Bítovská pahorkatina
| Bítovská pahorkatina | |
|---|---|
 Výhled z rozhledny Rumburak v Bítovské pahorkatině | |
| Nejvyšší bod | 571,0 m n. m. (Suchá hora) |
| Rozloha | 256,88 km² |
| Střední výška | 445,8 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Jevišovická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Brtnická vrchovina Jaroměřická kotlina Jemnická kotlina Znojemská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Dešovská pahorkatina Uherčická pahorkatina Vranovská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko Rakousko |
  | |
| Povodí | Dyje → Morava → Dunaj |
| Souřadnice | 48°56′32″ s. š., 15°44′36″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-7B |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bítovská pahorkatina je geomorfologický podcelek v jihozápadní části Jevišovické pahorkatiny, ležící větší částí v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji a menší částí v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Podcelek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Šafov (na jihu), Vratěnín (na západě), Dědice (na severu) a Štítary (na východě). Zcela uvnitř podcelku se nacházejí např. obce Dešov, Chvalatice, Bítov, Lančov či Starý Petřín.[1]
Charakter území[editovat | editovat zdroj]
Členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry, tvořená krystalickými horninami moldanubika a moravika, na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin. V jejich podloží bývá krystalinikum hluboko tropicky zvětralé. Přítoky Dyje mají na horních tocích plochá úvalovitá údolí, která se směrem po toku zařezávají (např. Želetavka). Ploché povrchy jsou pokryty poli, strmé svahy většinou zalesněné. V údolí Dyje vodní nádrž Vranov.[2]
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Podcelek Bítovská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7B) náleží do celku Jevišovická pahorkatina. Dále se člení na okrsky Dešovská pahorkatina (IIC-7B-1) na severu, Vranovská pahorkatina (IIC-7B-2) na jihu a Uherčická pahorkatina (IIC-7B-3) na západě.[2]
Podcelek sousedí se třemi podcelky Jevišovické pahorkatiny (Jaroměřická kotlina na severovýchodě, Znojemská pahorkatina na jihovýchodě a Jemnická kotlina na západě) a s jedním podcelkem Křižanovské vrchoviny (Brtnická vrchovina na severu).[2]
Geomorfologické členění Bítovské pahorkatiny uvádí následující tabulka:
| Okrsek | Nejvyšší bod |
|---|---|
| Dešovská pahorkatina | Suchá hora (571 m n. m.) |
| Uherčická pahorkatina | Šibeník (517 m n. m.) |
| Vranovská pahorkatina | U rozhledny (476 m n. m.) |
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrcholem Bítovské pahorkatiny je Suchá hora (571,0 m n. m.).
- Suchá hora (571 m n. m.), Dešovská pahorkatina
- Šibeník (517 m n. m.), Uherčická pahorkatina
- U rozhledny (476 m n. m.), Vranovská pahorkatina
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.