Smyslov
| Smyslov | |
|---|---|
 Smyslov č.p. 5 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′12″ s. š., 14°43′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 58 (2021)[1] |
| Katastrální území | Měšice u Tábora |
| PSČ | 390 02 |
| Počet domů | 20 (2011)[2] |
  Smyslov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 93467 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smyslov (německy Smislow) je místní částí města Tábor. Dříve býval samostatnou obcí. Leží čtyři kilometry vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice II/137 z místní části Záluží, od kterého Smyslov leží asi jeden kilometr jihovýchodním směrem. Asi jeden kilometr východně od vesnice zastávka Smyslov na Železniční trati Tábor – Horní Cerekev.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1384.[3]
Vesnice se původně jmenovala Zmyslov a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem.[zdroj?] V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.
Starousedlá nižší šlechta[editovat | editovat zdroj]
V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, Jiří Záleský, Jan a Bohuslav Lhotka obdrželi roku 1537 erbovní list, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zelené vršky, v nichž stojí borovice vzhůru až do vrchu štítu, přes kteréžto vršky mimo borovice vyskakuje zajíc, přikryvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro vzhůru stojící.[4] Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.
Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.
Počátkem 17. století koupil ves se dvěma poplužnými dvory Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili odboje proti císaři a byli po bitvě na Bílé Hoře 1620 odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.
Starousedlí sedláci[editovat | editovat zdroj]
Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple na návsi
- Pamětní deska na domě čp. 9 věnovaná vojínům padlým v první světové válce
- Jižně od Smyslova je rekreační oblast Knížecí rybník.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
- Smyslov
-
Dům čp. 9 -
Dětské hřiště -
Podvesní rybník -
Kaple -
Dúm čp. 5
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Národní archiv, Registra, kn. 283. fol. 113v.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smyslov na Wikimedia Commons - Příměstská část Tábor – Smyslov
