Jaroměřická kotlina
| Jaroměřická kotlina | |
|---|---|
 Zadní hora ve Stařečské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 633,5 m n. m. (Zadní hora) |
| Rozloha | 473,21 km² |
| Střední výška | 475,1 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jevišovická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Bítovská pahorkatina Brtnická vrchovina Bítešská vrchovina Znojemská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Moravskobudějovická kotlina Stařečská pahorkatina Třebíčská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | žula |
| Povodí | Jihlava/Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 49°7′49″ s. š., 15°51′38″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-7C |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaroměřická kotlina je geomorfologický podcelek v severozápadní části Jevišovické pahorkatiny, ležící v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
Podcelek se rozkládá zhruba mezi obcemi Okříšky (na severu), Rudíkov (na severovýchodě), Vladislav (na východě), Ctidružice (na jihu) a Martínkov (na jihovýchodě). Zcela uvnitř podcelku se rozkládají města Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.[1]
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Sníženina s plochým pahorkatinným dnem, nad které čnějí ojedinělé vyvýšeniny – suky, vznikla hlavně vlivem menší odolnosti žul třebíčsko-meziříčského plutonu vůči tropickému zvětrávání v třetihorách. Ke konečnému tvaru přispěly zčásti i neotektonické pohyby. Západní omezení kotliny tvoří zlomový svah, na plochém povrchu s plošinami holoroviny jsou zbytky neogenních usazenin a hlubokých tropických zvětralin, zejména v severní části tvary zvětrávání a odnosu žul – ruwary, žokovité balvany apod. Převládají pole a louky.[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Podcelek Jaroměřická kotlina (dle značení Jaromíra Demka IIC–7C) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Třebíčská kotlina (IIC–7C–2) na severovýchodě, Stařečská pahorkatina (IIC–7C–1) ve střední části a Moravskobudějovická kotlina (IIC–7C–3) na jihozápadě.[2]
Kotlina sousedí s dalšími podcelky Jevišovické pahorkatiny (Bítovská pahorkatina na jihozápadě, Znojemská pahorkatina na jihovýchodě) a s podcelky Křižanovské vrchoviny (Brtnická vrchovina na severozápadě, Bítešská vrchovina na severovýchodě).[2]
Geomorfologické členění celé Jaroměřické kotliny uvádí následující tabulka:
| Okrsek | Nejvyšší bod |
|---|---|
| Moravskobudějovická kotlina | Holý kopec (580 m) |
| Stařečská pahorkatina | Zadní hora (634 m) |
| Třebíčská kotlina | Kopaniny (521 m) |
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrcholem Jaroměřické kotliny je Zadní hora (633,5 m n. m.).
- Zadní hora (634 m), Stařečská pahorkatina
- Klučovská hora (595 m), Stařečská pahorkatina
- Mikulovická hora (586 m), Stařečská pahorkatina
- Holý kopec (580 m), Moravskobudějovická kotlina
- Kopaniny (580 m), Třebíčská kotlina
- Hošťanka (573 m), Stařečská pahorkatina
- Sádek (564 m), Stařečská pahorkatina
- Pančalov (485 m), Třebíčská kotlina
- Stříbrný kopec (460 m), Třebíčská kotlina
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.