Ignacy Steinhaus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dr. Ignacy Steinhaus
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1911 – 1918
Poslanec Sejmu
Ve funkci:
1919 – 1922
Stranická příslušnost
ČlenstvíStronnictwo Prawicy Narodowej
(Polský klub)
Klub Pracy Konstytucyjnej
Narození15. ledna 1860
Jasło
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí17. března 1928
Krakov
PolskoPolsko Polsko
DětiWładysław Steinhaus
Alma materJagellonská univerzita
Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ignacy Steinhaus (15. ledna 1860 Jasło[1] – 17. března 1928 Krakov[1][2]) byl rakouský právník a politik polské národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období poslanec polského Sejmu.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z židovské rodiny. Patřil mezi stoupence asimilačního proudu, který prosazoval národní a kulturní polonizaci židů. Studoval na Jagellonské univerzitě a Vídeňské univerzitě.[3] Univerzitní studia prodělal v letech 1879–1883. Od roku 1892 do roku 1925 byl činný coby advokát. Od roku 1900 byl zároveň statkářem a od roku 1918 podnikatelem.[1] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako advokát v Jasłu.[4]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 30.[5] V parlamentu patřil mezi největší právní odborníky.[2]

Zhruba od roku 1909 byl členem formace Stronnictwo Prawicy Narodowej.[6] V roce 1917 se uvádí jako polský konzervativec.[7] Po volbách roku 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[5]

Po vypuknutí první světové války se stal členem polské nejvyšší rady. Veřejně a politicky činným zůstal i v meziválečném období. Od roku 1919 do roku 1922 byl poslancem polského ústavodárného Sejmu. Zastupoval poslanecký Klub Pracy Konstytucyjnej.[3]

Zemřel v březnu 1928.[2] Jeho syn Władysław Steinhaus bojoval za války v polských legiích. Byl těžce raněn v bitvě a svým zraněním podlehl. Posmrtně získal vyznamenání Virtuti Militari.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Dr. Ignaz Steinhaus [online]. parlament.gv.at [cit. 2016-02-11]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c Tagesnachrichten. Wiener Zeitung. Březen 1928, čís. 68, s. 3. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Steinhaus Ignacy [online]. jhi.pl [cit. 2016-02-08]. Dostupné v archivu. (polsky) 
  4. ↑ Steinhaus, Ignacy [online]. baza-nazwisk.de [cit. 2016-02-11]. Ignacy Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. ↑ STARZEWSKI, Rudolf. "Dziennik": listopad 1914 - marzec 1915. [s.l.]: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 2007. 168 s. Dostupné online. ISBN 9788323324386. S. 145. (polsky) 
  7. ↑ Neue Freie Presse, 6. 9. 1917, s. 3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ignacy_Steinhaus&oldid=23209546“