Lhota (Valašské Meziříčí)
| Lhota | |
|---|---|
 Lhota (dolní konec) | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Valašské Meziříčí |
| Okres | Vsetín |
| Kraj | Zlínský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′53″ s. š., 17°54′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 231 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lhota u Choryně (2,23 km²) |
| PSČ | 756 42 |
| Počet domů | 75 (2011)[2] |
  Lhota | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 81159 |
| Kód k. ú. | 681156 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lhota leží v katastrálním území Lhota u Choryně o rozloze 2,23 km2.[3] Je zde evidováno 76 adres a trvale zde žije 206 obyvatel. Od roku 1976 je vesnice místní částí města Valašského Meziříčí (okres Vsetín).
Geografie[editovat | editovat zdroj]
_01.jpg)
Lhota se rozkládá na ploše 2,23 km2, výměra katastru v hektarech činila roku 1974 220 ha.[4] Vesnice se nachází v nadmořské výšce 374 m na okraji Kelčské pahorkatiny, jež je tvořena souvrstvím paleogenního flyše. Katastrem protékají potoky Haček, Pastevník a Svinec.
Mezi dochované pomístní názvy tratí patří Bařinka, Dílca, Drážka, Háje, Humenec, Klínca, Lánca, Podléščí či Pastevník.[4]
Infrastruktura[editovat | editovat zdroj]
Lhotou prochází silnice III/43916.[5] Nejbližší železniční stanice jsou situovány ve Valašském Meziříčí, Brankách a Lhotce nad Bečvou. Ve Lhotě se nacházejí dvě autobusové stanice: Lhota a dolní konec. Pošty jsou v Choryni (756 42) a ve Valašském Meziříčí (757 01).
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1386, kdy Michal, držitel biskupského lenního statku Choryně, vykázal své ovdovělé matce Filce věno ve výši 150 hřiven na Choryni a Lhotce.[4] V průběhu 15. a 16. století byla ves označována též jako Mikulášova Lhota (1403) či Prostřední Lhota (1445, 1554), přičemž v téže době zanikla v jejím sousedství ves Radslavova Lhota.[4] Při popisu choryňského léna z roku 1654, sestaveného po smrti jeho držitele Hynka rytíře Sevěřského z Kuličova († 1653), žilo ve Lhotě celkem osm sedláků, čtyři podsedci a tři usedlosti byly pusté. Podle druhého lánového rejstříku z roku 1675 se ve Lhotě nacházelo celkem 16 usedlostí.[4] Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím či domácím přadláctvím. Duchovní správa sídlila v Kelči, teprve v roce 1785 byla Lhota přičleněna k nově zřízenému lokálnímu kaplanství (později farnosti) v Choryni.
Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 byl prvním starostou obce zvolen Jan Kurovec.[6] V září 1935 byl ve Lhotě zřízen Sbor dobrovolných hasičů, jehož prvním velitelem byl ustanoven August Grygařík.[7] Nová hasičská zbrojnice pak byla zbudována v roce 1975. Jednotné zemědělské družstvo bylo vytvořeno roku 1952, ale posléze zaniklo a znova obnoveno bylo až o pět let později. Na počátku šedesátých let 20. století pak bylo lhotské JZD sloučeno s okolními družstvy (Choryně, Juřinka, Poličná), čímž vzniklo nové JZD Budoucnost se sídlem v Poličné.[4] Po roce 1989 se JZD rozpadlo a jeho objekty přešly do rukou soukromého zemědělského subjektu. Škola v obci zbudována nebyla, děti původně docházely do školy v Choryni a roku 1957 byla Lhota přiškolena k Poličné.
Místní částí města Valašského Meziříčí se Lhota u Choryně stala v roce 1976. Posledním předsedou MNV byl Ladislav Balhar.[6] Roku 1980 byl název vsi změněn na Lhota.[4]
Památky a dominanty[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Panny Marie Svatohostýnské z poloviny 19. století.
- Kulturní dům se zvonicí z roku 1906.
- Kamenný kříž u hlavní cesty, zhotovený v roce 1859.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Skýpala († 1917) – starosta obce v letech 1894–1910. Roku 1906 kandidoval do moravského zemského sněmu, ale byl poražen c. k. vrchním geometrem Janem Kratzlem.[8]
- ThDr. Stanislav Špůrek CSsR (1902–1988) – místní rodák, římskokatolický duchovní a pedagog, vyučující dogmatickou teologii na Bohoslovném ústavu v Obořišti.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple Panny Marie Svatohostýnské z 19. století -
Detail Sochy Panny Marie Svatohostýnské v místní kapli -
Kulturní dům se zvonicí -
Centrum Lhoty v zimě
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28.
- ↑ a b c d e f g JANIŠ, Dalibor. Lhota u Choryně. In: NEKUDA, Vladimír. Okres Vsetín. Rožnovsko–Valašskomeziříčsko–Vsetínsko. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní úřad Vsetín, 2002. S. 771–773.
- ↑ Přehled silnic. www.rszk.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-17.
- ↑ a b LHOTA U CHORYNĚ ( místní část od 1976): Valašské Meziříčí. www.valasskemezirici.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Web dobrovolných hasičů ze Lhoty u Choryně - Historie. lhota-sdh.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online.
- ↑ HALA, Jiří. Antonín Hulka a Maxmilián Pilát, poslanci z Valašska (bakalářská diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2009.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhota na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Lhota v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Lhota u Choryně na webu ČÚZK
