Portál:Komunistický režim v Československu
| Komunistický režim v Československu je označení pro období, po které v Československu vládla KSČ. Zahájil je únorový převrat na začátku roku 1948 a ukončila sametová revoluce v listopadu 1989. Některými je označován za jeden z nejtvrdších komunistických režimů panujících v Evropě mimo území SSSR.
Během tohoto režimu bylo mnoho lidí z politických důvodů uvězněno, internováno nebo umístěno do pracovních či koncentračních táborů či PTP a mnoho dalších se stalo obětí justičních vražd nebo zemřeli ve vězení či při pokusu o překonání železné opony. |
|
| „ | ...Jesličky s malým Ježíškem musely být dříve o Vánocích v každé domácnosti, i když jsme je museli vystříhané z papíru zapíchat jen do mechu za okny. Malý Ježíšek, ležící ve chlévě na slámě vedle volka a oslíka, to byl symbol starých Vánoc. Proč? Měl připomínat pracujícím a bědným, že chudí patří do chléva... | “ |
| — Antonín Zápotocký, Vánoční projev premiéra Zápotockého, 1952 | ||
Alois Suttý (1. března 1924, Německo – 12. duben 1951, Praha, Pankrácká věznice) byl účastník československého protikomunistického odboje. V letech 1949–1950 působil jako zpravodajský kurýr a převaděč. Spolupracoval přitom se skupinou Františka Wiendla z Klatov. Po zatčení byl odsouzen k trestu smrti a popraven v pankrácké věznici.
Alois Suttý se narodil roku 1924 do české rodiny žijící v Německu. V Československu žil od roku 1926. Po ustavení komunistické diktatury v únoru 1948 začal do Německa převádět osoby, které se cítily ohroženy. Po svém prvním zatčení byl roku 1949 odsouzen ke dvouletému trestu, ale už v dubnu 1949 se mu podařilo uprchnout. Po přechodu hranice do americké okupační zóny Německa se ocitl v uprchlickém táboře. V průběhu několika následujících měsíců Suttý uskutečnil několik přechodů do Československa. Ve své činnosti spolupracoval s protirežimní skupinou Františka Wiendla z Klatov. Mezi její další členy patřili mimo jiné Jiří Krbec, Jan Štork a Jan Prantl. Spolupráce s Wiendlem vznikla díky tomu, že se Suttý z vězení znal s jeho otcem Františkem Wiendlem st. Alois Suttý při svých cestách zejména převáděl osoby z Československa do Německa, pašoval dopisy a vzkazy i nedostatkové zboží. V srpnu 1949 na prosbu jistého Johna, pracujícího pro americkou zpravodajskou službu, převedl do Československa zpravodajského kurýra Václava Smrže, který však byl při plnění svých úkolů zatčen.
V listopadu 1949 byla část Wiendlovy skupiny zatčena. V prosinci 1949 Suttý do Německa převedl svou snoubenku Marii Cvachovcovou a v lednu 1950 se s ní oženil. Manželé se plánovali usadit v Kanadě. Mezitím však Suttý, opět na žádost Johnyho, do Československa převedl zpravodajského kurýra Stanislava Rachaře. Když byl Rachař v dubnu 1950 zatčen, Státní bezpečnost se mimo jiné dověděla, že převaděči využívali úkryt na statku rodiny Toušových v Pocínovicích. Příslušníci Státní bezpečností statek obsadili a vyčkávali. Dne 9. dubna 1950 se tu před přechodem do Německa zastavil Suttý v doprovodu další osoby. Když mu dveře statku otevřel neznámý člověk, Suttý se ihned bránil se zbraní v ruce a přitom postřelil příslušníka Jaroslava Špeierla. Přesto podlehl přesile a byl zatčen.
2024[editovat zdroj]
Březen 2024[editovat zdroj]
Únor 2024[editovat zdroj]
Alois Peyr, Federální policejní sbor
Leden 2024[editovat zdroj]
Trestní zákon (Československo, 1950)
2023[editovat zdroj]
Prosince 2023[editovat zdroj]
Bohumil Gruber, Karel Šobr, Slavoj Šádek, Karel Strmiska, Miloslav Růžička, František Rod, Čeněk Petelík, Karel Hájek (odbojář), František Hejný, Jan Horáček, Alois Kalábek, Jiří Janouch, Josef Kmínek, UNEX
Listopad 2023[editovat zdroj]
Kajka, Milan Hulík, Jarmila Kolářová, Jozef Macej, František Vaněček, Alexej Kusák, Jaroslav Suk, Zdeněk Zelený, Klub 007, Lubomír Drožď, Štěpánka Baloušková, Lesík Hajdovský, IV. sjezd Svazu československých spisovatelů, Babalet, Teplické demonstrace (1989), Česká expedice (samizdat), Dým bramborové natě, Edice Půlnoc, Hogo fogo Homolka, Konkurs (film), Manželé (hudební skupina), Šanov 1, Emil Sobička, Michael Randle, Ludvík Kavín, Cestovní kancelář mládeže, Chalupa Václava Havla na Hrádečku, Západočeské pivovary, Dům kultury (Teplice), Kolonáda v Teplicích, Panelárna, Asanace Horní Libně
Říjen 2023[editovat zdroj]
Federace proletářské tělovýchovy
Září 2023[editovat zdroj]
Mírový klub Johna Lennona, Josef Bogataj, Ľudovít Jendreják, Hubert Procházka, Dana Seidlová, Dagmar Vaněčková
Srpen 2023[editovat zdroj]
Klement Lukeš, Postava k podpírání
Červen 2023[editovat zdroj]
Milan Bárta (historik), Jolyon Naegele
Květen 2023[editovat zdroj]
Bedřich Judytka, René Matoušek, Drutěva
Březen 2023[editovat zdroj]
Leden 2023[editovat zdroj]
Oldřich Tůma, Prokop (pracovní tábor)
2022[editovat zdroj]
Prosinec 2022[editovat zdroj]
Dopis Václava Havla Gustávu Husákovi, Jiří Zenáhlík, Markéta Vojtěchová Ambrožová, Alexander Korda (generál), Socialistický realismus (malířství), Michal Hýbek, Stanislav Stránský, Václav Stupka, Adéla Gjuričová, Darex, Internacionalismus, Film a doba
Listopad 2022[editovat zdroj]
Ubald Kolařík, Ivo Fleischmann, Marie Hromádková, Jozef Karolík, Nikolaj (pracovní tábor), Eva Joachimová, Zdeněk Lakomý, Josef Čupera, Božena Hauserová, Právnická škola pracujících, Ladislav Bublík, Podněty katolíků k řešení situace věřících občanů v Československu, Československé dokumentační středisko nezávislé literatury, Měsíc československo-sovětského přátelství, Jiří Kantůrek, Zbyněk Roušar, Albína Wiesenbergerová-Palkosková, Rozehnání koncertu v Rudolfově, Moták (zpráva), Sídliště Poruba, Vincenc Hodek, Zákon o táborech nucené práce, Palach Press, Křeslo pro hosta, Jan Béreš, Václav Djačuk, Čínská restaurace, Lustrační osvědčení
Říjen 2022[editovat zdroj]
Jan Dus, Otakar Poupa, Vedoucí úloha strany, Doubravka Olšáková
Srpen 2022[editovat zdroj]
Červenec 2022[editovat zdroj]
Červen 2022[editovat zdroj]
Příběh inženýra lidských duší, Český snář, Mezinárodní svaz studentstva
Květen 2022[editovat zdroj]
Iva Vojtková, Zpráva o třetím českém hudebním obrození, Ty rudá krávo, Proces se skupinou The Plastic People of the Universe
Duben 2022[editovat zdroj]
Březen 2022[editovat zdroj]
Amelie Posse-Brázdová, Michal Přibáň
Leden 2022[editovat zdroj]
Josef Prouza, Sputnik (plastika), Šedý mor (obuv), Futurum (klub), Taneční orchestr Československého rozhlasu, Obří číše, Miroslav Lehký, Rudý den
2021[editovat zdroj]
Prosinec 2021[editovat zdroj]
Jana Sternová, Zvláštní zpráva č. 4, Věra Vohlídalová, Jiří Vorlíček (uprchlík), Hartmut Tautz, Havlíčku, Havle, Melouch, Marta Hellmuthová, Bratislavská deklarace, Stavby mládeže, Antonín Husník (generál), Ztroskotanci a samozvanci, Výbor lidové kontroly
Listopad 2021[editovat zdroj]
Olga Šulcová, Josef Musil (generál), Alois Suttý, Jaroslav Grosman, Buchar (časopis), Zbyněk Čeřovský
Červen 2021[editovat zdroj]
Květen 2021[editovat zdroj]
Jaroslav Borkovec, Emanuel Čančík, Vratislav Polesný, Květoslav Prokeš
Duben 2021[editovat zdroj]
Březen 2021[editovat zdroj]
Leden 2021[editovat zdroj]
XI. všesokolský slet, Asanace (divadelní hra), Jawa 250 Pérák, Svaz československých spisovatelů, The Hever and Vazelína Band, Vokno
2020[editovat zdroj]
Prosinec 2020[editovat zdroj]
Anna Honová, Přemysl Janýr, Iva Kotrlá, Dáda Libánská, Anna Marvanová, Olga Stankovičová, Marie Škarecká, Zdeněk Vokatý, Akce B (likvidace řeholních řádů), Informace o Chartě 77, Národní shromáždění republiky Československé (1948–1960)
Listopad 2020[editovat zdroj]
Červenec 2020[editovat zdroj]
Červen 2020[editovat zdroj]
Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti
Květen 2020[editovat zdroj]
Vladimír Albrecht (malíř, hudebník), Karel Babuljak, Miloslav Čapek, Čestmír Čejka, Miloš Čuřík, Dagmar Eisnerová, František Falerski, Leopold Färber, Oldřich Fiala, Josef Fric, Petr Hauptmann, Josef Hodic, Alois Hofman, Josef Horák (exilový politik), Štěpán Hovorka, Čestmír Huňát, Václav Hyndrák, Roselÿne Chenu, Jaroslav Chnápko, Pavel Jánský, Miroslav Jebavý, Břetislav Jeníček, Alois Jeřábek, Ludvík Karl, Zdeněk Kašťák, Jiří Kauer, Miroslava Kochová, Milo Komínek, Tomáš Kořínek (odbojář), Vladimír Kořínek (odbojář), Lubomír Koukal, Zdeněk Kovařík, Jiří Krbec, Petr Krejčí, Bohumil Kruliš, Vladimír Liberda, Bedřich Lorenz, Alois Macek, Aleš Macháček, Oldřich Mihola, Karel Moudrý (novinář), Pavel Nádvorník, Otakar Nahodil, Jan Nesládek, Karel Nigrín, Josef Ostřanský, Antonín Paleček, Pavla Paloušová, František Pergl (policista), Tomáš Petřivý, Luboš Polák (disident), Emil Ransdorf, Luboš Rychvalský, Josef Römer, Rudolf Smahel, Oto Stehlík, Milan Šilhan, Mirko Šťastný, Jaroslav Švestka, Ludvík Turek, Viktor Waidlich, Josef Vávra-Stařík, Karel Veselý (truhlář)
Obecné: Dopis jednatřiceti, Jednotná kandidátka Národní fronty, Jednotná škola, Klub na obranu demokracie, Korekce, Mičurinský kroužek, Místní lidové soudy, Národní výbor svobodného Československa, Nezávislé mírové sdružení, Nový kurz, Ochranný dohled, Pionýr (časopis), Polednové reformy, Pramen (podnik), Proces se členy Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, Proces s Jazzovou sekcí, Rekrea, Sbor ochrany přírody, Socialistické soutěžení, Sociální jistoty, Soustřeďovací klášter, Státní statek, Svatopluk (pracovní tábor), Světové shromáždění za mír a život, proti jaderné válce, Trojanův seznam, Věznice Opava, Vojenská akademie Klementa Gottwalda v Praze, Volná mládež, Vršek-Barbora (pracovní tábor), Výbor pro svobodné Československo, Vzdělávací nadace Jana Husa, Vzpoura ve věznici Bytíz (1968), Vzpoura ve věznici Minkovice (1968), Zákon o soudní rehabilitaci
Kultura: Antigest, Atentát na kulturu, Bílé světlo (hudební skupina), Byly jsme tam taky, Combo FH, Československý armádní film, Čtvrtý festival druhé kultury, Domov (časopis), Den sedmý, osmá noc, Dr. Max (skupina), Druhý festival druhé kultury, Duchcov (nádraží), Duševní hrob, Egypt (skupina), ETA 211, Hlas domova, Homolka a tobolka, Honzlová (kniha), Hornická bratrská pojišťovna Sokolov, Jazzpetit, Ještě jsme se nedohodli, Kampademie, Kdyby ty muziky nebyly (film), Krajské policejní ředitelství (Ústí nad Labem), Krásná němá paní (kniha), Kritický sborník, Kutilství, Largo desolato (hra), Lidové noviny (samizdat), Majáles 1956, Máma Bubo, Minisalon (zatím součást hesla Joska Skalník), Mirákl (kniha), Moravská Hellas, Muchomůrky bílé, Národní dům (Ústí nad Labem), Nedělní lidé (hudební skupina), Neumannovy Poděbrady, Nová mysl (časopis), Nové krematorium Ústí nad Labem (dosud jen součást Krematoria v Ústí nad Labem), Nový život (časopis, Svaz československých spisovatelů), Obchodní Dům dětské knihy, Obránce vlasti (časopis), Omnibus (skupina), Orientace (časopis), Osada havranů, Osočení (kniha), Para-Ment, Park kultury a oddechu, Pěsti ve tmě, Plastika Labe, Plavecká hala Klíše, Pražské jazzové dny, Reportér (československý časopis), Rock na levém křídle, Samizdat Tapes & Cassettes & Videos, Samuels Band, Sen noci svatojánské band, Soubor tradičního popu, Společenské a kulturní středisko Pindula, Společenství Bédy Foltýna, Suchý mozky, Svobodný slovo, Tranzitní telefonní ústředna Ústí nad Labem, Trojanův seznam, Třetí festival druhé kultury, Veselí Filištínové, Výtvarná práce (časopis), Zvědavá kamera, Žabí hlen, Ženy (hudební skupina)
Ekologie: Josef Císařovský (režisér), Ekologický bulletin (samizdat), Chaloupky (sdružení) (Střediško ekologické výchovy), Igor Míchal, Nika (časopis), Sbor ochrany přírody a krajiny Společnosti Národního muzea v Praze, Slovenský zväz ochrancov prírody a krajiny, Jaroslav Stoklasa, Tis - Svaz pro ochranu přírody a krajiny, Týká se to také Tebe, Veronica (časopis), Vodní dílo Křivoklát, Aleš Záveský
Reflexe (muzea, projekty, památníky, výzkumníci aj.): Bojovníci proti totalitě očima dětí, Jáchymovské peklo (vzpomínkové setkání), Klub Milady Horákové, Mene Tekel, Pomník obětem komunismu (Nagelberg), Příběhy železné opony, Sdružení bývalých politických vězňů, Svaz PTP, Řetízkárna, V zajetí železné opony, Znovu ukřižovaný
František Bártík, Jaroslav Cuhra (historik), Kateřina Čapková, Kamil Činátl, Martin Franc, Jan Frolík (archivář), Jiří Hoppe, Ondřej Hladík, Lenka Kalinová, Stanislav Kokoška, Daniela Kolenovská, Michal Kopeček, Antonín Kostlán, Lenka Krátká, Aleš Kýr, Jan Mervart, Miroslav Michela, Pavel Mücke, Aleš Opekar, Pavel Paleček, Nina Pavelčíková, Jaroslav Pažout, Veronika Pehe, Jiří Plachý (historik), Klára Pinerová, Petr Roubal, Jan Randák, Vít Smetana, Vítězslav Sommer, Jakub Šlouf, Jiří Urban (historik), Tomáš Vilímek (historik), Kristína Vlachová, Petr Wohlmuth
Místo přesměrování: Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu, Nechanická aféra, Pionýrský tábor, Věznice Valdice
K rozšíření: Mikoláš Chadima, Věroslav Mertl, Bohumil Peroutka, Hana Ponická, Pravomil Raichl, Stanislav Valehrach, Jan Zajíc
Agent chodec, Botas, Czechoslovak Intelligence Office, Černý lev 777, Československý protikomunistický odboj, Český underground, Dva tisíce slov, Extempore, Hnutí revoluční mládeže, Chalupář, Index (nakladatelství), Jednotné zemědělské družstvo, Klub 231, Kontrašpionážní sbor, Mezinárodní den žen, Monstrproces, Moskevský protokol, Několik vět, Občanské fórum, Obchodní dům Prior (Jihlava), Ohníček (časopis), Petlice (edice), Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, Polyekran, Poučení z krizového vývoje, Revolver Revue, Sbor nápravné výchovy, Socialismus s lidskou tváří, Svědectví (časopis), Šafrán (sdružení), Šumperák, Únos školního autobusu 23. května 1978, Varšavská smlouva, Verejnosť proti násiliu, Vetřelci a volavky, Věznice Minkovice, Vítkovo kvarteto, Vokno
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komunistický režim v Československu na Wikimedia Commons
- WikiProjekt Československo 1948–1989
- Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou
{{Portály|Komunistický režim v Československu}}umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, viz návod.
Dobré články: Kolektivizace v Československu, Pomocný technický prapor, Hokejová rvačka v Piešťanech 1987
.JPG){kind=small}
