Klokoty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klokoty
Tábor-místní část Klokoty (také vpravo vzadu za západní částí Pražského sídliště)
Tábor-místní část Klokoty (také vpravo vzadu za západní částí Pražského sídliště)
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecTábor
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°25′9″ s. š., 14°38′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 092 (2021)[1]
Katastrální územíKlokoty (8,3 km²)
PSČ390 01
390 03
Počet domů425 (2011)[2]
Klokoty
Klokoty
Další údaje
Kód části obce66516
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klokoty (německy Klokot) jsou bývalá samostatná obec, která je nyní místní částí města Tábora. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem. V roce 2011 zde trvale žilo 2 460 obyvatel.[3]

Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní areál s klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220,[4] kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř z Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.

V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova, bývaly zde také dva dvory. Starousedlíci: z místních rodin jsou uváděny jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761). Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505–1572) byl kronikář a spisovatel (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje. Dalším významným rodákem z Klokot Josef Cuřín (1862–1929) byl odborný autor v oboru cukrovarnictví. Také zde od roku 1825 působil známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833).

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Západně od Klokot leží přírodní památka Tábor - Zahrádka.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple sv. Václava a v roce 1714 sv. Josefa. Před kostelem ústí lipová alej s křížovou cestou, vysázená roku 1836.
  • Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
  • Tvrz stávala na skalce zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.

Adamité[editovat | editovat zdroj]

Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi sedmdesát adamitů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník této události: velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421 (1996).

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Tábor-Klokoty (jižní část), poutní kostel s alejí „křížové cesty“, nová zástavba, vlevo vzadu údolí Lužnice
    Tábor-Klokoty (jižní část), poutní kostel s alejí „křížové cesty“, nová zástavba, vlevo vzadu údolí Lužnice
  • Táborské Klokoty
    Táborské Klokoty
  • Vnitřní prostor okolo poutního kostela
    Vnitřní prostor okolo poutního kostela
  • Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip
    Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip
  • Klokotská náves po úpravách v let 2005–2006
    Klokotská náves po úpravách v let 2005–2006
  • Klokotská náves po úpravách 2005–2006
    Klokotská náves po úpravách 2005–2006
  • Klokotská náves po úpravách 2005–2006
    Klokotská náves po úpravách 2005–2006
  • Klokotská náves po úpravách 2005–2006
    Klokotská náves po úpravách 2005–2006
  • Zimní pohled na klokotský klášter – 2007, v popředí „Emauzy“ – poutní dům (bývalá fara)
    Zimní pohled na klokotský klášter – 2007, v popředí „Emauzy“ – poutní dům (bývalá fara)
  • Klokotská náves, pomník pikartům
    Klokotská náves, pomník pikartům
  • Geologická expozice Pod Klokoty v Modrém lomu
    Geologická expozice Pod Klokoty v Modrém lomu

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 218. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: [s.n.], 1922. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Části města Tábor
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klokoty&oldid=23322087“