevné přílohy s. ISBN 978-80-204-2791-5. S. 15, 300. [Dále jen Utajená obrana Šumavy. ]
  19. ↑ Velká kniha o malých bunkrech, s. 69 - 70
  20. ↑ Objekt H-42/24/B1-100 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  21. ↑ Objekt H-42/25/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  22. ↑ Objekt H-42/26/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  23. ↑ Objekt H-42/27/D2 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  24. ↑ Objekt H-42/28/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  25. ↑ Objekt H-42/29/D2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  26. ↑ Objekt H-42/30/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  27. ↑ Objekt H-42/31/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  28. ↑ Objekt H-42/31/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  29. ↑ Objekt H-42/33/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  30. ↑ Objekt H-42/34/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  31. ↑ Objekt H-42/35/C2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  32. ↑ Objekt H-42/36/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  33. ↑ Objekt H-42/37/A-120Z [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  34. ↑ Objekt H-42/38/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  35. ↑ Objekt H-42/39/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  36. ↑ SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205-319. ISSN 0036-5246. [Dále jen SANDER.]
  37. ↑ FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. [Dále jen FIDLER.]
  38. ↑ a b Historie opevňování Šumavy [online]. Praha: ropiky.net, 2004-03-26 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  39. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  40. ↑ LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. S. 1 - 116. 
  41. ↑ FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 106. [Dále jen Prachatice. Obrazy z paměti města]
  42. ↑ HŘÍDEL, s. 11.
  43. ↑ SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205-319. ISSN 0036-5246. 
  44. ↑ FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. [Dále jen FIDLER.]
  45. ↑ Hraničářský prapor 4 [1938-1938] 4th Border Battalion [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  46. ↑ 4. hraničářský prapor Vimperk - r. 1930-32 (73 fotografií) Dobové fotografie z 4. hraničářského praporu Vimperk. [online]. Cheb: Vojensko.cz [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  47. ↑ LÁŠEK, Radan. Velitelé praporů SOS. Redakce Olga Pensdorfová a Tomáš Kubeš. Praha: Codyprint, 2009. 227 s. ISBN 978-80-903892-0-5. Kapitola 10/Prapor Strakonice pplk. Jaroslav Rejžek, s. 82 - 90. 
  48. ↑ Přehled obvodů, velitelů, početních stavů a ztrát praporů SOS. [online]. Praha: Codyprint, 2017 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  49. ↑ LÁŠEK, Radan. Ztracené varty – strážci šumavské hranice 1938. 1. vyd. Praha: Codyprint, 2018. 248 s. ISBN 978-80-903892-4-3. Kapitola Velitelé šumavských praporů, s. 28. 
  50. ↑ LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. 
  51. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  52. ↑ SVITÁK, Miloslav. Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938 : incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci : události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Miloslav Sviták, Jindřichův Hradec, 2017. 272 ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-906853-0-7. S. 5 - 272. 
  53. ↑ HŘÍDEL, s. 24.
  54. ↑ Seznam objektů úseku E-21 Čerňovice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2011-5-12 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  55. ↑ Seznam objektů úseku E-22 Stříbro [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2009-12-22 [cit. 2018-11-17]. Dostupné online. 
  56. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  57. ↑ JAKL, Tomáš. Před čtyřiceti lety zemřel generál Neumann, účastník tří odbojů [online]. Praha: Vojenský historický ústav [cit. 2018-11-25]. 
  58. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  59. ↑ HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). 2., dopl. a opr.. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint Dvůr Králové nad Labem, 2011. 207 [10] složených l. barev. obr. příl. : il., mapy, portréty, plány, faksim s. ISBN 978-80-86011-44-8. S. 5 - 207. [Dále jen HAMÁK]
  60. ↑ HŘÍDEL, s. 11.
  61. ↑ Pěší pluk 11.11th Infantry Regiment [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  62. ↑ CEJPEK, s. 243.
  63. ↑ FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. S. 27. [Dále jen Prachatice. Zmizelé Čechy.]
  64. ↑ HŘÍDEL, s. 27.
  65. ↑ 62. motostřelecký pluk.62nd Motor Rifle Regiment [online]. Nelahozeves: Občanské sdružení valka.cz [cit. 2018-11-22]. Dostupné online. (čeština, angličtina) 
  66. ↑ VULTERÝN, Ivan, et al. Vojsko v Prachaticích. 1. vyd. Praha: nákladem vlastním, 2017. 126 s. ISBN null. [Dále jen VULTERÝN]
  67. ↑ DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; MINAŘÍK, Pavel. Utajená obrana železné opony: Československé opevnění 1945–1964. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1758-9. S. 22–24.  [Dále jen Dubánek.]
  68. ↑ Dubánek, s. 29–32.
  69. ↑ LAKOSIL, Jan. Šumava krásná i smrtící v dobových fotografiích a dokumentech : lehké opevnění, okupace, železná opona. prvé. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 286 s. ISBN 978-80-204-3481-4. S. 1. 
  70. ↑ LAKOSIL, Jan. H-42 snadno a rychle [online]. Praha: ropiky.net, 2005-10-18 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  71. ↑ HŘÍDEL, s. 23.
  72. ↑ DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1 - 310. 
  73. ↑ DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš; LAKOSIL, Jan. Putování po československém opevnění 1935-1989. Muzea a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 258 s., [40] s. barev. obr. s. ISBN 978-80-204-2200-2. S. 1 - 258. 
  74. ↑ ŠMÍDA, Zdeněk. Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Zdeněk Šmída, rev. 2017 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  75. ↑ VLASÁK, Petr. Ve stínu [online]. Týn nad Vltavou: Petr Vlasák [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  76. ↑ Československé opevnění. Areál bývalého československého opevnění na Prachaticku. [online]. Prachatice: Areál bývalého československého opevnění na Prachaticku. [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  77. ↑ Usek H-33 Prachatice ropik c.18 [online]. IGRACEK27, 2009-4-29 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  78. ↑ Objekt H-33/10/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-14]. 
  79. ↑ FRÖHLICHOVÁ, Leona. Bunkrů jsou desítky, lidé o nich často ani nevědí Zdroj: https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/bunkru-jsou-desitky-lide-o-nich-casto-ani-nevedi-20170217.html. Prachatický Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-2-7 [cit. 2018-11-14]. Roč. 2017, čís. 2017-2-7. Dostupné online. ISSN ?. 
  80. ↑ FRÖHLICHOVÁ, Leona. V bunkru v lese našli mrtvého bezdomovce Zdroj: https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/v-bunkru-v-lese-nasli-mrtveho-bezdomovce-20170216.html. Prachatický Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2017-2-17 [cit. 2018-11-15]. Roč. 2017, čís. 2017-2-17. Dostupné online. ISSN ?. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ANGER, Jan. Na směru hlavního úderu. (Obrana západních a jihozápadních Čech v září 1938.).. Historie a vojenství. Časopis Historického ústavu Československé armády.. Roč. 40 (1991), čís. 6, s. 34 - 35. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 0018-2583. 
  • CEJPEK, Stanislav. Československá armáda v roce 1938 a obrana jižních Čech. Marginalia Historica V. Roč. 2002, čís. V, s. 243. Dostupné online [cit. 2018-11-16]. ISSN 1804-5367. 
  • DUBÁNEK, Martin; FIC, Tomáš; LAKOSIL, Jan. Putování po československém opevnění 1935-1989. Muzea a zajímavosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 258 s., [40] s. barev. obr. s. ISBN 978-80-204-2200-2. S. 1 - 258. 
  • DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; FIC, Tomáš; PILVOUSEK, Tomáš. Nové putování po československém opevnění 1935-1989. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 310 s. (Tipy na výlet). ISBN 978-80-204-4393-9. S. 1 - 310. 
  • DUBÁNEK, Martin; LAKOSIL, Jan; MINAŘÍK, Pavel. Utajená obrana železné opony. Československé opevnění 1945-1964. Redakce David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2008. 216+32 stran barevných příloh s. ISBN 978-80-204-1758-9. S. 89 - 90. 
  • FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. S. 27. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 106. 
  • FIDLER, Jiří; SLUKA, Václav. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920 - 1938. 1. vyd. Praha: LIBRI, 2006. 767 s. ISBN 80-7277-256-2. S. 1 - 767. 
  • HAMÁK, Bedřich; VONDROVSKÝ, Ivo. Mobilizovaná československá armáda 1938 (30. září 1938). 2., dopl. a opr.. vyd. Dvůr Králové nad Labem: Fortprint Dvůr Králové nad Labem, 2011. 207 [10] složených l. barev. obr. příl. : il., mapy, portréty, plány, faksim s. ISBN 978-80-86011-44-8. S. 5 - 207. 
  • HŘÍDEL, Karel; LÁŠEK, Radan. Opevnění z let 1936 - 1938 na Šumavě. 1. vyd. Dvůr Králové nad Labem: FORTE, 2011. 63 s. (Pevnosti). ISBN 80-901580-9-9. S. 23. 
  • LAKOSIL, Jan. H-42 snadno a rychle [online]. Praha: ropiky.net, 2005-10-18 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  • LAKOSIL, Jan. Historie opevňování Šumavy [online]. Praha: ropiky.net, 2004-03-26 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš. Sudety 1938.Pohledem důstojníků německé armády. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. Praha: Mladá fronta, 2013. 244 s., [26] s. faksim. a fot. s. ISBN 978-80-204-2894-3. S. 1 - 243. 
  • LAKOSIL, Jan. Šumava 1938. prvé. vyd. Praha: Mladá fronta, 2018. 280 s. ISBN 978-80-204-4816-3. 
  • LAKOSIL, Jan. Šumava krásná i smrtící v dobových fotografiích a dokumentech : lehké opevnění, okupace, železná opona. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2014. 286 s. ISBN 978-80-204-3481-4. S. 1. 
  • LAKOSIL, Jan. Utajená obrana Šumavy. Lehké opevnění jihozápadní hranice Československa od Mnichova po současnost. Redakce Věra Vlková, David Pazdera. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012 (2012 tisk). 328 + 16 stran barevné přílohy s. ISBN 978-80-204-2791-5. S. 15, 300. 
  • LAKOSIL, Jan; SVOBODA, Tomáš; ČERMÁK, Ladislav. Souboj bez vítěze. Německé přípravy na dobývání čs. lehkého opevnění v roce 1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. 310 [16] s. barev. obr. příl. s. ISBN 978-80-204-2201-9. S. 1 - 310. 
  • LÁŠEK, Radan. Jednotka určení SOS. Díl třetí. Praha: Codyprint, 2008. 335 il., mapy, portréty, faksim. s. ISBN 978-80-902964-9-7. 
  • LÁŠEK, Radan. Velitelé praporů SOS. Redakce Olga Pensdorfová a Tomáš Kubeš. Praha: Codyprint, 2009. 227 s. ISBN 978-80-903892-0-5. Kapitola 10/Prapor Strakonice pplk. Jaroslav Rejžek, s. 82 - 90. 
  • LÁŠEK, Radan. Ztracené varty – strážci šumavské hranice 1938. 1. vyd. Praha: Codyprint, 2018. 248 s. ISBN 978-80-903892-4-3. Kapitola Velitelé šumavských praporů, s. 28. 
  • LIKOVSKÝ, Jakub; BAUER, Zdeněk. Opevnění Republiky československé 1935-1938.. 1. vyd. Praha: Železný, 1998. 116 s. S. 1 - 116. 
  • Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění. Překlad Kupka, Vladimír. 1. vyd. Karlov: FORTprint, 2000. 220 s., mp., plánky s. (Pevnosti). ISBN 80-86011-10-0. S. 1 - 200. 
  • SANDER, Rudolf. Abecední přehled dislokace československé mírové armády v letech 1918-1939. Sborník archivních prací.. 2000, roč. 50, čís. 1, s. 205-319. ISSN 0036-5246. 
  • Seznam objektů úseku H-42 Prachatice [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2018-09-18 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  • SVITÁK, Miloslav. Krvavá hranice západních a jižních Čech na podzim 1938 : incidenty mezi čs. jednotkami a henleinovci : události od 12. září 1938 do 11. října 1938 pohledem zpravodajského oddělení I. sboru. 1. vyd. Jindřichův Hradec: Miloslav Sviták, Jindřichův Hradec, 2017. 272 ilustrace, mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-906853-0-7. S. 5 - 272. 
  • SVOBODA, Tomáš; LAKOSIL, Jan; ČERMÁK, Ladislav. Velká kniha o malých bunkrech. Československé lehké opevnění 1936-1938. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2011. 335, [16] s. fot. a map s. ISBN 978-80-204-2422-8. S. 61 - 66. 
  • ŠMÍDA, Zdeněk. Státní hranice a pohraniční turistika [online]. Zdeněk Šmída, rev. 2017 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  • VULTERÝN, Ivan, et al. Vojsko v Prachaticích. 1. vyd. Praha: nákladem vlastním, 2017. 126 s. ISBN null. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]



Osobnosti

Rozšíření existujících[editovat | editovat zdroj]

Instituce[editovat | editovat zdroj]

Budovy[editovat | editovat zdroj]

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Přírodní pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Prachatice[editovat | editovat zdroj]

Prachatice bývají pro svou geografickou polohu a historický význam nazývány "branou Šumavy"[1] a patří mezi vyhledávané turistické cíle nejen Šumavy, ale i celých Čech. Historie, památky a další pozoruhodnosti jsou návštěvníkům a turistům prezentovány déle než 100 let v řadě turistických průvodců[2], informačních publikací[3][4] a map[5][6][7][8].

Historie města[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření Historie města podle standardní periodizace s využití publikovaných monografií a studií o Prachaticích (zejm. Mgr. Pavel Fencl atd.)[9].[10][11]

Nejstarší dějiny města ve světle archeologických výzkumů [4] - sekce v článku Prachatice[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny města ve světle archeologických výzkumů [5][editovat | editovat zdroj]

Rožmberkové - Zlatý věk Prachatic[editovat | editovat zdroj]

Prachatice do roku 1918[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v letech 1918 - 1938[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v letech 1938 - 1945[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v letech 1945 - 1948[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v letech 1948 - 1968[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v letech 1968 - 1989[editovat | editovat zdroj]

Prachatice po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Urbanistický vývoj Prachatic[editovat | editovat zdroj]

Naučné stezky v Prachaticích a okolí [6][editovat | editovat zdroj]

K jednotlivým naučným stezkám budou vytvořeny samostatné články (případně rozšířeny stávající články s odkazy na nnvz

Naučné stezky v Prachaticích [7][editovat | editovat zdroj]

Prachatické hradby [8][editovat | editovat zdroj]

Naučná stezka Prachatické hradby vede podél Městských hradeb a na pěti zastaveních seznamuje návštěvníky s historií a významem městského opevnění.

Svatopetrská stezka [9][editovat | editovat zdroj]
Vyhlídková stezka kolem Prachatic [10][editovat | editovat zdroj]
Zlatá stezka [11][editovat | editovat zdroj]
U Irů lípy [12][editovat | editovat zdroj]
Pod vyhlídkou [13][editovat | editovat zdroj]
Stezka kolem "Stezky" [14][editovat | editovat zdroj]

Naučné stezky v okolí Prachatic [15][editovat | editovat zdroj]

Historická stezka Netolicka [16][editovat | editovat zdroj]
Sudslavický okruh [17][editovat | editovat zdroj]
Boubínský prales [18][editovat | editovat zdroj]
Medvědí stezka [19][editovat | editovat zdroj]
Chalupská slať [20][editovat | editovat zdroj]
Okruh "Národní park" [21][editovat | editovat zdroj]
Okruh Les [22][editovat | editovat zdroj]
Okruh Nelesní krajina [23][editovat | editovat zdroj]
Churáňov [24][editovat | editovat zdroj]
Javorník [25][editovat | editovat zdroj]
Jezerní slať [26][editovat | editovat zdroj]
Povydří [27][editovat | editovat zdroj]
Stifterova stezka I. [28][editovat | editovat zdroj]
Schwarzenberský plavební kanál [29][editovat | editovat zdroj]

Schwarzenberský plavební kanál

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Městský úřad Prachatice [30]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Impruneta [31][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1988

Ignalina [32][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1988

Mauthausen [33][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1991

Zvolen [34][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1991

Grainet [35][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1996

Waldkirchen [36][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1996

Rogačevo[editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 1999

Terra del Sole [37][editovat | editovat zdroj]

Rok podepsání partnerské smlouvy: 2004

Literatura o Prachaticích[editovat | editovat zdroj]

Prachatice v pramenech[editovat | editovat zdroj]

Městská kronika Prachatic [38][editovat | editovat zdroj]

Kronikářem Prachatic je pan Mgr. Pavel Fencl, dlouholetý ředitel Prachatického muzea a autor mnoha publikací, studií a článků o Prachaticích, jejich historii a stavebním a urbanistickém vývoji.

Témata k fotodokumentaci v COMMONS[editovat | editovat zdroj]

https://commons.wikimedia.org/wiki/Special:UploadWizard

Městská památková rezervace [39][editovat | editovat zdroj]

Památkové objekty města [40][41][editovat | editovat zdroj]

č. Název objektu Adresa Stav Co fotit Mapa Kategorie Commons Poznámky
0 Dům čp. 235 Široká 3 částečně nafoceno detaily výzdoby fasády, ostění, klenba v průchodu
2 Dům čp. 13 Sitrův dům, též Žďárských Velké náměstí částečně nafoceno detaily výzdoby fasády, ostění, klenba v průchodu sídlo Prachatického muzea
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18

Lehké objekty vzor 37 (řopíky) v okolí Prachatic[editovat | editovat zdroj]

detaily eroze betonu, dveří, střílen, okolí

Úsek lehkého opevnění H-42 Prachatice[42][editovat | editovat zdroj]

č. Objekt č. Typ Odolnost GPS Betonáž M.n.m. Pevnost Stav Sklon Kategorie
1 24 B1-100 N 48,97716 13,96806 1.12.1937 734 452 dochován[12]
2 25 A-160 Z Z 48,97461 13,96568 4.12.1937 755 474 dochován šikmý vlevo [13]
3 26 A-160Z Z 48,9738 13,96492 30.11.1937 778 379 dochován šikmý vlevo[14]
4 27 D2 N 48,97292 13,96371 25.11.1937 810 486 dochován[15]
5 28 A-160 N 48,9745 13,96231 22.11.1937 812 444 dochován[16]
6 29 D2 N 48,97446 13,96016 18.11.1937 842 284 dochován[17]
7 30 A-180 N 48,9744 13,95766 29.10.1937 828 316 dochován[18]
8 31 A-140 N 48,9748 13,95476 26.10.1937 825 383 dochován[19]
9 32 A-140 N 48,9748 13,95476 26.10.1937 825 383 dochován[20]
10 33 A-180 N 48,97397 13,9509 22.10.1937 837 374 dochován[21]
11 34 A-180 N 48,97403 13,94897 20.10.1937 846 403 dochován[22]
12 35 C2 N 48,97556 13,94646 19.11.1937 818 415 dochován[23]
13 36 A-160 N 48,97405 13,94606 07.10.1937 823 530 dochován šikmý vpravo[24]
14 37 A-120 Z 48,97452 13,93902 15.11.1937 794 310 dochován[25]
15 38 A-160 N 48,9717 13,93699 29.09.1937 815 396 dochován šikmý vlevo[26]
16 39 A-180 N 48,97106 13,93581 22.09.1937 831 247 dochován šikmý vlevo[27]

Úsek lehkého opevnění H-33 Prachatice[43][editovat | editovat zdroj]

č. Objekt č. Typ Odolnost GPS Betonáž M.n.m. Pevnost Stav Pozn. Kategorie
1 1 B2-90 N 48,99213 14,0501 22.09.1937 761 ? postaven, zničen[28]
2 2
3 3
4 4
5 5
6 6
7 7
8 8
9 9
10 10
11 11
12 12
13 13
14 14
15 15
16 16
17 17
18 18
19 19
20 20
21 21
22 22
23 23

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠTEMBERK, Josef. Brána Šumavy Prachatice.The gateway to Šumava. Das Tor des Böhmerwaldes. 1. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2006. 30, foto s. S. 1 - 30. (čeština.angličtina.němčina) 
  2. ↑ ELIÁŠEK, Jan, [recept Jana Vítková] ; [foto Libor Sváček] ... et al. Prachatice. 1. vyd. České Budějovice: Vydavatelství MCU, 2011. 40 fot., mapa, plánky s. (VisitBohemiaGuide). ISBN 978-80-7339-173-7. S. 1-40. 
  3. ↑ BĚLOHLAV, Josef. Prachatice. Prachatice: [s.n.], 1913. 24 s. ISBN null. S. 1 - 24. 
  4. ↑ ČERNÝ, Jaroslav. Prachatice. ?. vyd. Prachatice: Město Prachatice, 2005. 106 il., mapy, fot., plány, erby s. ISBN 80-239-5443-1. S. 1-106. (čeština, angličtina a němčina) 
  5. ↑ Prachatice.Plán města; [Měř.] 1:10 000. Česká Lípa: Geodézie ČS, 1996. 1 s. ISBN null. S. 1. 
  6. ↑ Prachatice: plán města. - [Měř.] 1:10 000.. Praha: Geodézie ČS, 2001. 1 s. (Geobáze). ISBN ISBN 80-7279-137-0. S. 1. 
  7. ↑ Prachatice: plán města. - Měřítko 1:10 000. neuvedeno. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2012. 1 2 mapy na jednom listu s. ISBN 978-80-7224-073-9. S. 1. 
  8. ↑ Prachatice.Panoramatická mapa. Prachatice: Město Prachatice, 2006. 1 s. S. 1. 
  9. ↑ FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. S. 1-410. [Dále jen Prachatice. Obrazy z paměti města]
  10. ↑ FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. S. 1-60. [Dále jen Prachatice. Zmizelé Čechy.]
  11. ↑ KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Redakce Jaroslav Richter; ilustrace Lubomír Zeman. 1. vyd. Svazek Díl. 5 Par-Pra. Praha: Libri, 2002. 671 s. ISBN 80-7277-039-X. Kapitola Prachatice, s. 652 - 665. [Dále jen KUČA]
  12. ↑ Objekt H-42/24/B1-100 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  13. ↑ Objekt H-42/25/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  14. ↑ Objekt H-42/26/A-160Z [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  15. ↑ Objekt H-42/27/D2 [online]. Praha: ropiky.net [cit. 2018-11-08]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  16. ↑ Objekt H-42/28/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  17. ↑ Objekt H-42/29/D2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-09]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  18. ↑ Objekt H-42/30/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  19. ↑ Objekt H-42/31/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  20. ↑ Objekt H-42/31/A-140 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  21. ↑ Objekt H-42/33/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  22. ↑ Objekt H-42/34/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  23. ↑ Objekt H-42/35/C2 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  24. ↑ Objekt H-42/36/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  25. ↑ Objekt H-42/37/A-120Z [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  26. ↑ Objekt H-42/38/A-160 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  27. ↑ Objekt H-42/39/A-180 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2016-5-9 [cit. 2018-11-10]. Kapitola Seznam objektů úseku H-42 Prachatice. Dostupné online. 
  28. ↑ Objekt H-33/1/B2-90 [online]. Praha: ropiky.net, rev. 2017-5-21 [cit. 2018-11-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Juandev/Editaton_pracovní&oldid=16810617“