Oblajovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oblajovice
Střed obce
Střed obce
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDolní Hořice
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel51 (2021)[1]
Katastrální územíOblajovice (2,71 km²)
PSČ391 55
Počet domů27 (2021)[2]
Oblajovice
Oblajovice
Další údaje
Kód části obce108600
Kód k. ú.708607
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblajovice (německy Oblajowitz) je malá vesnice, část obce Dolní Hořice v okrese Tábor. Nachází se asi tři kilometry východně od Dolních Hořic. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.[3]

Oblajovice je také název katastrálního území o rozloze 2,71 km².[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1529,[5] ze zápisu o dělení majetku Petra Smrčky z Mnichu. Jeho vnuk přikoupil k Oblajovicím ves Hartlíkov a část Prasetína, čímž vznikl malý statek.[6]

V roce 1623 zakoupil statek Jan starší Vratislav z Mitrovic. Po něm ho roku 1637 zdědila jeho dcera Kateřina Polyxena.[6] V roce 1649 koupila osiřelý statek Oblajovice Zuzana Černínová z Chudenic. Ke statku tehdy patřila kamenná tvrz s dvorem a vesnice Oblajovice, Hartlíkov, Domamyšl, Prasetín, Jetřichovec a část Malešína.[6]

Roku 1692 statek zakoupil Josef František z Talmberka. K oblajovické tvrzi v té době náležely jen tři vesnice – Oblajovice, Hartlíkov a Prasetín.[6]

V roce 1700 koupil osiřelý oblajovický statek Jan Rudolf Renn z Rennu. Poté se zde vystřídalo několik majitelů.

Poslední výslovná připomínka oblajovické tvrze pochází z roku 1726.[6] V kupní smlouvě z roku 1759, kdy Oblajovice v dražbě zakoupil hrabě Leopold Vilém Krakowský z Kolowrat, se již hovoří o zámku. V 60. letech 19. století byl zámek za Rudolfa Kolovrata přestavěn do dnešní novogotické podoby.[6]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 185 215 196 181 159 158 160 106 116 75 72 84 72 62 51
Počet domů 18 20 21 19 19 20 21 22 35 20 19 25 25 26 27

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1869–1910 Oblajovice byla osadou obce Prasetín v okrese Pelhřimov. V letech 1921–1971 byla samostatnou obcí, se kterým patřila nejprve do okresu Pelhřimov, ale v roce 1950 v okrese Pacov a v letech 1961–1971 v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 do 31. března 1976 byla znovu částí obce Prasetín v okrese Tábor. Od 1. dubna 1976 je částí obce Dolní Hořice v okrese Tábor.[9]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 212. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 258. 
  6. a b c d e f TŘÍSKA, Karel; LOUDA, Jiří; KOPAČKA, Ludvík. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. S. 142, 143. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 388. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]