Karel Janšta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Janšta
Karel Janšta v uniformě
Karel Janšta v uniformě
Narození9. prosince 1912
Troubsko
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. ledna 1986 (ve věku 73 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbenípopel rozptýlen
BydlištěŽitná 2055/32 Praha 2 - Nové Město
Vzdělánívyučený zahradník[1]
Povolánívoják z povolání (letec); asfaltér (dlaždič)
ZaměstnavatelČeskoslovenská armáda
Domovské městoPraha
Titulplukovník letectva (in memoriam)
Dětidcera: Jana Zachová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Karel Janšta v uniformě (před rokem 1952)

Karel Janšta (9. prosince 1912 Troubsko10. ledna 1986 Praha)[2] byl za druhé světové války od roku 1940 příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Od roku 1943 byl řádným členem Benešovy exilové vlády v Londýně, předsedou Branného výboru Státní rady československé, zakladatelem a předsedou Štefánikova fondu.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Janšta se narodil 9. prosince 1912 v Troubsku u Brna jako syn zemědělského dělníka.[3] Vyučil se zahradníkem.[1]

Za první republiky byl členem Svazu letců republiky Československé (SLRČS) (číslo průkazu 1014).[4][3] Dne 1. července 1936 (po skončení leteckého vzdělání) jej zařadili na letiště Praha (oddíl 36; letecký pluk 6; letka 71)[5] jako polního leteckého střelce–radiotelegrafistu (13546–III/1).[4][3][5]

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Cesta do exilu[editovat | editovat zdroj]

Po 15. březnu 1939 opustil ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Polsko do Francie[p. 1] Ve Francii sloužil nejprve u Cizinecké legie a následně i u československé armády ve Francii.[1] Z Francie se dostal do Anglie. Tady se připojil k zahraniční armádě.[4][3]

Ve službách RAF[editovat | editovat zdroj]

Do prvních leteckých bojových úkolů v 311. bombardovací perutě RAF se zapojil od 10. září 1940.[4] (Létal jako zadní střelec.)[1] Po splnění předepsaného počtu 200 nalétaných hodin (po tzv. splnění „tůry“) vedl (ve funkci instruktora) střelecký výcvik nových posádek.[3][1] V řadách RAF získal vojenskou hodnost F/Lt.[p. 2] a vykonával funkci Gunnery Leader (Vedoucí střelby).[4][3]

Ve službách exilových struktur[editovat | editovat zdroj]

V roce 1943 jej prezident exilové vlády v Londýně dr. Edvard Beneš jmenoval členem Československé Státní rady v Londýně.[4][3] Karel Janšta jako jediný zástupce zahraniční armády v Londýně vykonával funkci předsedy branného výboru.[3] Tuto funkci zastával až do svého návratu do Československa a to až do doby, kdy byl v jeho vlasti vytvořen nový parlament.[4]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

V nové poválečné československé vládě měl před sebou vyhlídku zastávat vyšší funkce.[3] V Londýně byl členem a hlavním organizátorem Společnosti Štefánikova Fondu pro pozůstalé po československých letcích.[4] (Mezi letci pro tento fond získával a shromažďoval finanční prostředky.)[4] Také byl řádným členem Československé sociální demokracie (od 1. srpna 1940, číslo průkazu 333)[5] a řádným členem tělocvičné jednoty Sokol Londýn v československé zahraniční armádě.[4][3] Až do roku 1948 pracoval Karel Janšta na ministerstvu obrany.[1]

Po „vítězném“ únoru 1948 a uchopení moci komunisty v Československu se Janštova vize zastávat vyšší funkce v československé vládě rozplynula.[4] V roce 1952 byl (obdobně jako mnozí další důstojníci ze západní i východní fronty) v rámci armádních personálních čistek nucen odejít z armády a od letectva.[1] Zřídil si květinářství, ale tato jeho živnost byla konfiskována[1] a v letech 1952 až 1969[3] se živil manuální prací jako asfaltér i dlaždič.[4][5] Karel Janšta zemřel náhle dne 10. ledna 1986 v Praze (pohřeb 17. ledna 1986 v Praze–Motole; jeho popel byl rozptýlen).[5][3][1] Po sametové revoluci (1989), pět let po smrti, v roce 1991 byl rehabilitován a prezident Václav Havel jej povýšil (in memoriam) do hodnosti plukovníka letectva ve výslužbě.[4][3][1]

Život v datech (přehled)[editovat | editovat zdroj]

  • 1940 až 1945: F/Lt a Gennery leader v RAF – československý letec 311. bombardovací perutě;[3]
  • 1940 až 1943: výkonný letec – palubní střelec – radista a instruktor palubních střelců;[3]
  • 1943 až 1945: řádný člen exilové vlády v Londýně – předseda Branného výboru Státní rady československé, zakladatel a předseda Štefánikova fondu;[3]
  • 1952 až 1969: asfaltér (dlaždič).[3][5]

Životní krédo Karla Janšty[editovat | editovat zdroj]

Nikdo a nikdy nemůže dostatečně ocenit naši práci a oběti. To můžeme jen my sami. Byli jsme skutečnými spojeneckými vojáky a prokázali jsme britské říši dobré služby, a tím i vlastní zemi. A toto sebevědomí, které nás naplňuje, nám nesmí nikdo brát, ani vzít.

Karel Janšta, Citace z pozůstalosti (poskytla: Jana Zachová), [3]

Připomínka[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. prosince 2022 byla slavnostně odhalena na vnější fasádě funkcionalistického činžovního domu vlevo od vchodu (na adrese: Žitná ulice 2055/32 Praha 2 - Nové Město) pamětní deska věnovaná památce plukovníka Karla Janšty, který v tomto domě dlouhá léta žil až do svého skonu v roce 1986.[4][3] Deska byla odhalena za přítomnosti jeho dcera Jany Zachové při příležitosti 110. výročí Janštova narození. Autorem desky je akademický sochař Petr Císařovský.[4] Na pamětní desce jsou tyto nápisy: V TOMTO DOMĚ ŽIL V LETECH 1945 – 1986 // PLK. KAREL JANŠTA/ * 9. 12. 1912 † 10. 1. 1986 // ČS. LETEC A PILOTNÍ STŘELEC RAF / ČLEN EXILOVÉ VLÁDY V LONDÝNĚ 1943-1945 / ZA KOMUNISTŮ ASFALTÉR / ČEST JEHO PAMÁTCE // TUTO DESKU VĚNOVALA / MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 2.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pramen[1] uvádí, že Karel Janšta odešel do exilu jugoslávskou cestou (přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii do Francie).[1]
  2. F/Lt je anglická vojenská letecká zkratka pro Flight Lieutenant tj. kapitán letectva.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l Českoslovenštní palubní střelci v řadách Royal Air Force (RAF); F/Lt. Janšta Karel (* 9. 12. 1912, Troubsko (u Brna) – 10. 1. 1986, Praha) [online]. web: Klub vojenské historie 276-th SQDN. (REENACTED) RAF, Z.S. [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 
  2. JANŠTA Karel (* 9.12.1912 Troubsko u Brna – † 10.1.1986 Praha) [online]. web: Rafáci cz [cit. 2022-12-11]. Palubní radiotelegrafista / střelec; plk.; F/Lt; osobní číslo: 787126 (102553). Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t TROJANOVÁ, Lea. Karel Janšta (* 9. 12. 1912 Troubsko – 10. 1. 1986 Praha) [online]. web: Encyklopedie Prahy 2, 2022-05-20, rev. 2022-11-25 [cit. 2022-12-11]. Český letec a střelec-radiotelegrafista, od září 1940 zapojen do prvních leteckých bojových úkolů 311. čs. bombardovací perutě RAF.. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l m n o Za války pilot RAF, za komunistů asfaltér. Janšta má v Žitné ulici pamětní desku [online]. web: Pražský patriot cz, 2022-12-08 [cit. 2022-12-11]. Místo: Žitná 2055/32, 120 00 Praha 2 - Nové Město; GPS souřadnice: 50.0771131N, 14.4275142E (50°4'37.607"N, 14°25'39.051"E). Dostupné online. 
  5. a b c d e f Praha Muzeum PČR 17.9.2021: Výstava RAF rytíři nebes - 311. noční bombardovací peruť (plk. Karel Janšta) [online]. web: Šinágl cz, 2021-09-17 [cit. 2022-12-11]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KRATOCHVIL, Jan (* 1951) a KRATOCHVILOVÁ, Sabina (* 1959). Rytíři nebes: 311. československá peruť RAF = No 311 Czechoslovak Squadron RAF. Překlad Kristina Kratochvilová. Brno: Muzeum českého a slovenského exilu, 2020, ©2020. 909 stran; ISBN 978-80-270-7958-2.
  • BOROVAN, Václav. Po zavátých stopách: historie Svazu letců ČR. 1. vydání Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1998; 179 stran; ISBN 80-86049-49-3, strana 131
  • VÁŇA, Josef, SIGMUND, John a PADIOR, Emil. Příslušníci československého letectva v RAF. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 1999; 272 stran; ISBN 80-86049-58-2.
  • VANČATA, Pavel. Letec po hvězdách: válečný deník Jana Gellnera, legendy RAF a RCAF. 1. vydání Praha: Ostrov, 2009; 240 stran; ISBN 978-80-86289-64-9; (strany 210 – 211)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]